SOBOTNÍ FILMOVÁ SRDCOVKA

Filmů, které snesou označení sci-fi a zároveň je mám opravdu ráda, je mnoho. Mohla bych tu drobit subžánry a hledat důstojné zástupce hororu nebo komedie, ale to byste mi nejspíš nepoděkovali. Už jsem jednu filmovou srdcovku vyšperkovala rozsáhlým seznamem českých komedií (z nichž některé byly taky sci-fi, mimochodem :-D) a tahle rubrika má mít prostor jen na jeden film!

Jednou z mých srdcovek je Limanova časová smyčka Na hraně zítřka. Opakovacích filmů se dá asi najít relativně dost, koneckonců i jeden z nejpovedenějších a nejcitovanějších dílů ze seriálu Hvězdná brána je ten, kdy se posádka ocitne v časové bublině, která trvá roky, což sice není úplně totéž, ale kdo by nechtěl si zkusit některé věci znovu a jinak. Nejznámější klasikou tohoto specifického formátu už asi navždy bude Groundhog day z roku 1993, který je v Čechách známý jako Na Hromnice o den více, se skvělými Billem Murrayem a Andie MacDowell. Paradoxně tady nikdo nijak onu časovou smyčku nevysvětlí a divák jen tuší, že to má cosi do činění s pohádkovým napravením zpupného hrdiny, jenž hozen znovu a znovu na práh stejného dne, začne nacházet kouzlo ve věcech, které dříve přehlížel.

Takže ačkoliv film Na hraně zítřka pracuje se známým formátem časové smyčky a využívá i toho samolibého a parádně nafoukaného blbce v podání Toma Cruise, co spolknul všechnu chytrost světa a následně je sražen až do sklepa, není třeba se bát nudy nebo otřepaných klišé.

Příběh se odehrává v blízké budoucnosti, takže vlastně v současnosti, protože už je to bezmála deset let od premiéry. Mimikové, mimozemská rasa připomínající včelí kolonii, vytrvale útočí na Zemi a zanechávají za sebou miliony lidských obětí. Podplukovník Bill Cage (Tom Cruise), coby mediální hvězda armády nikdy nebyl v žádné bitvě, ale souhrou velmi špatných okolností je degradován a s nulovým výcvikem a mizernou výzbrojí poslán splnit úkol, který není ničím jiným než sázkou na jistotu. Během několika minut je zabit, předtím se mu však podaří zneškodnit Alphu a začnou se dít věci...  probere se znovu na začátku toho samého pekelného dne a je nucen opět bojovat a zemřít... a tak stále dokola. S každým dalším pokusem se lépe a lépe orientuje v situaci a samozřejmě je díky tomu schopen předvídat, zvyšuje se mu odolnost a pohotovost a své rostoucí schopnosti dokáže v boji s Mimiky lépe využívat. Dá se do spolku s členkou speciálních jednotek Ritou Vrataski (Emily Blunt), která má na kontě víc Mimiků než kterýkoliv jiný bojovník na Zemi. Každá další bitva je pro tyhle dva možností, jak se dostat emzákům na kobylku a prohrávající Zemi zachránit.

Japonskou předlohu k tomuhle filmu jsem nikdy nečetla, ale od fanoušků se dozvíte, že s filmem nemá moc společného krom základní myšlenky, na rozdíl od jiných zprzněných mang nebo anime to prý vůbec nevadí. Film má spád, skvělý soundtrack, výborné obsazení včetně vedlejších rolí, nešetří humorem, ale není vyhláškovaně přepálený, holky tu nejsou do počtu, ale platnými členkami týmu, Cruise je stejně dokonalý jak to umí jen on (a čím tak strašně vytáčí svoje odpůrce:). Za mě je to celé vypointované do poslední minuty a má to všechno, co má správné akční sci-fi mít. Na hraně zítřka patří mezi ty filmy, kde se těším na konkrétní scény a při každém dalším shlédnutí si je řádně užiju!