REPORTÁŽ: Festival Fantazie 2013

Cesta v parném letním dni byla úmorná. Ale pak jsem vystoupila v Chotěboři a všechno bylo jedno. Byla jsem doma.

Festival tentokrát začal velkolepě a už Zahájení se zúčastnili herci Tony Amendola a David Nykl.  Oba věnovali divákům pár slov, Nykl vtipně napůl česky napůl anglicky. Kromě nich jsme mohli vidět Four Seasons String Quartet hrající melodie známé ze seriálů či filmů. Františka Ellie Senková s kytarou zavzpomínala, jaké byly cony dřív a nesměly chybět ani upoutávky na festival - velký úspěch sklidila známá scéna z Pádu Třetí říše, otitulkovaná jako Hitler se chystá jet na Festival Fantazie 2013. Celý večer zahájily roztleskávačky z JK Dance Chotěboř, mezi nimiž byla i Miss ČR 2013.

První polovina festivalu pro mě nesla ve znamení Harry Potter linie. Její vedoucí byla již po několikáté Affaia, která má vždy vše pečlivě připraveno. Přednášky a besedy se střídaly s workshopy a soutěžemi ve vyváženém programu. Třeba na besedě Harry Potter změnil náš život se sešlo asi dvacet lidí, kteří debatu o zážitcích s Harrym uzavřeli tím, že na FF můžou být, kým chtějí, aniž by na ně okolí koukalo s podezřením. Při workshopech jsme savem zdobili látkové taštičky různými motivy, vyráběli kouzelné hůlky nebo vybarvovali obrázky ze světa J. K. Rowlingové. Fanoušci Harryho Pottera jsou velice dobře seznámeni i s fanovskou tvorbou, což se mi opět potvrdilo během soutěže Máme rádi Pottera. Jeden ze soutěžících dostal za úkol zazpívat alespoň kousek z úvodní písně A Very Potter Musical - Go Back To Hogwarts. Zvládl to na jedničku, a když už to měla Affaia najité, nechala zpívat i ostatní. Přála bych vám zažít tu atmosféru, když cca padesát lidí zpívá jen za doprovodu hudby naprosto bez potíží, protože text přece všichni znají. V takových chvílích víte, že jste mezi svými.

Linie se samozřejmě neobešla bez promítání filmů. Kromě fanouškovských A Very Potter Musical a A Very Potter Senior Year (i tady se zpívalo), vymyslel HP tým novinku, a sice drinking game na jakýkoliv film o Harrym. Los nakonec padl na třetí díl. Pro neznalé - u drinking game se stanoví pravidla, ve kterých okamžicích filmu se musíte napít a kolikrát, případně dopít celou lahev. Nemusí se nutně jednat o alkohol, v dobré partě je to sranda i s vodou. Z pravidel namátkou uvádím následující. Napij se když: se objeví oheň; někomu odeberou body; Harry letí na koštěti; Snape vrhne přísný pohled; promluví obraz; někdo řekne Voldemort; Harry omdlí; Harry brečí; Harry zachrání vše. Na pravidla viděly pouze přední řady, takže měly za úkol upozorňovat ostatní. Jistě vás nepřekvapí, že účastníci této hry si dodnes místo „Na zdraví!“ říkají „Oheň!“

Hned první víkend také probíhaly besedy se vzácnými hosty Tonym Amendolou a Davidem Nyklem. Každý měl svou vlastní, a pak také jednu společnou. Naplánovano bylo i focení a následné podepisování fotek. Účastníci těchto akcí vědí, že ať si naplánujete cokoliv, vždy nakonec musíte krapet improvizovat. Například při focení s Tonym došlo fotografovi místo na kartě. Jako na potvoru zrovna ve chvíli, kdy jsem vyšplhala na podium. Ovšem Tony se zachoval jako skutečný profík, takže mě tam nenechal jen tak stát, než bude nová karta, ale prohodili jsme spolu i pár slov. Velice sympatický pán.

Tento rok se mi podařilo navštívit i poměrně hodně přednášek a v podstatě všechny byly skvělé. Obdivuji přednášející, že věnují čas přípravě, aby měla jejich řeč hlavu a patu. Nebudu vás zatěžovat výčtem všech. Jen vypíchnu ty, které doporučuji navštívit, pokud se budou opakovat.

BOBO do své přednášky Svět Zaklínače třeba vkládá naučná okénka. Přestože měl trošku problémy s technikou a v maličké místnosti naproti čajoFFně bylo nedýchatelno, byla to skvělá přednáška, kde jsem se dozvěděla nejen zajímavosti ke světu Geralta a Ciri, ale i z čeho Sapkowski vycházel.

Jedna z nejlepší přednášek nesla název Vše o The Nightmare before Christmas, jejím přednášejícím byl Doctor. Kromě samotného filmu Tima Burtona nezapomněl představit ani soundtracky, hry a všemožné výrobky, které se dají s motivem postavy Jacka sehnat. Dozvěděli jsme se i několik zajímavých drobností z tvorby filmu. A kde všude ve filmech od Disneyho se dají odkazy na Jacka najít.

