KOMIKS: Liga spravedlnosti 1 - Vyhlazovací stroje

"Toto asi nebude můj šálek čaje", řekl jsem si po dočtení Vyhlazovacích strojů. Krátké zamyšlení nad tím, zda-li nejsem v sedmnácti na tohle už jednoduše starý... A podivný pocit prázdnoty, znudění a neskutečného mišmaše, který mi nastal v hlavě.
Svět je pod útokem! Samozřejmě, pokud mají jednu záležitost řešit už víc jak tři superhrdinové najednou, musí být hrozba minimálně na úrovni absolutní devastace.
Země se ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny. Z vesmíru se řítí chapadlovitá stvoření konající zvrácenou formu žní. Napadení lidé ztrácejí kontrolu nad svým chováním a jako jeden propojený organismus se vydávají na pochod do neznáma. Ochrana před touto hrozbou však neznamená vítězství. Probudila se pradávná mytická stvoření "Spříznění", kteří svá obrovská těla skládají ze všech obyvatel planety a získávají tak zpět svou údajně ukradenou moc různých elementů. K tomu ještě přidejte Zemi na kusy trhající tělesa v zemském plášti a máte koktejl na zkázu našeho světa. Jenže také velké množství dějů, v nichž se okamžitě ztratíte. Zde se nám na scéně ukazuje největší slabina Vyhlazovacích strojů. Obsahují kvantum informací, které nikdo nevysvětluje, prostě tam jen tak jsou a žijí si vlastním životem. A něco takového vůbec nepřidává na plynulosti čtení.
Liga spravedlnosti 1 má neskutečně velký problém se schopností zaujmout, respektive se svou neschopností. Na první pohled to vypadá dobře. Máme tady osm hrdinů a globální nebezpečí. Jenže jeho pojetí je dětinské a nepřesvědčivé. Chvíle, kdy se lidstvo vzbouří proti svým ochráncům, má potenciál být dramatickým obratem se zajímavým vyvrcholením. Místo toho se jedná o moment na pár stran, který odezní stejně rychle, jako nastal. Akční pasáže střídají kýčovité monology na téma důvěry a potřeby spolupráce, případně hrdinská prohlášení protkaná notnou dávkou nabubřelosti. Vrcholem nevkusu a spisovatelského selhání jsou pak dialogy Spřízněných mezi sebou nebo s Wonder Woman. Jakožto správná stvoření složená z dávné síly, moudrosti, energie a bla bla bla (všech těchto vznešeně znějících pojmů) mají Spříznění kryptickou řeč, která má pravděpodobně znít velice tajemně. Dosahují však pouze dojmu mimin po lobotomii a pokud brzy některá z následujících knih nepřinese hlubší vysvětlení jejich blábolení (jinak to opravdu nazvat nelze), tato nálepka jim již zůstane.
Z příběhu je tak pouze čitelné, že tito "Žneci" a Spříznění se opravdu nemají rádi a jedni činí tak, aby zabránili v záměru těch druhých. O co komu vlastně jde, co s čím souvisí, to je v průběhu čtení jen velice špatně rozpoznatelné a mnoho se nedozvíme ani po zaklapnutí poslední stránky. Před vámi pak už jen leží necelých stosedmdesát stran obrovské rubačky, během níž se rozpadá zemský povrch, lidé se topí v troskách a oceány se vylévají z povrchu. Jenže musíme být tvrdí jen do určité míry, takže sice máme mnoho zraněných, ale "pouze" jednoho mrtvého. Jednoduše proto, abychom mohli naroubovat na konec další díl, jehož hlavní zápletka nemá špatnou myšlenku, ale slabé základy. To už však předbíhám.
Pokud vás baví nekonečný zoufalý boj plný efektů, pak jste narazili na dílo přímo pro vás. Pokud však chcete, aby se v knize alespoň něco opravdu událo, vyhněte se Vyhlazovacím strojům širokým obloukem.

Znovuzrození hrdinů DC: Liga spravedlnosti 1 - Vyhlazovací stroje
Bryan Hitch, Tony S. Daniel, Sandu Florea, Tomeu Morey
Nakladatel: Crew
Překlad: Ľudovít Plata
Redakce: Changer the Elder
Rok vydání: 2018
Počet stran: 168
Rozměr: 168 x 258
Provedení: paperback
Cena: 299 Kč