SOBOTNÍ FILMOVÁ SRDCOVKA

Podzim plynule přechází v adventní období, a tak je čas Harryho Pottera vyměnit za pohádky (neptejte se mě, proč si Harryho člověk nejvíc užije právě na podzim, taky je mi to záhadou). A protože ne vždy je touha potisící vidět Popelku nebo Lásku nebeskou, je čas sáhnout po pohádkové minisérii, která mě kdysi dávno chytila za srdce a ke které se s oblibou stále ráda vracím. Desáté království (The 10th Kingdom) je totiž nadčasový pohádkový fantasy příběh, který je podle mého názoru výborný.

Všechno začíná v New Yorku, kde se svým otcem Tonym žije Virginia (v českém znění Veronika), která pracuje jako obyčejná servírka. Jednoho večera se jí život naprosto převrátí naruby, protože zachrání psa, který není jen tak ledajakým hafanem. Je to zakletý princ, kterého začarovala zlá královna z pohádkové říše Devíti království. Do našeho světa ovšem nepronikl jen v psa proměněný princ, ale i trojice trollů a Vlk, které poslala královna, aby prince přivedli zpět. Po chvilce peripetií v našem světě se ale všichni včetně Virginie a Tonyho dostanou prostřednictvím kouzelného zrcadla do země Devíti království. A začíná místy trochu zběsilé putování plné kouzel, nečekaných příhod, pohádkových bytostí a magických artefaktů ve snaze dostat se zase zpátky do našeho světa.

Co si budeme povídat, rozhodně to není žhavá novinka. Je to už více než dvacet let, co se tenhle fantasy seriál z Hallmark produkce objevil na televizích obrazovkách. Je znát, že výprava i trikové efekty už mají silnou vrstvu patiny, ale jakmile si Desáté království jednou oblíbíte, můžou se jít moderní speciální efekty vycpat.

Autoři seriálu zachovali tradiční pohádkové schéma – dobro bojuje se zlem, překážky je nutné překonat a láska a statečné srdce dokáží nemožné. Svět Devíti království je přímo nacpaný tradičními pohádkovými bytostmi, jakou jsou čarodějnice, královny, princové, skřeti, trollové apod. Je to sice chvilkami nemístně kýčovité a někdy skoro až hraničící s parodií, přece jen jde poznat, že za tím stojí převážně americká produkce, ale díky tomu to není jen suchopárná pohádka, ale pořádný zážitek.

Kromě magie, putování kouzelnou krajinou a spoustu akčních příhod totiž tvůrci vsadili na humor. A nutno přiznat, že se jim to povedlo. Desáté království je zkrátka vtipné. Na diváky čeká celá řada komických situací (třeba takoví trollové pařící na Night fever od Bee Gees), perfektních hlášek (mnoho z nich pochopí jen dospělí či dospívající) a humorných průpovídek. Popravdě skoro všechno, co vypustí z pusy Vlk nebo Tony, je perla.

Silnou stránkou série je i parádní herecké obsazení. Scott Cohen je v roli Vlka dokonalý, v jedné osobě dokázal skvěle zahrát kombinaci vlčího a lidského charakteru. Sice to nerada přiznávám, ale částečně moje oblíbenost seriálu stojí na něm (a když už jsme u toho, tak stejnou slabost pro Scotta Cohena mám i v roli Maxe v Gilmorových děvčatech). Dalším dobře vybraným hercem je bezpochyby John Larroquette, kterému role otce Virginie padne jako ulitá. Tony je jednoduše smýšlející koumák, který pokazí, co se pokazit dá, a je zdrojem mnoha výše zmíněných humorných situací a vtípků a John Larroquette se svým dobromyslným vzezřením jen podtrhuje Tonyho osobnost.

Další, komu obsazení perfektně sedlo, je Rutger Hauer, který je v roli Lovce, jedné z mnoha záporných postav, patřičně děsivý (vážně, jako malou mě strašil ve snech). Hlavní role Virginie padla na nevinně vypadající Kimberly Williams-Paisley a například zlou královnu si zahrála Dianne Wiest (kteru můžete mimo jiné znát z některých filmů Woodyho Allena, např. Hana a její sestry).

Pokud ovládáte angličtinu, rozhodně doporučuji původní znění, ale pokud ne, český dabing taky není k zahození (pouze hlas Virginie mým uším úplně nesedí, ale to je asi věc názoru).

Desáté království je definitivně moje srdcovka a guilty pleasure v jednom. Jakmile slyším úvodní znělku Wishing On A Star (originál v podání zpěvačky Miriam Stockley) a na obrazovce se tehdejší New York začíná měnit v pohádkovou říši, na nic nečekám a nadšeně sedám před televizi. Protože venku může být jakkoli hnusně, svět jakkoli zlý, ale jakmile udělá Vlk své huff puff, je čas zase věřit v lásku a dobré konce. I když už člověk dávno odrostl dětským střevíčkům.