REPORTÁŽ: Potanův víkend na Festivalu Fantazie 2011

PÁTEK 1.7.

30.6.2011 začal už 16. ročník největšího festivalu fantastiky a her v ČR. No, o zahájení vám ale nic nepovím, protože moje pouť na FFko začala až v pátek. Sice už v pátek v šest ráno (ještě, že jsou České dráhy partnery festivalu, jinak si neumím představit, jak hůř by mohly vypadat spoje do Chotěboře). Ač se to podle mého výjezdového času moc nezdá, byl jsem rád, že jsem vůbec stihl první přednášku, jež začínala až ve dvě hodiny odpoledne (dlouhá cesta + registrace).

No, přednášku... Johnakovi se zalíbilo, jak probíhají cony v Anglii – pomocí panelových diskuzí. Tomu tedy přizpůsobil i svoje Jak moc military má být military SF? a na příchozí čekala hodinová beseda o tom, co považujeme za military SF a vymyšlení nějaké obecné definice – to se však nepodařilo. Buď by byla moc přísná a military SF by nebylo vlastně nic a nebo zase moc volná a military SF by bylo vlastně všechno (to rozpoutalo i živelnou debatu, jak by vypadal military Harry Potter. Brrrr). Ještě taková osobní zajímavost na závěr. Johnak si dovolil citovat jeden můj výrok o R. A. Henleinovi. Zjevně se stávám slavným :)

Když už jsme se tak bavili o tom vojenství ve sci-fi, o hodinu později dostalo několik fanů možnost si vyzkoušet, jaké to je být členem velícího štábu hvězdného námořnictva nacházejícího se ve válečném stavu s cizí mocností. Přesně o tomhle byl Saganami Island Strategic Exercise. Tedy o osvojení si vedení mezihvězdné války na strategické úrovni. Dva týmy se snažili za jasných, ale komplexních pravidel porazit ty druhé. Bohužel ani po dvou hodinách hraní nedošlo ke zničení nepřítele, a tak se rozhodlo podle počtu bodů.

Hned po strategickém cvičení následovala další Johnakova beseda Co všichni na té Honor vidí? Mezi jiným jsme se i všichni přiznali nejen k tomu, co že na dame Honor vidíme, ale i jak jsme se k ní dostali a proč ji máme tak rádi, i jaká je naše nejoblíbenější scéna či povídka. Ano, tušíte správně. Loď jménem Francis se nesmazatelně zapsala do srdcí nás všech.

Po menší bojové akci, jejímž cílem bylo nasytit část posádky HMS Phantom, vyvrcholil pátek Tessinou přednáškou na téma Honor a Mary Sue. Na krátký úvod, co to vlastně ta Mary Sue (česká wikipedie/anglická wikipedie) je, navazoval menší Mary Sue testík pro Honor. Výsledek byl pro někoho možná překvapivý – Honor údajně MS postavou je. Ovšem, vadí to snad někomu?

Ani po přednášce však hrdinným námořníkům z HMS Phantom nebylo dopřáno odpočinku. Bylo nutno udělat noční zkoušku na sobotní představení Superdreadnought Potěmkin. Nakonec i ta noční zkouška byla docela legrace. Taková únavná, ale pěkná tečka za celým dnem.

SOBOTA 2.7.

I přes noční zkoušku – nezkoušku jsem musel v sobotu i tak brzo vstávat na Eastercon 2011: Výprava za Davidem Weberem. Zajímalo mě, v čem bude přednáška jiná od té, která už byla prezentována na oslavě třetích narozenin Phantoma. Když jsem se den předtím ptal Jonhaka, oznámil: „Bude tam kromě mě a Maril i Fox, který na oslavě nebyl.“ Tak tedy ok, bude tam 33% nových zážitků.

