RECENZE: Andrzej Pilipiuk, Dědičky

Přečetl jsem si třetí díl Pilipiukovy série o „sestřenkách“ a jsem trochu zklamaný. Přestože první dva díly jsem si velmi oblíbil, z třetího je nakonec můj dojem rozpačitý. A přemýšlím proč asi. Skoro jako by autor původně neplánoval trilogii, ale chtěl rozjet novou sérii, paralelní s Jakubem Vandrovcem, ale po neúspěchu třetího dílu se mu to nepovedlo. Upozorňuji, že o úspěchu nebo neúspěchu třetího dílu na domácím trhu nic nevím, jsou to jen mé soukromé dohady.

Každopádně čtivost série šla v Dědičkách dolů. Celá parta, tak jak se dala na konci druhého dílu dohromady, se na začátku třetího rozejde a každý si řeší svoji individuální agendu. Někdo pátrá po záhadném nesmrtelném architektovi, princezna bojuje s démonem, další zatím zvelebují polský venkov. Děj se tříští na relativně méně zajímavé linie a čtenář marně čeká, že se vlákna děje nějak navzájem podpoří. Bohužel, protínají se jen velmi letmo. Pilipiuk naopak dělá začátečnické chyby a místo opravdové velké zápletky jen vrší příhody a náhody. V humorné fantasy by to prošlo, ale ve vážně míněné knize je to problém.

Kdyby autor fragmenty dějových linek poskládal a udělal z nich povídky, četlo by se to asi líp. Ale povídka o Sedzivojovi by i potom byla přinejlepším průměrná, povídka o Arminovi a lovci upírů by také nebyla nic moc, povídka o budování feudalismu na socialismem rozvráceném venkově by se asi použít dala, ale její pointa vyznívá poněkud do ztracena.

Třetí díl sice vypráví další příhody oblíbených postav z prvních dvou knih, ale určitě nepůsobí jako důstojné zakončení trilogie.

Abych jen nehaněl, postavy, které znáte z prvních dvou dílů, jsou moc sympatické a zkrátka chcete vědět, co s nimi bude dál. A ty postavy vás nezklamou, žijí, k něčemu spějí, vyvíjejí se v intencích načrtnutých předešlými svazky.

Jazyková stránka knihy je pěkná, pochválit musím kvalitní překlad. A nakonec třetí díl má (dle mého názoru) zdaleka nejhezčí obálku z celé trilogie. Jen by mě moc zklamalo, kdyby si někdo neznalý prvních dvou dílů pořídil (třeba kvůli té obálce) jen ten třetí a odsoudil pana autora jako neumětela. Protože tím určitě není a mnohokrát to dokázal. Pro mě jsou Dědičky jen ojedinělý poklesek.

Pokud první dva díly už máte, třetí si stejně koupíte, přece musíte vědět, jak to dopadlo s Monikou a jak se Sedzivojem. Kdyby byl poslední díl Harry Pottera odpad na úrovni internetové fanfiction, také byste do něj šli a zkompletovali sérii. A i nejhorší Pilipiukova knížka je pořád celkem čitelná, určitě jsem se při jejím čtení nijak zvlášť netrápil.

Dědičky /Dziedziczki/
Pilipiuk, Andrzej
Nakladatel: Laser-books
Překlad: Pavel Weigel
Obálka: Dorothea Bylica
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2012
Počet stran: 240
Rozměr: 125 x 195
Provedení­: paperback
Cena: 209 Kč