ÚVAHA: Kruhy v obilí - 2/2 (Některé možnosti vzniku obrazců)

Předchozí část zde.

Ke vzniku pravidelného obrazce dojde jen v naprosto ojedinělých případech, v jediném případě z několika miliónů, kdy jsou vytvořeny zcela náhodně a zdánlivě bez jakýchkoliv logických příčin podmínky vyhovující vzniku pravidelného obrazce, a to i víc než jen dvě. Je možné použít analogii z chemie - k reakcím mezi atomy a sloučeninami dochází při srážce dvou částic - atomů, molekul, iontů nebo radikálů (mezi kterými potom dojde k výměně elektronů a tvorbě nebo změně vazby). Reakce, pro které by bylo nutné předpokládat srážky už jen tří, nebo dokonce více částic, by byly zcela neuskutečnitelné, protože by měly naprosto nepatrný výtěžek, miliontiny procenta. Vznik pravidelného obrazce je možné považovat za obdobu srážky tří i více částic. Kromě výboje blesku a obilí se na takovém místě musí sejít pravděpodobně mnoho dalších obtížně definovatelných náhodných vlivů. Má skutečně jen nepatrný výtěžek - obyčejného nepravidelně polehlého obilí se na světě vyskytuje odhadem milion kilometrů čtverečních ročně, plocha pravidelných obrazců je jen několik tisíc metrů čtverečních.

Jednou z příčin může být i to, že se jednalo o mimořádně silný výboj, kterých se vyskytuje jen několik za sezónu a jsou mnohotisíckrát silnější než běžné blesky, jakých se vyskytuje v každé bouřce tisíce i více. Jako další, velmi náhodně se vyskytující jev je možné si představit, že (některé) pravidelné obrazce se mohou vytvářet za bezvětří, po akci "Blesk z čistého nebe" ("The Bolt From The Blue"), kladně nabité blesky mrak-zem, o obrovské energii, dopadají desítky kilometrů od mraku, přenášejí nepředstavitelně vyšší energii proti "obyčejným".

Déšť, v případě bouřky někdy proudy vody řádu tisíců tun na kilometr čtvereční během několika minut ve vzduchu i na zemi a vítr přes 100km/h, doprovázející běžné blesky, jakékoliv souměrné následky jejich výbojů značně "rozcuchá", nebo přinejmenším "načechrá". Svědků hledati nemožno, protože každý, kdo by něco takového na vlastní oči na místě sledoval, by po několika zlomcích vteřiny už nikdy nikde nic nesledoval ani nedosvědčil, a instalace time-lapse kamer se dosud v blízkosti polí nerozmohla.

Bouřka s blesky sama sebe nejlépe ochrání před jakýmikoliv očitými svědky i náhodnými pozorovateli, a spolehlivě je zažene co nejdál od "místa činu", pokud je na místě rovnou nezlikviduje. Něco by o tom pravděpodobne mohli vyprávět živočichové z mokřadu nedaleko místa popisovaného dopadu blesků z minulého dílu. Dva z nich totiž dopadly přímo do něj - 18 a 58 tisíc ampér. Není vůbec vyloučeno, že některé žabičky, které se tam zrovna nacházely, definitivně dokuňkaly. Jak ale bylo zjištěno šetřením na místě o několik dní později, zůstalo jich tam i tak dost.

