RECENZE: Jiří W. Procházka, Dlouhý černý úsvit (JFK 27)

Dlouho avizovaný 27. díl série Agent JFK se propíral v análech české fantastiky hodně dlouho. Prý to bude totální masakr a prý to bude znamenat zásadní obrat v ději. Co je na tom pravdy?

Jiří W. Procházka vydal v Dlouhém černém úsvitu rozkaz č. 66

Jelikož kniha už pár týdnů okupuje zuřivě regály knihkupectví, odpověď na obě otázky známe. A obě dvě zní Ano. Autor hned na začátku nastavuje maximálně naspeedované tempo a k jednotlivým postavám se chová jako kombajn – válcuje je a nepáře se s nimi, a vám bude jasné, u koho to pánové Kopřiva a Kulhánek studovali předmět "Kterak napsat úspěšnou akční vypalovačku". Akce střídá akci, a celá kniha je tak vlastně jedna velká bitva. Jak jinak s menšími mezihrami, v nichž hrdinové rozmlouvají o smyslu života nebo přezbrojují do další akce.

Přitom to začíná úplně nevinně běžnou agenturní akcí. Jak už tomu tak bývá, věci se zvrtnou a naberou nečekaně jiný směr, vytvořený domino efektem, během něhož jsou postupně likvidovány postavy, k nimž jsme si od roku 2006 budovali vztah. Tuhle informaci skutečně nelze považovat za spoiler, protože události byly avizovány několikrát a navíc anotace na vás řve na plné pecky: BUDE SE TU KYDLIT. Navíc to kydlení provádí (teď už asi čtenáři nenáviděný a proklínaný) JWP s takovou razancí a citem, až vám to vžene slzy do očí. Zklamal vás poslední Kulhánek či Žamboch? Nevadí. Mistr Procházka vám to zcela vynahradí a názorně ukáže, proč patří mezi špičku naší žánrové scény. Fikční svět sice není tak šílený jako v „houbičkách“, ale jinak je nelítostný a promakaný. A Dlouhý černý úsvit je neselhávající akční čtivo, na němž se tři roky intenzivního psaní projevuje stoprocentně.

Ovšem nechybí ani autorovy ryzí ingredience. Popkulturní odkazy jsou samozřejmostí, stejně jako dialogové orgie, při nichž budete, i přes vážnost situace, prskat smíchy. Nicméně ani o slzy tentokrát nebude nouze. A přitom jako kdyby Jiřímu W. Procházkovi tentokrát nešlo jen o tu zábavu, ale i aktuální problémy jako kupříkladu terorismus. Jen si to vezměte – začátek se odehrává v El-Emejnu přeplněném mešitami, který jako kdyby vypadl z oka třeba takovému Somálsku. Samotná teroristická organizace pak v románu hraje větší roli, než se ze začátku zdálo. Vedle toho se tu filozofuje a cituje se Friedrich „co tě nezabije, to tě posílí“ Nietzsche. A všechno to funguje bez nejmenších problémů. Krev teče proudem, vystřílené nábojnice a těla padají k zemi a rychle vám dochází, že před sebou máte nejen mezník celé série, ale možná i jeden z jejích nejlepších dílů.

Knize jako takové se nedá nic vyčíst. Na nic si nehraje a podmínky akční vypalovačky plní ve všech bodech. Snad jen v jediné věci se liší – na tohle se bude vzpomínat ještě dost dlouho a mistr Procházka nikdy nebyl v lepší literární kondici. Doufám, že na jeho další knihu nebudeme muset čekat dalších deset let. 

Agent JFK 27: Dlouhý černý úsvit 
Procházka, Jiří W.
Nakladatel: Triton
Obálka: Petr Vyoral
Rok vydání: 2012
Počet stran: 248
Cena: 219 Kč