Místo: KD Junior, před místností 1
Čas: Sobota 2.7.2011 10:55
Událost v kostce: Do chodby před přednáškovou místností vešel Johnak. Rozhlíží se na všechny strany – hledá Foxe. Ptá se Maril, jestli ho viděla. Ptá se ostatních přítomných, jestli ho viděli. Odpověď: negativní. V tuto chvíli již na pohled lehce vyděšený admirál vytahuje komunikátor a po krátkém hovoru prohlašuje: „Právě jsem probudil Foxe, prý dojde.“

Nakonec po nějakých dvaceti minutách Fox doopravdy dorazil, ale vesměs se jednalo o +/- stejnou přednášku jako na oslavě. Tím nechci říci, že byla špatná, ale když slyšíte některé vtipné historky potřetí, už nejsou tak vtipné jako poprvé :)

David Weber (vlevo) na Easterconu dostal do sbírky další knížku, kterou si nikdy nepřečte

Hned po reportu z Easterconu jsem upaloval do velkého sálu na Tess a Oblíbené Mary Sue. Tess byla zábavná jako vždy a žasl jsem - když četla ukázky z různých fanfiction – co jsou někteří lidé schopní zveřejnit na internetu. Hned její další přednáška Nikdo nejsme dokonalý mě ale přesvědčila, že jsme vlastně takoví byli možná všichni. Spíše než přednáška to vypadalo jako výjev ze setkání alkoholiků. Akorát místo „Ahoj, já jsem Bob a jsem závislý.“ jsme říkali „Ahoj, já jsem Bob a napsal jsem Mary Sue.“ Někteří přítomní se mohli „pochlubit“ vskutku zajímavými postavami... A ano, i já se veřejně přiznávám, že jsem napsal Mary Sue... tedy spíše Garyho Stue :)

Jelikož si do budoucna plánuji pořídit mantichorskou uniformu (dá-li královna, tak snad do příštího FF), nemohl jsem si nechat ujít Marilin workshop Kterak scifista ke kostýmu přišel. Po krátké přednášce následovaly „dotazy a odpovědi“ zakončené i praktickou zkouškou. Tedy, vše mělo být zakončeno praktickou zkouškou, ale fanové jsou tvorové líní. Přesto věřím, že si všichni odnesli alespoň hromadu teoretických znalostí (já tedy ano).

Ruská občanská válka mě zajímala ze tří důvodů. Zaprvé, o toto období se zajímám. Zadruhé, bral jsem to jako možnost poslechnout si „background“ k večernímu představení a zatřetí, přednášející. Zajímalo mě, jak bude Johnak přednášet před nescifisty s přednáškou, ke které přišel jako Mantichora k válce týden před FFkem. Možná trošku škodolibé, ale jenom trošku a možná :) Admirál to však zvládl, sice se lehce zasekával, ale bylo to poučné a správně „johnakovsky vtipné“. A to se počítá. Navíc zvládl přežít i hromadu mých všetečných dotazů. A to se počítá dvojnásob!

V 19:00 měla být nekompromisní generální zkouška na Potěmkina. Bohužel, kvůli posunutí programu, jsme museli začít zkoušet poněkud později, až skončí Dolejte. Naštěstí jsme vše hezky nacvičili (relativně) a tak mohla ve 20:00 započít revoluce na Superdreadnoughtu Potěmkin. Jak jste z názvu jistě poznali, jednalo se o adaptaci Křižníku Potěmkin přenesenou do universa Honor Harringtonové, navíc doplněnou o různé humorné scénky. Herci si to užili, diváci vypadali, že si to taky užili – co více chtít.

Malá ukázka obsahující samotnou vzpouru.

Po divadle se konala velká honorversácká invaze (tedy mužské části) do herny s úmyslem zahrát si po LANu první Battlefront. A to nám vydrželo tři hodiny, až do jedné hodiny ranní (noční), než nás z herny vyhodili, protože zavírali. Nevím, jestli je to náhoda, ale přišlo mi, že mariňáci měli lepší skóre než ostatní, holt asi tvrdý výcvik. Ovšem, ať nejsem nespravedlivý, superbattledroid Zmok mě bude také ve snech strašit ještě hodně dlouho...

NEDĚLE 3.7.

V neděli jsem chtěl stávat brzy, abych stihl v 10:00 Johnakovu přednášku Jak přednášet na conech? Vážně jsem se chtěl probrat. Dokonce jsem se doopravdy vzbudil o půl deváté. S tím, že je to moc brzo, jsem ale hned usnul a voilá, bylo půl dvanácté.

