RECENZE: Chloe Neill, Holky někdy koušou (Upíři z Chicaga 1)

Článek od: Lucie Koucká - 01.05.2014

Ve světě americké spisovatelky Chloe Neill jsou mezi námi kromě lidí s kouzelnickými schopnostmi upíři, kožoměňci, démoni, nymfy, fae a trolové. Chicago bylo prvním městem, kde se upíři jako jediní z nadpřirozených bytostí zviditelnili. Bylo to před osmi měsíci a mnozí si mysleli, že je to novinářská kachna, ale když uviděli tesáky, uvěřili. Ještě že žijeme v době, kdy se film a literatura hemží nadpřirozenem, Harry Potter a Pán prstenů jsou pojmy, takže lidé byli připraveni. Připraveni evidentně na všechno.

Hlavní hrdinka Merit studuje postgraduálně středověkou romantickou literaturu na Chicagské univerzitě. Cestou z kampusu je přepadena a následně zachráněna, ovšem za cenu svého lidství. A kdo ji zachránil? Sám Mistr cadoganského Domu, Ethan Sullivan, čtyři sta let starý charismatický upír posedlý politikou, vždy v obleku od Armaniho.

Šprtka Merit, tak jí říkají. Čím je zvláštní? Rozhodně jménem. Používá jako křestní jméno příjmení rodiny, se kterou zrovna nevychází nejlépe. A čte si pohádky. Nicméně po přeměně v sobě objeví i na upíry zvláštní schopnosti. Ve městě se množí vraždy mladých žen a i ona měla být jednou z obětí. Vypadá to však, že ochranu potřebuje hlavně Merit.

Hollywood, co se týče upírů, lže. Upíři nejsou nemrtví, prodělali jen genetické změny: bije jim srdce a přes den jsou schopni malátného pohybu. Nevadí jim krucifix ani česnek a vidí se v zrcadle. Strava je normální lidská, krev je jen její doplněk, prostě choutkám na hemoglobin neporučíš. Jídlem se mohou nezřízeně cpát a nepřiberou. Mají také světlejší kůži, což bude sluneční alergií. Prostě jen upíři s výhodami: věčné mládí, síla, uhrančivost, noční život a sexappeal na rozdávání.

Nikdo se v knize nesměje – všichni se buď hihňají, nebo chichotají a někteří sexy muži i hluboce a smyslně. Nedělám si legraci, opravdu to v textu je. A hodně se v knize zírá. Mluví se o líbání a o klucích, ne o mužích, i když je hlavní hrdinka už dlouho dospělá žena. Ale zase na druhou stranu čte ty pohádky… Příběh je přímočarý, skoro bez zápletky. Jazyk knihy je jednoduchý, text proto ubíhá, mozkové závity při čtení odpočívají, kniha se čte sama. Ze slov "trendy, chodící reklama na Diesel, outfit, rebelka, chodit pařit" je jasné, kdo je cílová skupina čtenářek a čtenářů. A ta bude jistě spokojená.

Holky někdy koušou je zařazeno jako urban fantasy, ale místy, hlavně na začátku, sklouzává k průměrné paranormální romanci. Kdo však vydrží do druhé poloviny, udělá dobře, neboť konec všechno vynahradí. Dojde na závěrečnou akci, které předchází bojový výcvik, kdy se hrdinka seznamuje se svojí katanou.

„Jsem Merit, a budeme spolupracovat. Doufám, že tě…nezlomím. Doufám, že nedopustíš, aby někdo zlomil mě. Myslím, že o to jde.“
Str. 216

Hrdinka našla své místo v životě a něco zůstává nevyřčeno, a tak jsou dvířka do druhého dílu otevřená. Doufám, že kvalita následujících  dílů bude mít vzestupnou tendenci, přeci jen Holky někdy koušou je autorčina prvotina a je to znát. Chloe Neill již vydala devět dílů (a dvě novely) této série, desátý vyjde v originále ještě v tomto roce. 

Chloe Neill: Holky někdy koušou
/Some Girls Bite/
Nakladatel: FantomPrint
Překlad: Petra Kubašková
Obálka: Tony Mauro
Rok vydání: 2014
Počet stran: 256
Rozměr: 145x205
Provedení: paperback
Cena:  249 Kč

Recenzi napsala: Lucie Koucká

Komentáře

"Cestou z kampusu je přepadena a následně zachráněna"... co mi to jen připomíná? V tomhle žánru napsat něco, co ještě nikdo předtím nevymyslel je holt těžký, všechno je to provařený. Nicméně cílovka, která chce svůj stále stejný příběh, bude určo spokojená. Otázka je, jestli utáhne prodeje, bylo by škoda, kdyby se série nedovydávala, jako např. u Kim Harrison - její svět byl přitom hezky vymyšlený a mě osobně bavil. Budeme knížkám od Chloe držet palce :-)

Tak právě motiv na začátku knihy "Cestou z kampusu je přepadena a následně zachráněna" myslím, že až tak moc provařený není. Kromě Markétiny knihy a téhle mě teď nenapadá žádná, kde by došlo k přeměně hrdinky hned na začátku příběhu. Provařené je "potkala jsem ho na střední, byl úžasnej a chtěla jsem se stát tím, čím on", případně "chtěla jsem ho zachránit".

Jinak koukám, že se s finkou čím dál častěji míjíme v názorech na knihy i seriály.

však jo, jen dřív mi přišlo, že jsme se víc potkávaly; já už ti nemůžu nic doporučovat, protože věci, které já můžu (Lovci monster, Kate Daniels, Bitten, seriál Dracula...) jsou pro tebe NEE :)

 

jj, taky mě to hned napadlo s tou cestou z kampusu... akorát ve znění: ona četla Tori?!:-D

Ale já myslím, že obecně je těžké napsat něco, co ještě nikdo před vámi nevymyslel.

Každopádně to na první kuk nevypadá špatně v rámci žánru, nicméně si rozmyslím to začít číst, paradoxně právě kvůli tomu, že když klesnou prodeje, tak to nakladatelství klidně odstaví a šmitec. Zmiňovanou Kim Harrison, potažmo její čarodějku Rachel jsem si hrozně oblíbila a teď abych si sháněla další díly v angličtině...

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Přidat komentář