RECENZE: Julia Boyd, Cestovatelé po Třetí říši

Článek od: Petr Simcik - 16.09.2020

Německo dalo světu mnoho. Spoustu významných operních a hudebních děl, mistrovská díla světové literatury, architektonické slohy, objevy prakticky ve všech oborech lidského konání, od biologie, přes psychologii až po pokročilou techniku. Zásadní vynálezy pro rozvoj lidstva jsou právě z Německa - vzpomeňme hlavně jeden, ten nejdůležitější: knihtisk.

Nesmíme ale zapomenout jeden "přínos", na který by lidstvo a Německo hlavně nejradši zapomnělo. Německo dalo světu superpadouchy, ty nejzáporáčtější záporáky a synonymum veškerého a největšího zla - nacisty. A také ovšem s nimi spojený holokaust, jednu z největších zrůdností, které kdy člověk člověku spáchal. Tahle cesta, na kterou se Německo po první světové válce, ale hlavně v třicátých letech vydalo, nám dneska připadá jako ta nejjasnější cesta do zatracení. Jako něco nepochopitelného. Jak mohli Němci zvolit a zbožňovat Hitlera a nacistickou stranu? Jak ji mohli podporovat, propadnout tomu šílenství státem řízené společnosti, která už od mala vychovávala lidi jako zdroje k válce? To to nebezpečí nikdo neviděl? A proč nikdo veřejně nereagoval? My všichni z dějepisu víme, že Neville Chamberlain to očividně neviděl, případně viděl a k smrti se bál. Jen díky němu jsme 29. 9. 1938 přišli o část území včetně linie pevností a nedlouho potom se stali částí Říše. Ale co ostatní? Jak viděli Hitlerovo Německo běžní cestovatelé po Říši, obchodníci, zaměstnanci ambasád, jejich rodina či výměnní studenti? Kniha Cestovatelé po Třetí říši přináší sice možná nečekané, ale z odstupu pochopitelné odpovědi. A to jak na postoj samotných němců, tak na pohled zvenčí.

Julia Boydová poskládala dopisy, výroky, úryvky z cetopisů i z reklam cestovních kanceláří a vytvořila tak velmi podrobný obraz Výmarské republiky a nacistického Německa před válkou a během ní. Z pohledu slavného letce, velvyslance Velké Británie, uznávaného historika, party dívek na poznávacím zájezdu nebo studenta z Číny a dalších desítek a stovek lidí zmapovala zklamání z konce Velké války, pád marky, zvolení Hitlera, perzekuce židů, olympiádu i postupnou militarizaci Německa a ve zkrace i průběh války, protože během ní se počet cizinců smrsknul na úplné minimum, většinou jen na britské ženy německých mužů. Ač se o tato období velmi zajímám, sposta informací pro mě byla novinkou, nebo byla samozřejmá a jen při zasazení do kontextu nabyla nové důležitosti a významu.

Kniha ukazuje Německo, které nebylo Velkou válkou zasaženo fyzicky, ale trpí Versailleskou smlouvou. Německo, které se v té době dělí na okupované části s velmi rozdílným přístupem okupantů. Zatímco Francouzi jsou nenávidění a nenávistní a Němce ponižují, Britové, jejichž území se válka vlastně nedotkla, i když umírali v zákopech, koukají na Němce spíše jako hostitele a bratrský národ, kterému je třeba pomoci. Německo se pak stává na venkově malebnou a turisty vyhledávanou, a ve městech dekadentní, ale zároveň kulturně žijící zemí. Bují homosexualita a prostituce a homosexuálové z celého světa chtějí navštívit Berlín.
Po krizi pak nastává doba výměnnných a studijních pobytů. Každý chce v Německu zažít vstřícnost místních, operu, univerzitní prostředí. Do Německa jezdí studenti z Anglie i USA, protože Německo je jedna z nejkulturnějších zemí na světě. Jak se to jen mohlo pokazit?
Tenhle pohled na Německo ale vydrží celá třicátá léta, jen se k němu pridává zvědavost a mnohdy i nadšení z Hitlera a nacismu. Kdo prohlédne, kdo schválně přehlédne a kdo se naopak do militarizujícího se Hitlerova Německa bez židů a s pracovními tábory (do nichž normálně jezdí zájezdy z ciziny jako na atrakci) zamiluje, to už nechám na vás, protože je zbytečné zde vypisovat a komentovat zážitky jednotlivých cestovatelů, od toho je tu Julia Boydová. Faktem ale je, že zlá znamení přehlíží více lidí, než by se zdálo normální a lidé, od kterých bychom to rozhodně nečekali. Své k tomu přidává také antisemitismus, který nebyl nikdy jen německou záležitostí, a také vzmáhající se komunismus a strach z něj.

Julia Boydová perfektně mixuje ozdrojované úryvky a přepisy osudů cestovatelů a návštěvníků a nevyhýbá se žádnému z názorů, díky čemuž dokázala napsat velice plastickou a čtivou knihu, která popisuje tragédii jednoho národa, jenž se propracoval od ponížení roku 1919 k ještě většímu ponížení a téměř fyzickému zničení roku 1945.

P. S.: Pokud by vás zajímalo, jak to bylo dál, na pultech se vyskyuje kniha Německý podzim od nakladatelství MOT, která mapuje podzim roku 1946, tedy dobu těsně po konci této knihy. Obrázek je pak ještě smutnější a děsivější.

Travelers in the Third Reich: The Rise of Fascism: 1919-1945

Autor: Julia Boyd
Překlad: Robert Novotný
Autor obálky: Václav Sinevič
Nakladatel: Argo, 2019
Stran: 504
Vazba: pevná / vázaná s přebalem
Cena: 398 Kč

Přidat komentář