První přednáška, kterou jsem tedy stihl, byla až ve dvě odpoledne. Nejzajímavější soundtracky roku 2010 však stály za to. Některé skladby jsem znal, jiné ne (o filmu The Last Airbender jsem v životě neslyšel, ale hned po FFku jsem si musel sehnat soundtrack!), ale s vtipným přednášejícím a správně vybranými ukázkami to byla povedená hodina. Tak moc, že přednášková místnost byla úplně plná. Tak moc, že i když se podlaha pokryla živým kobercem, dobrých dvacet lidí mělo smůlu a nevlezlo se.

Jaderné zbraně byla přednáška o – chvíle napětí – jaderných zbraních. Ale opravdu o všem, co s nimi souvisí: principu fungování, výrobě, typech, účincích, historii a možné budoucnosti. Přednášející věděl, o čem mluví, a bylo to znát – nejen z hádky, kterou měl s jedním z rádoby přechytralých diváků. Některé jaderné zbraně byly však až humorné (což je svým způsobem zvrhlé, když si vezmu, čemu se to směji) jako například americká verze panzerfaustu s 1kilotunovou jadernou hlavicí, či torpédo s 200% úspěšností (ta dvojka znamenala, že bylo smrtící jak pro nepřítele, tak pro toho, kdo ho odpálil).

Jadernými zbraněmi skončila celá Jatkonovská linie a objevil se menší předskokan SW linie v podobě SWTOR - inovace v MMORPGa dle mého subjektivního názoru, kterým se nechci nikoho dotknout, to byla nejpropracovanější přednáška, jakou jsem první víkend na FFku viděl. Hoši z pětisté první vše měli perfektně zvládnuté a není jim co vytknout.

Jelikož jsem už byl políben Tureckými Star Wars, nemohl jsem si nechat ujít promítání filmu Turecký Rambo II aka Korkusuz. Tahle šílenost se směle vyrovná i tureckým SW a závěrečná scéna s Rambem a jeho RPG s neomezeným počtem raket je jednou z nejvtipnějších scén, jakou jsem kdy viděl. Akorát mám pocit, že tvůrci s tím, že bude film sloužit jako komedie, nepočítali...

Staří Čechové a draci Darth Ziry byli poslední přednáškou, kterou jsem viděl, ale také jednou z nejlepších. V hodince se člověk dozvěděl, co je to vlastně drak z Evropského i Asijského pohledu, a pak byly podrobně rozebrány dvě české dračí legendy z Trutnova a Brna i s možnými vysvětleními jejich vzniku.

Poté jsem chtěl stihnout Torlinu přednášku Česká strašidla, bydlištěm v pam.chr.objektu, ale nedalo se svítit, musel jsem stihnout nácvik na Ples Akademie. Ne, že by potřeboval samotný ples generálku, ale předcházela mu Trekařská slavnostní imatrikulace studentů Hvězdné Akademie. To by mě jako zapřísáhlého anti-trekistu nějak nezajímalo, ale po ní následovalo přijetí nových členů posádky na HMS Phantom. A to se mě týkalo až moc. Sice nácvik se pro nás, nové členy, smrskl na pětiminutovou ukázku, z níž většina byla o tom, jak správně salutovat (netušil jsem, že taková jednoduchá činnost má tolik pravidel), ale admirál si poručil. Takže se na tebe tímto, Johanku, veřejně a oficiálně zlobím, že jsem nemohl jít na Torlinu přednášku!

Po samotném aktu přijetí jsem ale utíkal na, již při promítání Ramba avizované, Ed Wood uvádí... Možnost vidět ukázky z hromady dalších šíleností ve stylu tureckého Ramba jsem si nemohl nechat ujít! A stálo to za to! Tak moc, že se promítalo až do dvou hodin ranních, než nás (ne)slušně vyhodili pořadatelé.

Celkově byl úvodní víkend letošního FFka vydařený a mám snad jenom jedinou výtku směrem k pořadatelům. Noční klid. Chápu, že se někdo venku hlasitě baví po 22. hodině. Chápu to i po půlnoci. Věřím ale, že nejsem jediný, kdo by ve čtyři hodiny ráno měl rád klid na spánek...

Pro více obrázků se můžete podívat do mé facebookové fotogalerie.