RECENZE: Karolina Francová, Ve stínu Rudé věže

Česká republika jako přední evropská velmoc. Nemá skrytá naleziště ropy, zlatý důl ani jaderné zbraně. Má něco lepšího (Nebo horšího?): Temného mága Radka Renera. Probudil síly dřímající pod hřebeny Jizerských hor a vládne z Rudé věže vzpínající se nad Libercem, který nahradil Prahu v roli hlavního města státu. Na první pohled se zdá, že magické zdroje jsou plně pod mágovou kontrolou. Na druhý pohled ale… Je tu ještě mágův syn.

„Seděl nehybně a klidně… V nočních stínech jeho tvář rámovaná dlouhými černými vlasy vypadala až příliš bledá a jeho černé oči připomínaly bezednou propast. Něco na něm Kláru znepokojovalo. Ne jeho mládí ani to, co řekl. Spíš šlo o pocit, jako by ani nebyl z tohoto světa. Jako by s ním měl jen pramálo společného.“ Jeho jméno zní Jan Rener. Ale mohl by se jmenovat také Arien. Nebo Iann či snad Konstantyn? (Ten, ač z těch tří jako jediný není mág, má leccos z předchozích dvou.) Motiv temného mága, ovládajícího jediný zdroj magie široko daleko, se objevil už v předchozích autorčiných knihách, doposud však nebyl zpracován s takovou elegancí a lehkostí. Algar Tarch je „jen“ průměrnou oddechovkou, v ich formě psaná dark fantasy Arien naopak vyžaduje od čtenáře nemalou vnímavost a Konstantynův efekt je space opera. Ve stínu Rudé věže jako by vytáhlo z těch tří to nejlepší. Je to temná městská fantasy, která se neodehrává v Praze, ale v Liberci, což je příjemná novinka.

Liberec podle Francové má svůj osobitý ráz a atmosféru a je velmi magický. Nejsou to jen budovy, které známe, ale především monumentální temná věž, Renerovy termální lázně – třpytivá jezírka s kamennými terasami nebo restaurace na vrcholku Ještědu s vyhlídkou na mágovo sídlo. Na sloupech nefunkční lanové dráhy hřadují gryfové a v Jezírku v Lidových sadech se usídlili ptáci ohniváci. Při troše štěstí tu můžete chytit zlatou rybku. Své diplomatické zastoupení tu mají Spojené státy (v bývalé dětské poliklinice) a Ruská federace (bývalé Severočeské muzeum). Doprava po městě funguje pomocí portálů. Magie je spjata s řadou rituálů, z nichž některé nejsou pro zúčastněné nijak příjemné ani bezpečné. Jsou pro ni důležitá zaklínadla, která jsou pronášena ve verších, a prokletí, která lze jen těžko – jestli vůbec – prolomit. Někdy stačí jen málo, aby se nevinná hříčka kouzel změnila ve smrtící past. Často ani sám temný mág netuší, kam ho zavede cesta… Objeví se i takové perličky jako sexuální magie či přivolání familiára.

Hlavní dějová linka probíhá v přítomnosti a druhá vedlejší v minulosti. Děj je protkán napínavými scénami i obludnými plány. I přes všudypřítomné napětí, intriky v rodině i na nejvyšší státní úrovní a sem tam akci, dostává nejvíc prostoru vztahová linie. Navzdory snahám udělat z Liberce město hýřící magií, některé pasáže vyznívají stručně a pár scén by si zasloužilo víc rozvinout. Přesto, nebo snad právě proto, se kniha čte velmi lehce. Kromě přiměřené porce čar obou Renerů a dalších stvůr, které až dosud znalo obyvatelstvo ČR jen z bájí, obsahuje ještě dva silné charaktery. Sympatickou Kláru s velmi choulostivým problémem a lovce bestií Nataniela Skalického. Je tam i pár vedlejších postav, některé mají prostoru více, jiné méně. To ale nevadí. Co není, může být. Ve stínu Rudé věže je sérií a první část má podtitul odkazující na událost, kterou by asi nikdo z nás nechtěl zažít: Purpurová noc. Díla Karoliny Francové mají své ponuré kouzlo, ale žít v nich byste patrně nechtěli. I kdybyste byli onou stvůrou, které vše řídí, je takřka jisté, že dřív nebo později byste se mohli dočkat stvůry ještě horší, která vás spolkne. Další díl chystá Brokilon na letošní rok.

Ve stínu Rudé věže

Autor: Karolina Francová
Vydal: Brokilon
Rok vydání: 2017
Obálka: Lukáš Tuma
Jazyková redakce: Jiří Popiolek
Počet stran: 304
Formát: 135x210x30 mm, brož
Cena: 278,-Kč