Naprosto stejně jako žabičky by dokuňkal i kterýkoliv na onom místě se právě nacházející circlemaker. Snad alespoň něco si vezmou tato pomatená individua k srdci jako velmi důrazné varování. Je dokonce docela dobře možné, že některý z deklarovaných circlemakerů (aniž by k tomu kdykoliv byly doloženy důkazy) už opravdu podobným způsobem někdy na poli dokuňkal. Veškeré zde uváděné teorie jsou ale vystavěny na předpokladu, že žádní circlemakeři ve skutečnosti neexistují a nikdy neexistovali (naštěstí pro ně), až na několik zcela ojedinělých výjimek. V naprosté většině případů se jedná jen o circlemakery-deklarátory, kteří se pouze přihlašují k výtvorům někoho úplně jiného. Byli jimi i jedni z prvních, známá firma Doug&Dave. Ach, paní Bowerová. Poučení pro všechny manželky: skutečnost, že by se vám občas manžel mohl po nocích "ztrácet", nebo "být obtížně dohledatelný", tj. že si pravděpodobně tu a tam "odskočil", by z něho v očích veřejnosti pitomce ani idiota nikdy neudělalo. Pokud se v tom ale kdokoli začne příliš šťourat, není vůbec vyloučeno, že z něho nakonec udělá idiota mnohem většího, než by tomu jinak kdy bylo. Dokonce i v očích veřejnosti. I s kamarádem. Možná na poli dováděli spolu, ale kruhy tam rozhodně nedělali. I když nějaké to poválené (polehlé) obilí tam po nich možná zbylo. Rozhodně tam nebyli v době, kdy tam pravdu kruhy vznikaly, protože by je přivezli domů v truhle. Snad se k tomu měli raději oba přiznat hned, že si tam spolu "hráli". Dnes už je to docela moderní, říká se tomu alternativní kultůra. Jen ta paní B. by to už asi do konce života velmi těžko rozdýchávala. Odstavec doprovází foto 6, jak by vypadal každý chvástal - cropcirclemaker po setkání s tím, kdo jedině na poli obrazce doopravdy vytváří. Mimochodem, i na této fotografii je na stromě zřetelně vidět "podpis hlavního viníka".

Dodatek: poznámka o odsouzeníhodnosti podobné činnosti v předchozím odstavci se netýká seriózních výzkumů, kdy skupina lidí například ze zemědělské školy nebo univerzity se rozhodne pokusem přesvědčit, zda je něco takového možné, takové badatele ale není třeba označovat slovem circlemaker nebo cropcirclemaker. V takovém případě jde jen o seriózní vědecké zkoumání uskutečnitelnosti určitého projektu.

(úplně nakonec: nabídka k zařazení hesla do některého budoucího výkladového slovníku anglicko - českého: circlemaker, cropcirclemaker = "obecní blb", Pepek Vyskoč).

Následky výbojů popisovaných v minulém příspěvku (nedaleko od "žabiček") vedly nejprve k polehnutí několika metrů čtverečních - první pozorovatelné změny ale nastaly až deset dnů po výboji. Postupně se den za dnem přidávaly další, až nakonec těsně před sklizní bylo polehlé odhadem 25-30% celého pole (další fotografie v minulém díle), na kterém byl proud prostřednictvím kolejí po traktoru rozveden i na mnoha místech, kam pravděpodobně výboje vůbec nedopadly.

Předpoklad vedení proudu kolejemi po traktoru důvodně podporuje skutečnost, že běžné, nepravidelné polehnutí (velmi často - odhadem 80 - 90 % případů) poměrně přesně sleduje směr kolejí, na tak statisticky významném procentu jakýchkoliv leteckých i pozemních snímků z celého světa, že pouhou náhodu je možné poměrně spolehlivě vyloučit. Na foto 7 celkem 7 lokalit - všechno z geograph.co.uk; podobných záběrů z česka možno předložit tisíce. Na google maps je možné najít tisíce podobných záběrů z celého světa (myšleno letecké snímky povrchu Země, které Google využívá jako mapový podklad, ne Panoramio; v některém pokračování budou předloženy), na záběrech Kruhů v Obilí lze najít stovky podobných lokalit nedaleko od obrazců nebo přímo v nich. Podobných snímků, ať už zcela samostatného nepravidelně polehlého obilí, nebo Kruhů v Obilí, které jsou takovým nepravidelně polehlým obilím doprovázeny, je možné najít na internetu tisíce. Tato fotografie (Foto 8) se ale na internetu najít nedá, je z publikace Piktogramy v ČR a energetický systém Země - Krásy agrosymbolů na Moravě 2000 - 2006, Plíšková a kol. Je na ní vidět velmi typické nepravidelné polehnutí, které obrazec doprovází, jehož podstatná část poměrně přesně sleduje koleje po traktoru. Některé plochy nepravidelného polehnutí na této fotografii se vyznačují dalšími velmi zajímavými vlastnostmi, typickými pro polehnutí obilí po výboji blesku, které jsou popisovány v některém dalším pokračování.

