RECENZE: Ingela Korsellová - Äsa Larssonová, Pax 5 - Sluhové zla

Článek od: Petr Simcik - 09.06.2016

Sluhové zla jsou prvním dílem série Pax který vyšel samostatně a nikoli ve dvojici jako tomu bylo u předchozích. Je to dáno tím, že série má zatím deset dílů a autorky zvolnily psaní, aby mohly vyjít vstříc fanouškům a trochu s nimi komunikovat, besedovat a vůbec kout železo dokud je žhavé. Pátý díl série jsme očekávali zatím nejvíc ze všech, protože ten předchozí uzavíral ukázkový cliffhanger, kdy hrdinové po boji, jenž málem nepřežili, čekají, až se ze dveří vynoří něco, co je nejspíš dorazí.

Není to ale jediná věc, která se musí po předchozím díle uzavřít. Máme tu Iris, černou čarodějnici a pak tu civilní část, ve které je Alrik téměř jasným zlodějem spousty drahocenných věcí a obecně mají kluci pár dalších “rozdělaných” průšvihů.

Ingela Korsellová a Åsa Larssonová samozřejmě musely spoustu linek příběhu uzavřít, ale v pátém díle nám dokazují, že i když máte rozběhnutých více věcí, po kterých čtenáři prahnou, můžete se na některé prostě vykašlat (věci, nikoli čtenáře) a udělat krok stranou. Všechny nás totiž určitě zajímalo, kdo je ta černá čarodějnice a jak si s ní kluci poradí. Jenže chyba lávky, čarodějnice si dá na jeden díl pohov a nebezpečí se objeví ze strany, ze které to kluci nečekali. Konkrétně z minulosti Mariefredu - ten musel být o pár desítek let zpět semeništěm takového lidského zla a utrpení, jakého druhého snad na světě není. Vzpomeňme si na Dívku ze záhrobí.

Ale zpět do současnosti. Je svatá Lucie a protože děti, vyjma Vigga a Alrika o magickém světě vůbec nic netuší, nenapadne je nic lepšího, než ho pokoušet. Do našeho světa se tak skrze nevinnou dětskou hru dostanou duchové a začnou napadat rodiny těch, kteří je přivolali a nebudou vůbec troškařit. Kluci, Magnar, Estrid a jejich nově nabytá podmínečná a velmi vrtkavá posila Iris, budou mít co dělat, aby duchy v časovém limitu stačili zneškodnit a zabránili tak více úmrtím, než je bezpodmínečně nutné. Ano, čtete dobře, v téhle knize dojde i na lidské oběti pekelných rejdů a navíc, konečně na pořádná kouzla. Jejich provozovatelkou je Iris a po jejich shlédnutí musí být každému jasné, že pokud tohle dokáže čarodějnice začátečnice, tak na černou profesionálku by kluci neměli ani pomýšlet.

Autorky v rámci přibývajících postav rozehrávají působivou změť vztahů, kde se část z nich navzájem nenávidí, část se má rádo a někteří se kamarádí s kamarády těch, kteří se nenávidí. Na nějakou přímočarost dětských knih prostě zapomeňte. Vztahy jsou jasné aby to bylo pořád čtení pro destileté čtenáře, ale ne primitivně zjednodušené. Zkrátka - děti, takhle to v životě prostě chodí. A aby toho nebylo málo, konec je opět otevřený takovým způsobem, že budete netrpělivě odškrtávat dny do dalšího vydání. O to zajímavější je, že tentokrát zajistí "pokračování příště" ta civilní část života krkavčích bratří.

Henryka Jonssona už by nemělo ani cenu připomínat, protože ho chválím pokaždé a je celkem jistota, že i v šestém, sedmém a bůhví jakém Paxu ho budu pořád chválit a stále opakovat slova o tištění ilustrací na velké plátno a tak dále … Ale já prostě musím. Je totiž pořád geniální a Pax je i díky němu tím čím je: Současnou nejlepší hororovou sérií pro děti.

Pax ani po pátém díle neztrácí dech. Naopak, nadechuje se čím dál tím víc a hlouběji a přináší mnoho dalších motivů u kterých je už teď jasné, že je Ingela Korsellová a Åsa Larssonová v následujících knihách rozpracují. A i já jako dospělý se na to opravdu těším jak malý.