Deskovky: Zámky šíleného krále Ludvíka

Článek od: Petr Simcik - 27.08.2016

Zámky šíleného krále Ludvíka už na první pohled hodně dobře vypadají a zaberou poměrně velké množství prostoru. Uvidíme, jestli vám na tom prostoru nabídnou také velkou porci zábavy.

První dojem je monumentální - velká krabice NENÍ, jak je dnes zvykem, vystlána nepotřebným plastem s prolisy, ale i při své mohutnosti je opravdu plná herního materiálu, takže už jeho příprava, vytlačování a rovnání do pytlíčků je pro děti zábava sama o sobě a zabere klidně půl hodiny, takže máte před prvním hraním čas na jednu střední kávu. (Dealeráčky jsou součástí balení a je jich tak akorát na veškerý herní materiál.) Herní materiál jako takový je u Mindoku již klasicky kvalitní tvrdý karton, který jen tak něco nezlikviduje a vydrží i poměrně hrubé zacházení. Jediná věc, na kterou musíte dávat trochu pozor, jsou větší hrací desky, protože mají podivné tvary s několika ostrými úhly a ony ostré rohy se rády lámou. Přeci jen jde o karton a toto jsou krizová místa.

Co se týče grafiky - tu vidíte tady kolem - je, roztomilá, velice podrobná ve vybavení jednotlivých pokojů a svým vykreslením shora připomíná pradávné počítačové hry, nebo mapy Dračího Doupěte. Kéž bych měl něco takového, když jsem kdysi stavěl své “jeskyně”.

Teď už ale ke hře samotné. Zámky šíleného krále Ludvíka jsou budovatelskou strategií, ve které se svými soupeři, konkurenčními staviteli, budujete zámky pro potěchu králova oka a na královo přání. Ona to není tak úplně pravda, můžete si je budovat i podle sebe, ale v tom případě téměř jistě nevyhrajete.

Královo přání je zde reprezentováno bonusy a pobídkami, případně pravidly, která stanoví preferované místnosti. Aby vás hra co nejdéle bavila, tyto pobídky se každou hru mění. Nijak zásadně, ale vliv na strategii, pokud jdete za vítězstvím, to mít bude. Jednou jsou preferovány odpočinkové místnosti, jindy kulaté, nebo ty které mají nejvíce vchodů. Navíc můžete během hry další pobídky získat jako odměnu za stavbu místností.
Odměny za stavbu jsou dalším faktorem, který vás bude jistě zajímat. Každá místnost vás poté, co ji plně obklopíte dalšími místnostmi, resp. uzavřete všechny vchody, něčím odmění. Mohou to být body, výhody, ale i finance.
A do třetice - musíte si dávat pozor na to co mají uživatelé těch místností rádi a neradi. Některé zvuky z ložnice by například neměly proniknout do studovny a podobně, takže existují i negativní bonusy, v případě, že spolu takové místnosti sousedí, byť jen kousíčkem zdi. Na druhou stranu, každý je rád a odmění vás, když spolu sousedí kuchyň a hodovní sál a služebnictvo například nemusí běhat skrze záchod, nebo hladomornu (což jsou kombinace, které mladší hráči staví už jen aby byla legrace.).

Systém hry je samozřejmě ještě o něco složitější. Zaručuje, že ne vždy dostanete všechny dostupné místnosti, ne vždy budou ty místnosti stát stejné peníze a hra bude tak pokaždé jiná.

Nastudujete-li poměrně stručně napsaná pravidla, která jsou na několika listech psána kombinací vysvětlení základních herních situací a popisy herních prvků, můžete se stejně jako my cítit poněkud zmatení. Pravidla jsou totiž stručná až moc a tak k tomu, abyste se do hry suverénně dostali, budete potřebovat několik partií hraných metodou pokus - omyl, aby si pravidla tak říkajíc sedla. A to ještě stále nevím, zda si sedla dobře. Třeba avizovaná možnost stavby soupeřova hradu za odměnu, to zda jsou některé žetony ve výchozím stavu rubovou či lícovou stranou, a v kterém okamžiku se sčítají jaké získané body. Vše to tam je, jenže dost vágně.

Pokud ale překonáte výše zmíněný problém, hra vám přejde do krve a to i/hlavně menším hráčům. Myslím, že v tomhle případě je (12+) hodně nadsazené a devítiletá dcera s tím nemá ani nejmenší problém a je ze hry nadšená. Naopak, hra nesedla několika testujícím dospělým. Celkově ale všichni hodnotíme hru pozitivně. Partie jsou tak akorát dlouhé a nepřesahují avizovaný limit, o což se hra sama postará. Mnohdy byste i stavěli dál jen pro radost ze stavění, ale ono už to prostě nejde. Sčítáme body a… vítěz! Čemu jsem opravdu nepřišel na chuť, je hra jednoho hráče, ale je dobře, že i tahle možnost tu je, protože počet hráčů je u velkých deskovek vždycky problém a zde prostě nehrozí. Navíc tuhle variantu opět ocenil nejmladší hráč. Co jsme na druhou stranu hodně kvitovali, je možnost partie jeden na jednoho. Tady sice odpadá taktizování a obchodování, ale i tak jde o velice svižnou a hratelnou záležitost.