Domněnku o vedení proudu kolejemi po traktoru důvodně podporuje také fakt, že velmi často obilí polehne nejdřív v blízkosti středu čtvrtzávitů, opsaných traktorem u kraje pole, kde intenzita elektrického proudu (integrál) může být nejvyšší, a rostliny tak nejvíc poškozené. V některých případech obilí polehne jen tam, a už nikde jinde. Fotografie prvního polehnutí v minulém příspěvku byla pořízena v místě, kde se koleje sbíhají, čímž je koncentrace proudu také zvýšena. Velmi zajímavým jevem polehnutí v blízkosti kolejí po traktoru je skutečnost, že ačkoliv hlavní část poškozující energie bývá často přivedena právě jimi, rostliny v bezprostřední blízkosti okraje těchto kolejí téměř nikdy nepolehnou, polehnutí začíná vždy téměř bez výjimky až ve vzdálenosti alespoň 20-30 cm od nich. Dokonce i na polích, která polehnou téměř beze zbytku - ačkoliv rostliny těsně u kraje obdržely nejvyšší dávky energie. Je možné, že čím jsou rostliny blíž kolejím (na kterých neroste nic), tím snadněji se mohou zbavit škodlivých chemikálií, "zředit je" a vzpamatovat se rychleji. Jako jedna z častých příčin polehnutí bývá v literatuře uváděno přehnojení dusíkem, ale potom by měly polehnout rostliny nejblíž u kolejí, vystavené největším přebytkům. Zde snímek foto 9 (Anglie, geograph.org.uk), na kterém je možné názorně pozorovat zpomalený růst obilniny (oves, zelenější - zpomalené dozrávání) v těsné blízkosti kolejí po traktoru přes sto metrů od pravděpodobného místa dopadu výboje, kde je obilí výrazně polehlé. Zelenější rostliny v blízkosti kolejí nejeví nejmenší tendenci k poléhání, naopak. Rostliny, které jsou nejblíž u kolejí, nepolehnou nikdy, snad až na výjimky, které jsou hluboko pod hranicí statistické chyby.

Často polehne obilí jen v největší vzdálenosti od kolejí - foto 10, uprostřed mezi nimi, kde se sčítají energie přivedené ze dvou směrů. Je tam proto největší koncentrace škodlivin i stejně poškozených rostlin a tak mají rostliny nejvíc omezenou možnost vyloučit je kořeny do půdy a tak je alespoň částečně eliminovat. Veškeré zde popisované jevy je možné pozorovat kromě jakýchkoliv míst s nepravidelně polehlým obilím také v nevelké vzdálenosti téměř od všech pravidelných obrazců, dokumentovaných jejich výzkumníky, pokud se ovšem taková místa na jejich fotografie, často velmi ořezané a oddělené od jakéhokoliv okolí, vůbec dostanou. V největší míře těsně před sklizní, kdy už průzkumníky ale obrazce téměř nezajímají, fotografie už přece byly dávno pořízeny, tak o co se ještě starat. Některé obrazce ale už samy o sobě jsou kombinací pravidelného obrazce a nepravidelně polehlého obilí, tak alespoň tam. Jiným velmi podobným efektem je skutečnost, že velmi často je po blesku přesně uprostřed mezi kolejemi obilí nejzelenější, nejméně zralé - díky nejvyšší dávce poškozující energie vykazuje nejvýraznější zpomalení dozrávání. Velmi často také přesně v těchto místech nejdřív polehne. Foto 11 na fotografii dole začíná právě poléhat obilí uprostřed mezi kolejemi na zelenějších místech, a na stejném místě fotografovaném později už polehlé je (odhadem o měsíc později). Samotný obrazec polehl dlouho předtím, protože obdržel "přímý zásah", ale některé proudy se sčítaly a odečítaly, proto se střídají polehlá a nepolehlá místa.

