SOBOTNÍ FILMOVÁ SRDCOVKA

Když se mě zeptáte, jaký je nejlepší Star Wars film, samozřejmě odpovím, že Spaceballs.
Spaceballs jsou parodie, kterou v roce 1987 natočil Mel Brooks, a vypráví klasický příběh o boji váhavého, trochu srabáckého a trochu rozmazleného dobra se zakomplexovaným, ješitným a tak trochu pitomým zlem. To vše v kulisích space opery, které nijak nezakrývá inspiraci Hvězdnými válkami (těmi dobrými).

Jak můžu stavět výše parodii nad originál? Zbláznil jsem se? Utrpěl můj filmový vkus nějaké trauma z mládí? Můžete mě považovat prostě za fanboye Mela Brookse - ale já se fanouškem Mela Brookse stal právě po zhlédnutí Spaceballs. Můžete namítnout, že pro pochopení parodie musím vidět celou původní trilogii… jenže já viděl první Hvězdné války (epizodu IV) v kině hned po revoluci (ano, s legendárním Žvejkalem) a epizody V a VI pak až v remastrované verzi. A Spaceballs jsem tedy viděl mezi tím… a fungovalo to. Proč? Inu, Mel Brooks sice spousty gagů vztáhl přímo na StarWars, ale také čerpal z oněch klasických béčkových space oper, které inspirovaly i Lucase. A vsadil na silné postavy a jejich příběh, stejnak jako Lucas.

Ale popořadě. Proč jsou tedy Spaceballs lepsi než originální Star Wars trilogie?
• Lepší triky. Oki, je to trochu logické - triky dělala stejná firma (ILM) jako Star Wars, jen o pár let později, takže už to i uměla líp.
• Kompaktnější děj. Brooksovi a jeho kolegům se povedlo odvyprávět v podstatě stejné množství děje za třetinu doby, co Lucasovi. S tím také souvísí:
• Zajímavější protagonisti. Spaceballs mají jednoho protagonistu – Lone Stara, který je cool jako Han Solo a Indiana Jones dohromady, a nemusí tedy přepínat mezi Hanem a Lukem, případně jednoho doslova uložit k ledu (karbonitu). Hrdinův sidekick Barf má daleko lepší hlášky než Žvejk (pardon, Chewbacca). Je možné, že v chewbacštině je Žvejk k popukání, ale přeci jen ty vtipy lépe vyzní v česštině (Barf je čes - člověkopes, nejlepší přítel sama sebe). A máme tu dokonce DVĚ ženské hrdiny. Zatímco Leia to musela utáhnout sama, princeznu Vespu doprovází Dot Matrix. A mocný Yogurt, který odhalil tajemství de schwartzu a všehomíra – toho, které leží v merchandisingu.
• Zábavnější antagonisti. Darth Vader je v podstatě zakomplexovaný břídil, který jenom děla na všechny ramena, i když v životě podělal, co mohl, a ještě musí sloužit arogantnímu starci, který se ukáže až v posledním díle. Kdežto Temná přilba, prezident Scroobs i poručík Sandurz jsou zakomplexovaní břídilové, kteří pokaňkají na co šáhnout a jen na ostatní dělají ramena… tak moment, co jsme to chtěl… jo, ale jsou u toho daleko, daleko vtipnější!
• A koneckonců zápletka. Romantika je tu na prvním místě, a McGuffinem není nějaké pochybné ovládnutí galaxie (případně nudné politikaření), ale vzduch! Čerstvý vzduch z Druidie je daleko hmatatelnější (ehm ehm) cíl – a každý si dovede představit jeho cenu, zvláště když ho nemá.
• A takhle bych asi mohl pokračovat asi ještě pár odstavců, ale myslím, že je to zbytečné.

Protože Spaceballs jsou hlavně krásný film. Romantika mezi Lone Starem a princeznou Vespou funguje na stopro („Vám zima nebude?“ „Néé, já jsem na zimu zvyklý!“), děj nemá hluchá místa (a pokud by měl, tak si je můžete přetočit na instantním videu!) a dočkáte se parodií i na další díla sci-fi klasiky. („Ach ne, už zase!“)
Mel Brooks parodie umí, a jeho hlavní devizou je, že má své postavy rád. Ať už hrdiny, či padouchy. Jeho postavy nejsou jen figurky, které protáhne gagy parodující kde co a k ničemu jinému neslouží, ale jsou to vskutku postavičky, které si zamilujete a fandíte jim. A i epizodní roličky jsou plejáda výrazných a zapamatovatelných individuí, kdo by si nepamatoval radaristu v podání Michaela Winslowa či neúspěšného pročesávače pouště Tuvoka (erm, chci říci Tima Russe).
Spaceballs je film, ke kterému se vždy rád vracím, a i když ho dovedu citovat z paměti, jeho shlédnutí mě potěší, ať mám náladu špatnou, či rozvernou. Jistí doboví kritici se podivovali, proč Mel Brooks točí parodii (1987) na deset let starý film (1977), jenže, to zapomněli započítat další dva díly (1980 + 1983), takže defacto to byl jen 4 roky starý film. Za druhé - Mel Brooks natočil Mladého Frankensteina (1974) 43 let po originále (1931), takže nechápu, proč by ho pár let mělo zastavit. A do třetice – zde se projevila genialita Mela Brookse – dělat si srandu ze Star Wars je nadčasové! Inu, kdo z kritiků v roce 1987 tušil, že Star Wars tu s námi budou i po 40 letech, a my si z nich budeme dělat srandu i dnes?
Vždyť sám Lucas musel natočit prequel trilogii, abychom mohli dělat prequel memes!

*
DanQ - příležitostný komiksový scénárista a redaktor sborníku české mangy Vějíř, bývalý organizátor anime/manga akcí, grafik a otec tří dětí na plný úvazek.