Také jsem včera otevřel podivně malý igeliťák a z něj vypadl časopis Lidé a země, který jsem nechtěl, a dost podivný dopis od MF. Takový postup je vskutku podivný a nedůstojný pro zásadní vydavatelský dům, kterým chce MF (mimo jiné po akvizici Cpressu) jistě být. Takhle se zodpovědný vydavatel ke svým čtenářům nechová.
Padl na mě těžký splín, vzpomněl jsem si na dobu studií, kdy jsme se scházeli v Radiopaláci či v Polské ulici, na balíky růzkých samizdatových vydání, které mám stále pečlivě uloženy, a mezi nimi i první undergroundová čísla Ikarie XB-1, která se pak po změně poměrů (konečně) brzy překlopila v regulérní časopis. Také mám všechna čísla Ikarie a nikdy je nevyhodím. A tohle teď mělo skončit.
Protom jsem byl nesmírně rád, že Vlado a spol. nesložili zbraně a jedou dál. Děláte to dobře! Držím palce.
A každopádně: Věrni zůstaneme!!!