KOMIKS:Brian Azzarello & Eduardo Risso, 100 nábojů 9: Smrt je mým řemeslem

Nebylo by krásné jednoho dne zjistit, že za náš totálně zpackaný život může někdo úplně jiný než my sami? Alibisté by bez váhání sáhli po jakémkoli stéble, ale realisté by asi tvrzení tajemného muže větší pozornost nevěnovali. Ale co kdyby kromě planých řečí dodal množství důkazů společně s bonusem v podobě prostředku k beztrestné pomstě? Kdo z nás by se nenechal ovládnout kufříkem, který obsahuje povolení zabíjet společně s pistolí a stovkou nevystopovatelných nábojů?

Přesně s touto jednoduchou a zároveň geniální zápletkou začal před více než 14 lety psát americký scénárista Brian Azzarello komiksovou neo-noir sérii 100 nábojů (originál 100 Bullets). Poměrně záhy se mu podařilo sérii odprostit od kratších kriminálních povídek a začal rychle budovat daleko větší a propletenější příběh.

Kufřík s důkazy, zbraní a sto náboji se v sérii nadále objevuje jako hlavní motiv, ale stěžejní příběhová linka pojednává o třinácti bohatých (a mocných) rodech, které se před dávnou dobou spojily a vytvořily tajnou organizaci Trust. Jako základ zápletky by toto samozřejmě samo o sobě neobstálo. Azzarello tak přidává nečekaný element.

Aby tyto rody mohly spolu udržovat i po staletích status quo, tak zaměstnávají tzv. Minutemany - skupinu, která spravedlivě dohlíží na všechny rodiny. Oprava! Zaměstnávaly, protože rody se rozhodnuly, že služby Minutemanů už nejsou nadále potřeba a tuto frakci rozprášili. To si alespoň mysleli do chvíle, než se objevil oficiálně mrtvý Graves (agent - bývalý velitel Minutemanů) a začal rozdávat již několikrát v tomto textu zmíněné kufříky. Ale jak se zdá, tak jeho počínání není vůbec náhodné a má co dělat s jeho bývalými zaměstnavateli.

Azzarello v knize 100 nábojů #9: Smrt je mým řemeslem (originál 100 Bullets: Strychnine Lives, čísla #59-67) ubírá na akčním tempu celé série a spíše se věnuje pozvolnému zákulisnímu budování dalších vrstev příběhu. Ačkoli děj celé knihy působí epizodicky, tak se dá s kapkou nadsázky shrnout jako taktické vyčkávání a nabírání sil jak na straně Minutemanů, tak na straně Trustu. Což ovšem není nikterak na škodu, protože Azzarello dokázal i z klidu před bouří vytěžit maximum a vytvořit nečekaně napjatou část celého příběhu.

Kromě značné porce násilí, brutality, omamných látek a v podstatě všeho špatného a nečistého, je hlavní devizou knihy neznámá v podobě agenta Gravese. Ačkoli se tato postava objevuje od prvního čísla série, je tak bravurně zakomponovaná do celé dějové linie, že pokaždé když má čtenář jasno v tom, kam přesně Graves směřuje, scénárista mu ukáže prostředníček jako důkaz toho, jak hluboce se mýlí. Ukázková práce s nepředvídatelností, která se v poslední době v komiksové tvorbě až tak často nevidí. Samozřejmě nechybí plejáda ať už nových, či starých známých postav.

Ačkoli má kresba Eduada Rissoa daleko k dokonalosti, tak dle mého názoru patří mezi hlavní hnací motory celé série. Čím ji tedy považuji za tak výjimečnou? Rissovo umění (obdobně jako u Franka Millera) spočívá v pokřiveném vykreslování pokřiveného světa. Tento argentinský kreslíř tak ve spojení s Azzarellem vytváří unikátní dílo, kde atmosféru tvoří scénář popisující množství nedokonalých postav (a prostředí) a zároveň ji umocňuje až téměř karikaturistická kresba. Samotná kresba na letmý první pohled za srdce nechytne, ale po přečtení alespoň jedné dílčí části příběhu na ni budete ještě dlouho vzpomínat.

Série 100 nábojů (a knihu 100 nábojů #9: Smrt je mým řemeslem nevyjímaje) je synonymem pro kvalitně připravený, surový příběh, plný zákulisních intrik a zvratů. Je opravdu osvěžující si přečíst příběh, který se někam ubírá a i přesto je stále nepředvídatelný. Bravo pane Azzarello, tohle se vám prostě povedlo!

100 nábojů 9: Smrt je mým řemeslem
Azzarello, Brian - Eduardo, Risso
Nakladatel: BB art
Překlad: Petr Zenkl
Obálka: Dave Johnson
Redakce: Jiří Pavlovský
Rok vydání: 2013
Počet stran: 224
Rozměr: 165 x 260
Provedení­: paperback
Cena: 499,- Kč