UKÁZKA: Richard Matheson, Já, legenda

JÁ, LEGENDA je jedním z nejslavnějších upírských románů dvacátého století. Pravidelně se umísťuje mezi deseti nejlepšími díly v mnoha kritických studiích hororového žánru. V době vydání byl prezentován jako science fiction - poprvé vyšel v roce 1954, ale jeho děj se odehrává v budoucnosti roku 1976. Vliv románu na pozdější generaci hororových autorů je nepopiratelný, stejně jako vliv na tvůrce celé řady hororových snímků. Jde o dodnes čtivou, nestárnoucí klasiku, na kterou jsme u nás dlouho čekali.

Svět zdevastovala hrůzná epidemie a ti, kteří neměli to štěstí a přežili, byli přeměněni v krvechtivá stvoření noci. Až na Roberta Nevilla. Zdá se, že pouze on byl vůči nákaze imunní, jenže krutá ironie z něj učinila vyvržence. Ve dne zabíjí a v noci se schovává s nadějí na další den prázdného života. Je legendárním monstrem, které musí být zabito, protože se odlišuje od všech ostatních.

Richard Matheson nás svým drsným, téměř dokumentárním stylem jako jeden z prvních přesvědčil, že zlo může číhat v místním supermarketu a působí tak mnohem hrozivěji, než kdyby se skrývalo v gotickém hradu. Pokud byl v minulosti jeden upír děsivým stvořením, pak si představte svět plný upírů, svět, v němž tato stvoření nejsou čímsi mystickým, ale reálnou hrozbou, která by v budoucnu mohla ohrozit každého z nás. (anotace)

"Nejdůmyslnější a nejpoutavější upírský román od dob Draculy." - Dean R. Koontz

"Myslím, že Richard Matheson je autorem, který na mě měl ten nejsilnější vliv. Knihy jako JÁ, LEGENDA mi byly inspirací." - Stephen King

"Richard Matheson je jedním z nejdůležitějších spisovatelů dvacátého století." - Ray Bradbury

UKÁZKA Z ROMÁNU:

Za oněch podmračených dnů si nebyl Robert Neville nikdy jistý, kdy přichází soumrak, a někdy byli na ulicích dřív, než se stačil vrátit.
Kdyby měl analytičtější sklony, mohl by přibližný čas jejich příchodu vypočítat; ale pořád vycházel z celoživotního zvyku posuzovat soumrak podle oblohy a za zakaboněných dní tato metoda nefungovala. Proto se za těch dnů rozhodl zdržovat v blízkosti domu.
V matné odpolední šedi obešel dům, v koutku úst povislou cigaretu, z níž se vinul tenoučký kouř. Zkontroloval všechna okna, jestli se neuvolnila některá deska. Po prudkých útocích bývaly fošny leckdy zlomené nebo částečně vypáčené a musel je zcela nahrazovat novými kusy, což byla práce, kterou nesnášel. Dnes byla uvolněná jenom jedna deska. Není to úžasné?, zeptal se v duchu.
Na dvorku za domem obhlédl skleník a nádrž na vodu. Někdy se konstrukce kolem nádrže oslabila nebo byly lapače vody ohnuté či odlomené. Někdy přes vysoký plot kolem skleníku házeli kameny, které občas protrhly svrchní síť, a pak musel vyměňovat skleněné tabulky.
Nádrž a skleník byly dnes újmy ušetřeny.
Zašel si do domu pro kladivo a hřebíky. Když otevíral vstupní dveře, podíval se na svůj pokroucený obraz v rozbitém zrcadle, které na ně před měsícem přibil. Za několik dnů měly zubaté kusy postříbřeného skla začít odpadávat. Ať si padají, říkal si v duchu. Zatracená práce, je to poslední zrcadlo, které jsem tam umístil; nemělo to cenu. Pověsí tam radši česnek.
Česnek fungoval vždycky.
Pomalu prošel zšeřelým tichem obývacího pokoje, zabočil doleva do chodbičky a ještě jednou doleva do svého pokoje.
Kdysi byl jeho pokoj vymalovaný teplými barvami, ale to bylo za jiných časů. Nyní to byla dokonale praktická místnost, a jelikož jeho postel a prádelník zabíraly málo prostoru, proměnil jednu stranu pokoje na dílnu.
Podél takřka celé stěny se táhl dlouhý ponk; na pracovní ploše z tvrdého dřeva se nacházela těžká pásová pila, soustruh na dřevo, brusný kotouč a svěrák. Nad tím vším byly na stěně nahodile umístěny police s nářadím, které Robert Neville používal.
Zvedl z ponku kladivo a z jedné neuspořádané plechovky vytáhl několik hřebíků. Potom se vrátil ven a fošnu přibil pevně k okenici. Nepoužité hřebíky hodil na rumiště na sousedním pozemku.
Chvíli stál na trávníku před domem a bloumal pohledem po obou stranách Cimarron Street. Byl vysoký, šestatřicetiletý, z rodiny anglickoněmeckého původu, nevýrazných rysů s výjimkou dlouhých a odhodlaných úst a jasně modrých očí, které teď klouzaly po spálených rozvalinách domů vedle jeho příbytku. Podpálil je, aby *jim* znemožnil skákat na jeho střechu od sousedů.
Po několika minutách se dlouze, pomalu nadechl a vrátil se do domu. Odhodil kladivo na pohovku v obýváku, zapálil si další cigaretu a dopřál si dopolední skleničku.

Román vychází 25. 1. 2008 v nakladatelství Laser-books, kniha obsahuje rovněž deset kratších prací stejného autora.

Cena: 319 Kč
Počet stran: 312
Vázaná s přebalem.