RECENZE: Jeaniene Frostová, Jeden hrob za druhým (Noční lovci 6)

  Pošesté.  Trochu se změnily poměry sil, ale jinak je všechno při starém. Cat Crawfieldová, nyní Russellová, upírka. Bones Crispine Russell, mistr upír, spolumistr klanu, její manžel. Ona je bývalá členka speciálního vyšetřovacího týmu pro paranormální zločiny, on bývalý nájemný zabiják. Rádi by spolu jen tak poklidně žili. Opravdu? Můžou dva nemrtví, za kterými se táhnou problémy jako mrchožrouti za bitevním polem, jen tak poklidně žít?

Sotva! Spíš budou dál zakopávat o Jeden hrob za druhým.

Vlastně je to docela příjemná změna, když nemusíte řešit konflikt globálních rozměrů. Heinrich Kramer je už šest set let mrtvý, jenže místo toho, aby skutečně umřel, tak jak to slušní lidé obvykle dělají, zůstal tady strašit. A co víc, nebyl to slušný člověk ani za života a našel si způsob, jak škodit lidem, přesněji řečeno ženám i jako duch. Léta tréninku ho přivedla ke schopnostem, které normální duchové neovládají. Vždy o Halloweenu se dokáže na dvacet čtyři hodin zhmotnit, aby mohl mučit a nakonec zaživa upálit tři nevinné ženy. Jednou lovec čarodějnic a inkvizitor… no však víte, jak je to dál. A pokud je ten šílenec zároveň autorem pověstného Kladiva na čarodějnice, není třeba dodávat už vůbec nic.

S ohledem na stále přetrvávající Catiny schopnosti, které převzala od neworleanské královny voodoo, nebude až takový problém ducha vystopovat. Daleko větší problém tkví v technologii provedení celé záležitosti. No zkuste zabít ducha! Navíc, když se vám pořád do cesty plete agent CIA, který dostal na starost bývalý Catin tým po smrti jejího strýce Dona.  Paranoidní, zákeřný, jistě nějakým zatím neznámým způsobem úchylný, byrokratický parchant Madigan je obzvlášť povedená figura a dělá čest všem slizským záporákům (o kterých jsem kdy četla) a ještě o něm uslyšíme. Svojí arogancí zkomplikuje tenhle případ daleko víc, než by se mohlo na první pohled zdát.

Karty jsou rozdány, aktérů je poněkud víc než na mariáš, ale na konci bude jasné, kdo je vítěz. Někteří prohrají celou válku a budou definitivně poraženi (doufejme), někteří ale vyhrají jen dílčí bitvu a ta rozhodující je teprve čeká.

Jeannine Frostové se daří držet kvalitu jednotlivých dílů Nočních lovců na stále stejné (vysoké) úrovni. Ačkoliv vztah dvou hlavních hrdinů vplul do klidnějších vod a už nejiskří jako stržený drát vysokého napětí, má příběh stále co nabídnout a čtenář se nenudí.  Charaktery všech důležitých postav se vyvíjejí, jsou živoucí (úmyslně nepíšu živé, protože mám na paměti, že většina aktérů této povedené taškařice je nějakým způsobem mrtvá) a věříte jim.  Přitom už je znáte a to, že dokážete jejich reakci v určitých situacích aspoň trochu odhadnout, je příjemné. Pokud překvapí svým konáním, je to ku prospěchu věci, lépe řečeno ku prospěchu příběhu samotného, protože ne vždy se rozhodují správně. Ale kdo z nás je Mirek Dušín nebo víla Amálka? Lehká nadsázka a humor (o sexu nemluvě), které jsou nedílnou součástí celé série, by měly k životu také patřit, protože když se člověk bere moc vážně, je to cesta do pekel.  Nechybí nic, na co jste zvyklí z předchozích dílů.

Klidně si přečtěte rovnou šestý díl, pokud jste ke čtení této recenze zabloudili zcela náhodou - stále platí to, co jsem psala v recenzi na ten čtvrtý, ale přijdete o spoustu marmelády, a to je škoda. Raději bych začala od prvního a Heinricha bych si nechala pěkně uležet. Větší hnusák, než je teď, se z něj mezitím těžko stane. A Madigan vám taky nikam neuteče, leda do sedmého dílu a tam ho pak lehko dostihnete!

Jeaniene Frost: Předurčena do hrobu (Noční lovci 6)
Překlad: Petra Kubašková
Nakladatelství: Fantom Print
Obálka: Larry Rostant
Rok vydání: 2014
Vazba: pevná
Počet stran: 223
Formát: B6 110x165
Cena: 259,-Kč