Psát recenze je někdy setsakra těžká práce. Pokud je kniha skvělá, je to jednoduché a jediná nepříjemnost, která vás může potkat, je ta, že vám dojde zásoba superlativů. Pokud je kniha hodně mizerná, je to o něco složitější, protože je třeba nepěkné a občas i vulgární výrazy, které vám naskakují, zabalit do diplomatického kabátku. Ale pokud je kniha průměrná stejně jako tisíce dalších a hodnocení by se dalo shrnout do slov nenadchne, neurazí, je recenzování velmi zoufalý a bolestivý proces. A to je bohužel i případ dračího románu Iskari - Poslední Namsara.