Poslední víkend patřil Avalconu a přednáškám spisovatelů. Tady by ani nebylo potřeba nic říkat, jejich přednášky bych vám doporučila i bez návštěvy. Letos nás Pavel Renčín provedl pravidly, která byste měli dodržovat, pokud se chcete stát spisovatelem a nezešílet. V závěru přiznal, že skoro všechna pravidla trochu porušuje, ale že vlastně všichni autoři jsou trochu blázni, takže je to v pořádku. Tomáš Němec nám spolu s věrnými členy redakce vysvětlil, jak hájili Pevnost a co bude dál. A rozhodně nesmím zapomenout na Jiřího W. Procházku. Jeho přednášky jsou vždy jedinečné. Tentokrát nám radil, jak nepsat blbě jako on.

Na letošním FF se promítalo skoro padesát filmů. Některé dokonce pro velký úspěch dvakrát. A to mluvím pouze o těch, pouštěných v kině. Nespočet dalších jste mohli vidět v rámci jednotlivých linií. Já jsem tento rok navštívila kino pouze třikrát. Indický film Ra.One měl na festivalu premiéru, přesto bylo diváků celkem málo. Což je škoda, protože u tohohle filmu z prostředí počítačových her a jejich tvůrců, jsem se výborně bavila. Na Frankenweenieho: Domácího mazlíčka jsem šla s obavami, protože Burton už není taková záruka kvality, jako kdysi. Ale evidentně mu animáky stále jdou (rozhodně lépe než filmy hrané). A do třetice na Jeníčka a Mařenku: Lovce čarodějnic, kteří byli ve společnosti fanoušků žánru ještě lepší než v klasickém kině.

Větší zážitek mi přinesly filmy viděné v rámci linií. Harryho Pottera jsem už zmínila. Tam jde vždy o skvěle strávený čas a velkou legraci. Mnohem vážnější byl film Davida Finchera Muži, kteří nenávidí ženy uvedený diskuzí o rozdílech mezi americkou a švédskou verzí. A výborným zážitkem bylo i promítání Rocky Horror Picture Show v rámci NightConu. Tento film je zvláštní tím, že v době, kdy běžel v kinech, bylo před plátnem podium a diváci mohli hrát své oblíbené postavy. Slečna, která nám ho promítala, si připravila něco podobného. Samozřejmě v menším měřítku, protože místnosti v Sokolovně jsou dost maličké. Ale Time Warp jsme si mohli zatančit všichni.

Festival rozhodně nestojí jen na přednáškách a filmech. Správnou atmosféru nasajete i při pouhé procházce areálem. Jen si to představte. Ráno u zrcadla potkáte avatarku, která ladí svůj odstín modré. Cestou na snídani se na schodech musíte vyhnout skupince zombií, i když vypadají přátelsky, nechcete se sami stát snídaní. Před Sokolovnou zavoní opékané prasátko a hned dál lahodná káva z Kafekáry, letošní novinky. Všude potkáváte živě se bavící skupinky, ať už lidí, elfů či poníků. Ve volných chvílích vyzkoušíte některou z nových či už klasických počítačových a deskových her. Anebo se zajdete podívat na tradiční výstavu ve sklepě. Je tam příjemný chládek a tento rok to dokonce byly dvě výstavy v jednom! Pod krásnými obrazy Jany Šouflové jste mohli prozkoumat několik stavebnic LEGO z prostředí Pána Prstenů, Hobita, Harryho Pottera, Pirátů z Karibiku či Star Wars. Úžasný zážitek. Jen mě trochu mrzelo, že jsem prošvihla workshopy, kde se exponáty stavěly.

No a večery… Pokud ještě nejste po celodenních zážitcích vyčerpaní, můžete se stavit na některé z diskoték. Kromě tradiční Glee Party (všechny písničky jsou promítány s textem, aby si každý mohl zazpívat) a závěrečné Infantilní diskotéky (ano, došlo i na znělky animovaných seriálů) se tento rok povedla i Bollywood Party či Půlnoční taneční. A jestli unavení jste, usednete v FF baru, čajoFFně, Vočích nebo jen tak venku. Pokecáte s Anakinem, posádkou U.S.S. Enterprise, Pocahontas nebo Sweeneym Toddem. Zábava běží až do svítání.

Pro mě byl tento ročník zatím nejlepší, a to jezdím už pár let. Možná to bylo tím, že jsem se poprvé zúčastnila od začátku až do konce. Zážitků mám tak na knihu, ale už vás nebudu víc zatěžovat. Kdo jste byli, víte své. A kdo jste nebyli, přijeďte. Sami uvidíte, že se budete chtít vracet. Festival Fantazie je totiž srdcová záležitost.

Reportáž napsala: Marta Novotná