RECENZE: Liou Cch'-sin, Problém tří těles

Hard sci-fi ve své nejčistší podobě, to je román Problém tří těles. 

Problém tří těles je úloha nebeské mechaniky, jejímž cílem je spočítat, a tak předpovědět pohyb tří těles, které se navzájem gravitačně ovlivňují. Původní problém tří těles se vztahoval k řešení pohybu soustavy Slunce-Země-Měsíc. Poprvé ho již roku 1687 ve svých Principiích rozebíral Isaac Newton.

Čína v období Velké kulturní revoluce. Čas, kdy být vědcem, kdy držet se svých názorů a odmítat se podřídit většinovému smýšlení, vás mohlo stát v lepším případě cestu do lágru, v horším pak život sám. Wen-ťie prožívá toto období jako mladá dívka, která se stala svědkem veřejného mučení a vraždy svého otce. Režimu nepohodlné rodinné zázemí a fakt, že je sama vědkyní jejímu kádrovému profilu moc nepomohlo. Nespravedlivá vražda otce a odsunutí na okraj společnosti byly momentem, kdy se v mladé, a na první pohled nenápadné dívce začala rodit hluboká nenávist k veškerému lidství, která jednou možná přivede náš svět do záhuby.

Wang Miao, vědec zabývající se vývojem nanotechnologií, nastupuje na scénu o pár desítek let později. Čínská vzdělanost se zmítá v nejistotě. Množství čínských fyziků páchá, na první pohled bez důvodu, sebevraždy. A zdá se, že Wang Mio by mohl být další na řadě. Pátrání po důvodech sebevražd jeho kolegů a snaha o udržení vlastní příčetnosti jej dovede až k zvláštní virtuální hře zvané Problém tří těles. Ta v sobě ukrývá mnohá tajemství a při jejich rozplétání se Wang Miao dostává k centru spiknutí jaké moderní svět nezažil.

Obecný problém tří těles je analyticky velmi těžko řešitelný, dlouho se nevědělo, zda vůbec řešitelný je. Teprve roku 1912 finský matematik Karl Frithiof Sundman ukázal, že existuje řešení ve tvaru mocninné řady. Řešení vykazuje známky chaotického chování bez zjevné periody. Sundmanova řada konverguje velmi pomalu, takže je pro reálné výpočty nepoužitelná. Problém se tedy musí řešit některou z numerických metod.

Pokud hledáte akcí nabitý sci-fi román popisující divoké bitky s mimozemšťany a vesmírného kovboje, který spasí svět, jste na špatné adrese. Liou Cch'-sin buduje svůj příběh pomalu, zdařile využívá reálných historických událostí do kterých pak zasazuje hrdiny. První polovina knihy je přesto tak trochu zmatečná. Autor ve svém vyprávění skáče od postavy k postavě, od události k události a ani pozorný čtenář místy neví, co se vlastně děje. Kousky skládačky však postupně zapadají do sebe a vytváří fascinující literární reflexi jednoho ze základních fyzikálních zákonů: akce - reakce. 

Problém tří těles je od začátku do konce propleten fyzikou a jejími podobory.  Liou Cch'-sin se nebál zabřednout do polemizování nad fungováním rozličných dimenzí, nahlédl pod pokličku virtuální reality a nevyhnul se i ani vesmírnému výzkumu. Nejsem fyzik, abych dokázala posoudit nakolik autor vycházel z vědeckých studií a nakolik vytvářel vlastní hypotézy. Ale ty hluboko v hlavě zasunuté vzpomínky na dva semestry fyziky na univerzitě mi tak nějak našeptávají, že Liou Cch'-sin ví o čem píše.

O něco jednodušeji (pro Ljapunovovým časem omezený vývoj) se dají řešit omezené problémy tří těles, například, když jedno těleso má oproti ostatním zanedbatelnou hmotnost (to znamená, že pohyb alespoň jednoho ze dvou ostatních jím není prakticky ovlivňován). Takové zjednodušení lze například použít pro soustavu Slunce-Země-Měsíc. Měsíc prakticky neovlivňuje pohyb Slunce okolo společného těžiště celé soustavy.

Máte obavy, že nekomplexní znalost událostí Velké kulturní revoluce a čínské vědecké scény vám nedopřeje se do románu plně položit? Pak se netřeba bát. Třešničkou na dortu Problému tři těles jsou poznámky pod čarou, které pochází z pera původního anglického překladatele románu. Ty pomáhají čtenářům, ne zcela znalých čínských vědeckých velikánů a historických detailů, orientovat se v příběhu a jeho pozadí.

Román Problém tří těles je ten typ knihy, která dokáže rozdělit čtenářskou obec na dvě skupiny. Jedna ji odloží po pár desítek stránkách, znuděná, nespokojená a nechápající, proč je kolem novely takový cirkus. Ta druhá, zvláště pokud miluje žánr hard science-fiction, chrochtá blahem a vynáší Liou Cch'-sin do nebes a nebojí se nazvat Problém tří těles novou zásadní knihou žánru.

Při hledání řešení omezeného problému tří těles objevil v roce 1772 Joseph Louis Lagrange librační centra. V 80. letech 19. století se studium omezeného problému tří těles Henrim Poincarém stalo základem pro teorii chaosu.

Liou Cch'-sin se podařil husarský kousek. Na stránkách svého románu spojil reálné historické premisy se samotným jádrem sci-fi žánru - prvotním kontaktem lidí s mimozemskou civilizací i cestování vesmírem. Nic však není dokonalé. Ač je kniha postavená na fyzice samotné, některé dějové zvraty a události neměly s logikou moc společného. Je pár pasáží, kde má čtenář pocit, že byl Liou Cch'-sin vyloženě líný přemýšlet nad tím, jak tam své postavy dostat. A tak je tam prostě a jednoduše postavil.

Problém tří těles je na čtení nelehká kniha. Těžko ji doporučit nebo naopak zavrhnout. Zda se zařadíte do skupiny těch odmítavých nebo velebících, či se vám podaří zůstat někde na pomezí, to musíte zjistit sami. Mně otevřela cestu k žánru, kterému jsem se dříve spíše vyhýbala a už se nemůžu dočkat, až Host vydá na podzim v češtině druhý díl. Rozhodně je to tedy pokus, který stojí za to. 

Liou Cch'-sin, Problém tří těles

Nakladatelství: Host
Rok vydání 2017
Přeložil Aleš Drobek
Počet stran 447, váz.
ISBN 978-80-7577-061-5
Cena: 369 Kč

Zdroj vysvětlení: Wikipedie