FILM: Zastaralé filmové seriály 2/2

Předchozí část zde.

A další škatulky?

Jednu bych cvičně nazval Joričina groteskní mámidla – a vážně se jedná o tajuplnosti a kejkle z čertíkovy krabičky. A konkrétně je to Blakeova sedma (1978-81). Měla celých 52 dílů - a stejně jako Star Trek inspirovala zakládání fanklubů. O tom ovšem v našich končinách mnoho netušíme. A co se týká dalších knižních adaptací?

Nechci zapomenout na Pět dětí a To (1951). Tato série měla sice jen šest dílů, ale vznikla podle klasické knihy Edith Nesbitové vydané poprvé už roku 1902, a tedy jen dvě léta po Čaroději ze země Oz. Vlastním české vydání Pěti dětí z roku 1999 (Pět dětí a skřítek), ale jsem zvědavý, jestli mi některý čtenář Sardenu už vzápětí objasní, že toto české vydání není první. (Myslím, že je.)

A ještě k adaptacím – a nezapomeňme zmínit i Lva, čarodějnice a skříň z roku 1967, která měla 10 dílů. A z osvědčeného klasika H. G. Wellse zas vyšly seriály Neviditelný (1975) a Válka světů (1988-90). Série Duch a paní Muirová (1968-70) se pro změnu inspirovala povídkou Strašidlo cantervillské a Snový svět Waltera Mittyho (1969-70) je seriálem vycházejícím z díla humoristy Jamese Thurbera (1894-1961).

Mnohé další klasiky (ale klasiky sci-fi) vzal na paškál i seriál Noční galerie (1969-73) a - nepochybně – zaujaly i Velké duchařské příběhy (1960-61) a cyklus Thriller(1960-62), uváděný osobně Borisem Karloffem (už bohužel přestárlým).

Sérii Cesta mimo (1961) - o čtrnácti částech - zas osobně zahajovával Roald Dahl (http://www.youtube.com/watch?v=4mv3PFLPuyI). A spějme dál. Na ještě tenkrát mladičké herečce Sally Fieldové stály sitcomy Létající jeptiška (1967-68, 82 dílů!) a Dívka s čímsi extra (1973-75). Viděli jste? A Mstitele (1961-69)? Pověstný to seriál. To nelze neznat! A co Ztraceni ve vesmíru (1965-68)? Jakbysmet klasika. A pitoreskní Wild Wild West (1965-70)? Alias seriál s kovovým pavoukem? Netřeba jistě komentovat.

I tyto série známe z remaků pro kina, ale ne vždy se ty remaky dost povedly. A mimochodem, víte, že seriálového předchůdce mají i filmy o Robocopovi? Je to seriál Muž za šest milionů dolarů (1973).

Co se pak týká rekordů, nejdelším fantaskním seriálem se, jak známo, stal Doktor Who (1963-89) - a jak připomíná encyklopedie, výkřiky „exterminovat!“ robotů Daleků vydávala nejedna generace britských dětí (http://www.youtube.com/watch?v=mgZzCrpqT5E). V bývalém Československu bych to briskně srovnal se strojovým sloganem „Ně-mam v pro-gra-me“ (http://www.youtube.com/watch?v=IsgeW_8i0Y4), vydávaným jistou Majkou z Gurunu v Borovičkově seriálu Spadla z nebe, natočeném dle jeho vlastní knihy z roku 1967.

Další svébytnou kategorii seriálové fantastiky představovala pak Addamsova rodina (1964-66), která měla 64 dílů, a dodejme, že ve svém čase železnou oponou prorazila.

Ne, pravda, komplet. Podobný osud pak rozhodně nepotkal její plagiát Munsterovi (1964-66), jenž má dokonce 70 dílů, a bohužel nepotkal ani ne sérii Hromoví ptáci (1965-69). Zato tu ale bez prodlevy odvysílali fantaskního Robina Hooda (1984-86), ozvláštněného hudbou skupiny Clanned, v jehož titulní roli se vystřídali dva k nerozeznání podobní herci: Michael Praed a Jason Connery.

Mohl bych pokračovat ještě chvíli a osobně jsem vždy měl trochu nepochopitelnou slabost pro seriál Knight Rider, natáčený jižod roku 1983, zatímco třeba Červený trpaslík (vznikal od roku 1988) mě k mé škodě minul.

Po právu rozkolísané mi přijdou Úžasné příběhy Stevena Spielberga natáčené od roku 1985, ale nepochybně obsahují i zcela fascinující díly. Nejradši mám ten s Costnerem - o letci, který ve stresu dokreslí podvozek pod letadlo odsouzené k záhubě.

A sága o Indiana Jonesovi? Ano, správně, inspirovala seriál Lovci pokladů (od roku 1999), ale to jsem se už bezděky prokopal do časů digitálních efektů, které mě (a co se týká seriálů) poprvé překvapily v Herkulovi (1994-99). Ano, jenže...

Jenže co kulisová, papundeklově poetická poezie kašírovaných Flashů Gordonů? A kdy nám ji vrátí digitální triky?