RECENZE: Mickey Zucker Reichertová, Já robot: chránit

První díl trilogie Chránit je v podstatě sequelem Asimových povídek a uvádí nás do světa počátků robotizace Země, do doby, kdy Susan Calvinová byla čerstvě vystudovanou psycholožkou a začíná jako praktikantka na uzavřeném oddělení dětské psychiatrie nemocnice Manhattan Hasbro.

Doktorka Susan Calvinová.

Pokud vám to jméno vůbec nic neříká, je tady několik možností:
1. Nemáte rádi sci-fi, a proto jste nikdy nečetli nic od Isaaca Asimova.
2. Máte rádi sci-fi, ale zatím jste se nepropracovali ke knihám tohoto autora (a měli byste to rychle napravit).

Další alternativou, která přichází v úvahu, je, že víte, kdo je doktorka Susan Calvinová. Neznat nejslavnější robopsycholožku všech dob, nikdy nenarazit na její jméno při bloudění světem science fiction by totiž bylo stejné jako tvrdit, že nevíte, kdo je profesorka McGonagallová po přečtení Harryho Pottera, nebo  že máte rádi Terryho Pratchetta, ale neznáte Zeměplochu.

Ať tak či onak, jako základ k přečtení knihy Já robot: chránit nepotřebujete ani jednu z výše uvedených alternativ a žádná s těch informací (znalost či neznalost) vám ani nepomůže ani neuškodí.

Americká spisovatelka fantastiky Mickey Zucker Reichertová byla vybrána dědici Asimovovy tvorby jako autorka zamýšlené trilogie o robotech, trilogie věnující se třem jeho slavným robotickým zákonům. Ačkoliv do té doby nenapsala jediný vědecko-fantastický řádek, má na kontě hezkou řádku v USA úspěšných knih hrdinské fantasy a zároveň ještě stíhá být dětskou lékařkou, což dokázala v ději svého nového příběhu velmi dobře zúročit. Netuším sice, co přesně dědice vedlo právě k tomuto výběru, ale za sebe mohu říci, že rozhodně nešlápli vedle!

To celé mě přivádí k otázce (pokud patříte do třetí skupiny z výše uvedených možností): Napadlo vás někdy při čtení zamyslet se nad tím, proč je Susan taková, jaká je? Co se dělo v jejím životě před tím, než se začala specializovat na robopsychologii, a proč má radši mechanické lidi než ty z masa a kostí? Tak přesně na tenhle typ dotazů můžete nyní dostat odpovědi.

První díl trilogie Chránit je v podstatě sequelem Asimovových povídek a uvádí nás do světa počátků robotizace Země, do doby, kdy Susan Calvinová je čerstvě vystudovanou psycholožkou a začíná jako praktikantka na uzavřeném oddělení dětské psychiatrie nemocnice Manhattan Hasbro. Podstatná část knihy je spíše lékařským thrillerem a teprve nenápadně a pomaloučku se v ději objevují prvky, které knihu posouvají k žánru sci-fi. Ale i tak si čtení můžete náramně užít, psychiatrické diagnózy nejtěžších pacientů jsou děsivé, a přesto velmi srozumitelně a čtivě popsané a hlavně jsou nedílnou součástí příběhu, a tudíž nejsou samoúčelné. Mimochodem Jana Rečková si musela při překládání pěkně smlsnout a určitě se (mimo jiné) slušně orientuje v anglické psychiatrické terminologii:-).

Díky svojí šikovnosti a trochu taky díky tomu, kým je její otec, se Susan dostane jako asistentka k přísně tajnému projektu s novou diagnostickou látkou obsahující nanotechnologie. Vzhledem k tomu, že se nejedná o pacienty se srdeční nedostatečností nebo zácpou, ale o těžké a beznadějné psychiatrické případy, je víc než jasné, že se nic nebude vyvíjet tak, jak všichni na začátku tiše předpokládají. Z na první pohled bezpečných a neškodných testů se stane (a to doslova) časovaná bomba. Je to vinou samotné technologie? Stala se někde chyba? Nebo je to celé sabotáž? Zasáhl někdo zvenčí? Mají uvnitř společnosti U.S. roboti a mechaničtí lidé sabotéři nějakého komplice? Otázky, otázky a další otázky! Juch! A ne na všechny dostanete hned v prvním dílu odpověď, nesmíte totiž zapomenout, že pokračování knihy je na obzoru.

Skvěle jsem se při čtení bavila a nenudila jsem se ani na chvíli. Pravda, pokud není psychologický thriler vaším šálkem čehokoliv, co máte rádi, obávám se, že šlápnete vedle. Já robot: chránit je víc o lidech a o vztazích mezi nimi než o robotech a vědeckých udělátkách. Nicméně zachovává filosofii předlohy a kromě toho, že se v ději potkáte se spoustou známých jmen z Asimovova světa, potkáte také spoustu velmi zneklidňujících témat k zamyšlení, potulujících se bez dozoru ztemnělými chodbami nemocnice i robotické společnosti.

P. S.: Co se mě týká, v tomhle textu na mě to Něco (o kterém jsem psala nedávno v jiné recenzi) skočilo prakticky okamžitě po otevření knihy a přečtení pár prvních stránek. Tudíž netrpělivě budu vyhlížet druhý díl, zatím pouze s anglickým názvem To Obey, a doufat, že autorka brzy dokončí i ten třetí (ještě nepublikovaný) To Preserve.

Mickey Zucker Reichertová: Já robot: chránit (I, Robot: To Protect)
Nakladatelství: Argo / Triton
Překlad: Jana Rečková
Obálka: Eric Williams
Rok vydání: 2013
Vazba: pevná
Počet stran: 384
Cena: 318,-Kč