Jako základní možnost principu vzniku neuvěřitelné pravidelnosti některých obrazců je pravděpodobně možné použít vysvětlení, že se na jejich vzniku podílí rezonance a interference (mechanické i elektromagnetické). Kromě těchto dvou jevů se u některých obrazců může projevit princip momentální superpozice (okamžitý vektorový součet), někdy zřejmě dochází vcelku bez nějakých viditelných příčin k okamžitému přepólování proudů, někdy může docházet k průniku vektorů, někdy k prostému sčítání a odčítání napětí a proudů. Korona obklopuje return stroke jako souvislý válcový plášť, viz doprovodný diagram Corona Model, přesně do kruhu. Obrázek je převzat z Lightning Electromagnetics, Robert L. Gardner, 1990, str. 4. Korona může mít až do určité vzdálenosti od kanálu výboje hodnotu zápornou, potom zase kladnou (zjednodušený výklad, popisováno v mnoha odborných článcích např. na http://www.lightning.ece.ufl.edu/). K přepólování může někdy dojít pravděpodobně vlivem nějaké podzemní struktury (vodivé), eventuelně indukcí v ní, někdy působením bipolárních blesků, jejichž proudy se mohou vzhledem k momentálnímu mechanickému stavu porostu projevit pokaždé jinak, sčítat a odčítat mezi sebou. U nejjednoduššího obrazce - prostého osamoceného kruhu - by pro vysvětlení jeho vzniku mělo dokonce stačit jen využití jevů indukce a vedení proudu, ale i mechanické účinky. Existují dokonce ještě jednodušší obrazce než kruhy - čáry - které je možné vysvětlit pouze důsledkem vedení proudu, především v podzemí. Ty budou podrobněji popsány v některém dalším pokračování.

Některé velmi jednoduché obrazce, kruhy nebo spíš jejich nepovedené napodobeniny, mohou skutečně vzniknout okamžitě nebo velmi rychle po výboji. Foto 12 Japonsko - Záhadné kruhy v obilí, Hessemann, Tóthová, barevná příloha mezi stranami 120 a 121). Foto 13, foto 14, (foto13.jpg, foto14.jpg)  2010 United Kingdom Wiltshire Bratton White Horse (Westbury). Tak tady průzkumníci CC už opravdu polevili, takové útvary může najít na polích celého světa skutečně každý, protože se jich tam vyskytují milióny, a je opravdu velmi snadné si představit, že mohou vzniknout po jediném výboji blesku do pole, vzhledem k tomu co předvádí mechanické účinky výboje na Foto1.

Vzhledem k tomu jakou silou se především některé výjimečně silné blesky vyznačují, může dojít k nálezu "čehosi" někdy i bezprostředně po bouřce. Komentář k foto 12 - "Už roku 1986 byl po noci plné neobvyklých výpadků elektrického proudu nalezen v bažině u Nišikavaka v severním Japonsku kruh v rákosí". Co si badatelé přejí víc? Aby k ohlášeným "nevysvětlitelným výpadkům proudu" přibyl ještě nějaký bleskem popravený cicrlemaker s ohořelým prkýnkem, provázkem, čepicí i trenýrkami, aby průzkumníci Kruhů v Obilí uvěřili, že to "cosi nevysvětlitelného elektromagnetického nepochopitelného", co se na místě vyskytovalo, byla jen "obyčejná" bouřka, jakých proběhne ročně na celém světě desetitisíce, a blesk, kterých dopadne za rok do polí a travnatých ploch na celém světě miliarda?

