RECENZE: Jan Hamouz, Poloviční král

Do vod české fantastiky vplouvá se svou objemnou prvotinou další nové jméno, doposud známé jen ze stránek povídkových sborníků a žánrových soutěží. Jan Hamouz nám v prvním díle avizované série „Ptačí srdce“ servíruje středověkou fantasy kořeněnou intrikami, špínou, magií a štědrou porcí dramatu.

Poloviční král je tvořen třemi hlavními dějovými linkami, které nám představí dobrého krále Trata, mladou dívku Lheiwen a piráta Garra. Král se v minulosti už potýkal se sousední říší a zradou ve vlastních řadách, a nyní, když jeho syn dospívá a začíná být jasné, že není připraven na to být dobrým králem, se krvavé kolo války a zrady roztáčí znovu. Tajemné znaky, agarheny, které má Trat ve tváři, mu sice dodávají nadlidskou sílu, ale možná ani ta mu nebude na všechny nástrahy budoucnosti stačit. Lheiwen, dcera městského kováře, prožívá šťastné období první lásky. Brzy ale zjistí, jak velmi málo stačí, aby se jí celý život obrátil naruby a vkradlo se do něj neštěstí. A pak je tu pirát Garro, který prošel smrtí a moře se mu stalo domovem, jakým mu souš nikdy nebyla. Vede své muže železnou rukou a vzpomíná na lásku, kterou mu kdysi vlny vzaly. Brzy k vlastní smůle zjistí, že stará láska je pro srdce krutější ranou než bodnutí čepele.

Příběhu Polovičního krále nelze upřít překvapivé, kruté i emotivní zvraty. Ačkoli mě opravdu bavilo číst a čekat, kam osudy postav autor dotáhne, paradoxně právě v koncepci příběhu vidím největší slabinu knihy. Tři dějové linky se alespoň lehce propojují až na konci, kde se také objevuje návaznost na prolog knihy – a epilog je pak takovou třešničkou, která nám vysvětluje alespoň jednu ze záhad příběhu. Je evidentní, že si autor připravil půdu pro pokračování, na které jsem už teď docela zvědavá, ale zároveň mám po dočtení trochu rozpačité pocity. Váhám, jak moc důležitý vlastně pro další děj příběh této knihy je, působí na mě spíš dojmem jakéhosi prequelu, jakoby samotný příběh měl teprve začít. Jedna z linií mi připomínala spíš jako sbírka příhod a druhá jako vyprávění tragického osudu. Navíc jsou do knihy zasazeny i různé další pasáže, které sice ukazují promyšlenou mytologii světa, ale pro mě jako čtenáře byly naprosto neužitečné – nijak nesouvisely se zbytkem příběhu.

Rozhodně však nechci tvrdit, že by mě Poloviční král neoslovil. Velmi příjemně mě překvapil jazyk a celková čtivost, díky které byla kniha spíše rychlejším čtením, navzdory svému rozsahu. Je znát, že si autor dal práci, hlavně se svým fiktivním světem, ze kterého nám sem tam během vypravování ukáže nějakou reálii. Jak už jsem ale psala výše, některé tyto vsuvky byly ve výsledku poměrně neefektivní. Přehnané není ani množství postav, díky čemuž se jejich charaktery dočkaly lepšího vykreslení a bylo velmi snadné pochopit jejich motivace.

Celkově vnímám Polovičního krále jako úvodní kapitolu do většího příběhu, který se prozatím rýsuje kdesi za horizontem. Při čtení předčil má původní očekávání a navzdory některým rozpakům bych ho směle doporučila dál. Pro fanoušky epické fantasy by bylo dobré seznámit se s novým českým hlasem na scéně, protože nám toho v budoucích letech může ještě hodně říct.

Jan Hamouz – Poloviční král (Ptačí srdce 1.)
Nakladatelství: Host
Obálka: Filip Štorch
Počet stran: 519, brožovaná
Rok vydání: 2018
Cena: 349 Kč