L. Vojtková

Vesnice Zeď byla vždycky trochu zvláštní. Její obyvatelé se nikdy nevzrušovali z podivného vánku, při němž plameny najednou hoří modře nebo rudě. Ani z ještě podivnějších návštěvníků a pocestných mířících k průrvě ve zdi. Za tou zdí je totiž cosi tajného a přitom dobře známého, cosi, co voní po ostružinách, letním večeru a ohni. Je tam jiný svět.