Bouřkový blesk je nejen jeden z nejextrémnějších existujících projevů počasí, ale dokonce jeden z nejextrémnějších fyzikálních jevů vůbec. Existují webové stránky, kde je problematika popsána mnohem podrobněji. Namátkou lze jmenovat strmost náběhu hrany proudového impulsu, především některých následných výbojů, které mají už dobře "umetenou", projetou, aktivovanou a ionizovanou cestu, i přes 200 tisíc ampér za MIKROSEKUNDU, jednu jedinou milióntinu sekundy.

Opravdu jen pro zajímavost: Pokud není v kanále blesku, především během nejstrmější části náběhu proudové křivky, jeho koncentrace energie, vyzářené v jednotce prostoru za jednotku času, dokonce větší, než při explozi supernovy (prvních 10 vteřin), potom za ní pravděpodobně o mnoho nezaostává.

Na tomto místě je zobrazeno několik fotografií následků výboje blesku - foto 15. Aniž by bylo nutné se pouštět do složitých fyzikálních a elektrotechnických výpočtů, po zhlédnutí takových snímků lze dospět k názoru, že "blesk sílu má" (rozhodně alespoň k tomu, aby vytvořil v centru obrazce "díru po kolíku"). Je myšlena síla mechanická, a je nutné si uvědomit, že srovnatelnou energii vyzáří výboj jako elektromagnetické vlnění všech vlnových délek; v množství, které dokáže zaznamenatelně rostliny poškodit, pravděpodobně i jen indukcí - velmi přesně do kruhu, do vzdálenosti až desítek metrů. Také je možné vedení elektřiny půdou do kořenových systémů, vedení ionizovaným vzduchem, také koronový výboj se může účastnit děje, a přivádět zaznamenatelné proudy do plochy ve tvaru poměrně přesného kruhu několik metrů kolem kanálu dopadajícího blesku.

Další už jen opravdu pro zajímavost - v množství, které je zaznamenatelné citlivou měřicí technikou, jako elektromagnetické záření nejrůznějších vlnových délek - na vzdálenost nejen tisíců kilometrů, ale světelných let, záleží jen na citlivosti měřicí techniky a průměru teleskopu. Fotony, které se jednou vydají na cestu vesmírem, už nezastaví nic.

Velmi zjednodušeně je možné vyjádřit energetickou bilanci výboje blesku tak, že přibližně ekvivalentní části (desítky procent) vyzáří 1. ve formě mechanické energie, z toho část jako zvuk, 2. jako energii tepelnou (IR záření) 3. jako světlo a 4. zbytek jako elektromagnetické záření všch vlnových délek. IR záření a světlo jsou jen přesně vymezené úseky elektromagnetického záření. Některé z vyjmenovaných forem energie ještě během výboje nebo těsně po něm přecházejí jedna v druhou, především tepelná v mechanickou. Podrobnější údaje by značně přesahovaly rozsah tohoto příspěvku a případné zájemce je nutno odkázat na odbornou literaturu.

Ještě než budou někdy vysvětleny fyzikální (i chemické, biochemické a biologické) principy následků výboje blesku do pole kulturních plodin, je možné naznačit, jak se na působení výbojů blesku na rostliny dívá klasická věda zemědělská, prozatím bez aplikace fyzikálních a dalších zákonů. Bez dlouhého bloumání po knihovnách zemědělských vědeckých institucí, internetové vyhledávače poskytnou několik odpovědí, které je možné dál rozšířit. Publikace nebo webové stránky, které se tématem Lightning a Plants, např. soybeans, potato, tomato zabývají (například http://www.omafra.gov.on.ca/english/crops/pub811/2other.htm, http://www.iasoybeans.mobi/publications/fieldguide/disease/environmental...) konstatují, že po výboji blesku do pole osázeného kulturními plodinami se na místě vytvoří poměrně přesný kruh. Velmi podstatně oslabených, často dokonce mrtvých rostlin. Včetně fotografií. Některé z nich jakoby fotografiím lovců kruhů v obilí z oka hurikánu vypadly - viz foto 16.

