RECENZE: Jan Urban, Pragocalypsa: Strážci brány

Celá léta jsme si mysleli, že k nám do Prahy táhnou Švédy, Germánce a jiné „cizáky“ naše pamětihodnosti, které lze vidět či si přivlastnit, překrásné a milé dívky, kterým se dá lichotit či lahodný pěnivý mok. Houbelec! To, o co jim celou dobu šlo, je něco jiného. Praha je magické místo a to, co je zajímá, je ukryto pod ní…

Pragocalypse Now!!!

Text: Jan František Adamec

Mayové se sekli, ale to už jsme zjistili. Nostradamus byl natolik mimo, že i jeho interpreti se nemohou shodnout na tom, kdy přesně se jeho proroctví naplní. Že konec světa jednou přijde, to víme celkem všichni. Ale že to bude tak brzy a že v tom Praha bude mít velkou roli, to už tak přesně nevíme. Rudolf II., z boží vůle král český a císař římský, byl velkým milovníkem nejen alchymie a okultna, ale Prahy samotné. Když to nevyšlo s golémem, založil za pomoci českého pána Petra Voka z Rožmberka tajný řád, který má za úkol České země chránit a hlavně to nejdůležitější, střed energetických siločar neuvěřitelné síly. Jenže apokalypsa se blíží a s ní související erupce sil je tak silná, že okolní magici chtějí svůj díl koláče. A úkolem hrdinů této knihy je jim v tom zabránit.

Jan Urban nám přináší další pohled na magičnost naší metropole a naráží na její potencionální vliv v této sféře. V roli ochránců se tak objevují různé postavy s odkazem na českou minulost, jak na oficiální, neoficiální tak i literární. Namátkou vůdce řádu, syn císaře Rudolfa a hraběnky Stradové (že by jeho milost poslechla pekaře Matěje a historicky se znemožnila?), následován madame Makropulos (zde doufám netřeba vysvětlovat), tak v Evropě stále častou upírkou Marikou. Děj prvního dílu připravované trilogie nám, kromě obligátního úvodu do tématu, přináší příběh nesourodé trojice, kterážto se velmi záhy a samozřejmě „nečekaně“ dostane do problémů. Na pozadí hrozícího konce světa se tak rozvíjí i takové menší osobní drama (žádná zatrolená červená knihovna!!!), kdy nečekané je denním chlebem.

Autor servíruje příjemný příběh s dostatečným množstvím akce. Kdyby jí bylo příliš mnoho v prvním díle, bylo by to plýtvání munice. Také nelze upřít znalost reálií jak z historie, tak ze života různých pražských subkultur (osobní vsuvka: comeback XIII. století deset let po reálném je celkem vizionářský, ale trefně popsaný). Příběh má svižné tempo a autor se též s některými postavami nemaže, hlavně co se inhumace týče. Leč máme tu drobné ale. Při čtení máte pocit, že už tady něco takového bylo. Nutno uznat, že ano. Bylo. Souboje tajemných řádů, tajných skupin, nemrtvých a tak podobně o nadvládu zdroje. Na druhou stranu nelze upřít relativně slušně uchopený nápad, celkem dobře odvedenou práci s jazykem a svižnost. Nemohu říci, zda se tato kniha zalíbí všem, ale své příznivce si zajisté najde. Při čtení si příjemně oddechnete od běžných starostí (co to je proti konci světa), überfilosofických textů, kosmických cest či putování tam a zase zpátky. Pokud nehledáte těžce přemýšlivou knihu, je Pragocalypsa přímo stvořená pro vás.

Jan Urban: Pragocalypsa: Strážci brány

Nakladatelství: Beletris

Edice: Camelot

Obálka: Dominik Broniek

Rok vydání: 2014

Vazba: brožovaná

Počet stran: 288

Cena: 260 Kč

Hodnocení: 60-65%, 3 z 5 hvězdiček.