Kruh v dolní části fotografie je převzatý ze stránek University of Georgia,(http://www.ipmimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=1242075,  Lightning Damage, Cotton - zásah blesku do bavlny), kruh v horní části je získán ze stránky ufologů (visionovni.com), kteří jej zkoumají jako klasický případ Kruhu v Obilí (pole se sójou). Jsou na něm ještě pozorovatelné chřadnoucí rostlinky (mrtvé, zcela zastavily růst), ale pokud by ufologové navštívili totožnou lokalitu asi tak o měsíc déle, stav rostlin už by byl od dolního snímku téměř k nerozeznání.

Na celém světě dojde během jediného roku přibližně k jedné miliardě výbojů blesku do polí, travních porostů a v jejich bezprostřední blízkosti. Je spíš s podivem, že nemají následky mnohem závažnější, za což může vlhkost povrchu půdy a její vodivost. Čím nižší je odpor materiálu, tím méně energie se uvolní průchodem proudu skrz něj (druhá mocnina).

Odkazy na předchozí díl pojednání: Sarden a Sarden 2/1.

V některém dalším pokračování tohoto malého seriálu o příčinách poléhání obilí bude znázorněno, že místa, kde obilí teprve zeslábne, protože už tam došlo k výboji blesku a obilí tam v budoucnu naprosto zákonitě polehne - ať už pravidelně nebo nepravidelně, je možné vyhledávat už nějakou dobu před polehnutím, dokonce bez asistence jakékoliv měřicí techniky. Může tak proběhnout identifikace obrazce ještě před jeho dostatečným zviditelněním - nevěříte?

Kromě jiného bude milý Occam přesvědčen, že pokud jeho holení břitvou přinutí jakékoliv náhodné i nenáhodné pozorovatele dospět k závěru, že nějaké činy byly vykonány lidmi, potom je nutné bez zaváhání vzít na pomoc Ledeckého výjimku, která praví:

Occamova břitva neplatí, pokud je její aplikací dosaženo závěru, že kdykoliv, kdekoliv, na jakémkoliv místě na světě i v široširém vesmíru vykonával jakýkoliv existující člověk (moula) jakoukoliv tvůrčí činnost opakovaně, v skrytu, za pečlivě utajovaných a nikdy neodhalených ani nevyzrazených příprav, bez jakékoliv publicity a vyzrazení, ale PŘEDEVŠÍM ZCELA ZADARMO. Vztahuje se i na emzáky. Dál je nutné si uvědomit, že v případě skupiny lidí proti osamocenému jedinci okamžitě stoupá možnost vyzrazení exponenciálně, a v případě zapojení manželky kteréhokoliv člena skupiny do konspiračního řetězce nemilosrdně vyskočí na hodnotu 1 (100 % pravděpodobnost vyzrazení, výjimky neexistují)

Další důležité pravidlo říká: Pokud někdy někde kdekoliv na světě vznikne jakýkoliv zajímavý a neuchopitelný objekt, i když dokonce z prozatím nejasných a obtížně definovatelných příčin, vždy se najde alespoň jeden, mnohem častěji i několik choromyslných jedinců (D&D), kteří budou sami sebe prohlašovat za autory díla. Na tomto místě je samozřejmě uvažována problematika tvorby kruhů v obilí, ale týká se i výtvorů a činností lidí. Stačí se dotázat v kterémkoliv ústavu momentálně zaostalých, kolik tam mají Napoleonů, Mozartů, Beethovenů, Hitlerů, Desdemon, Gándhí, Sklodowských, Ajnštajnů, Čmeláků, Picassů, Herr Gottů, Usámů Blbádýnů, Sokratů, Nerů, Churchillů, Shakespearů i jakýchkoliv jiných pozitivně i negativně proslavených osobností světových i vesmírných dějin.

To by tak bylo zatím pro dnešek vše.

Jan Ledecký