RECENZE: Michael Reilly, Za Jitřní štíty

Po akčním létě přicházím s dokončením recenze megadlouhého gamebooku Za Jitřní štíty. Líbivý vzhled a popis pravidel najdete v prvních dojmech, nyní se více zaměřím na příběh a svět Kernerren, ve kterém se odehrává.

Hned z první takhle na začátek vypálím, že nosný příběh, který vás chytne a nepustí, zde budete hledat těžce. Protagonista knihy putuje z místa A na místo B a po cestě zažívá nejrůznější věci bez větší vazby na cíl výpravy. To je naprosto neobvyklé pojetí gamebooku, na druhou stranu je osvěžující: prostě nejde o záchranu světa před invazí absolutního zla, hlavní postava je obyčejný člověk, kolem kterého se celý vesmír netočí.

Předchozí odstavec není úplně přesný, v knize jedna očividná dějová linka je. Jenže je dost problém si ji udržet. V jednu konkrétní chvíli musí být postava na správném místě a udělat určitou činnost, jinak je linka bez náhrady ztracena. Hrál jsem příběh celkem třikrát a ačkoli jsem se snažil, ztratil jsem ji vždy. Až při závěrečné analýze se mi podařilo to správné místo najít a upřímně by mě zajímalo, kolik hráčů ho opravdu během hraní najde. Pokud se vám to povedlo, dejte mi vědět. Na druhou stranu tato část děje není pro dohrání kritická a předpokládám, že se bude rozvíjet hlavně v druhém díle.

První kniha je hodně představovací, seznamuje čtenáře s Kernerrenem a jeho obyvateli. Během putování hráč potká plno uvěřitelných postav: hostinských, obchodníků, kovářů, farmářů, pekařů, strážných, žebráků či zlodějíčků. Můžete si pokecat o životě s místním zpěvákem. Může se stát, že se vám nějaká slečna bude snažit dohodit svou sestru. Hostinský vám může povyprávět historii svého podniku. Vykladačka karet vám vyvěští budoucnost úplně stejně, jak by to udělala slavná Jolanda (žádné profláklé fantasy proroctví typu „Temný pán, kterého potkáš na konci, má slabý levý kotník, +2 k hodu, když s ním budeš bojovat.“). Na ulicích si hrají děti a bezdomovci se snaží vyžebrat nějaký žvanec. Prostě živý svět, žádná random generická lore. Chvilku jsem přemýšlel, jestli se vůbec jedná o fantasy, až na pár magických předmětů a tvorů mi to spíš připomíná (RPG) simulaci středověku. Někdy mi ovšem rozvláčnost gamebooku lezla krkem, nejednou se mi stalo, že jsem přišel na odkaz, kde byl popis ulice a jejích obyvatel, kde se nic nestalo a vedlo z ní jen jedno pokračování dál.

K uvěřitelnosti Kernerrenu přispívá i množství věcí, které se dají koupit – zbraně, zbroje, oblečení, boty, jídlo, šperky, častokrát v několika verzích, nejrůznější vybavení potřebné i zbytečné... připadal jsem si jako na black friday s čerstvě vydanou kreditní kartou. S kreditní kartou se sakra nízkým limitem – postava nemá ani omylem dost peněz, aby si koupila věci, které potřebuje. A vydělat peníze v tomto světě není vůbec nic jednoduchého. Nekoná se nic ve stylu "zachránil jsi dědečka před útokem zlodějů a on ti za odměnu dal skvělý obouručák a magický amulet k tomu". Velice častou odměnou za pomoc postavám je obyčejné slovo „děkuji“. Holt simulace reálného světa.

Očividným způsobem na získání peněz je hazard (kromě krádeže, ta kupodivu v tomto reálném gamebooku k nabídce není). Není problém najít hospodu, kde se hrají kostky, a při dostatečně dlouhém hraní a troše štěstí můžete vyhrát bambilion peněz a koupit si celé město. Případně dopadnete jako já, když jsem při prvním hraní prohrál úplně všechno. Což byl mimochodem jediný průchod, který jsem musel restartovat od začátku. Během hraní jsem nenarazil na JEDINOU instantní smrt hlavní postavy. Ano, milí fanoušci Fighting fantasy, žádná smrt skrývající se za jedněmi ze dvou dveří na konci chodby. Prohrát lze pouze tím, že postavě dojdou životy. A věřte mi, tento dlouhý gamebook nechcete jen tak restartovat, proto jsem se snažil očividně rizikovým situacím vyhýbat.

Soubojový systém je zajímavý, většinou jde o získání triády (tří za sebou následujících úspěšných útočných nebo obranných hodů), která svou silou rozhoduje boje. Příjemné je, že lze vítězství dosáhnout i z obrany, při mém hraní obranné triády dokonce převažovaly. Souboje jsou středně těžké, dost jsem balancoval kolem poloviny životů a kdo ví, jak by to vypadalo, kdybych více riskoval. 

Závěr knihy byl pro mě šok. Fakt jsem nic takového nečekal. Ale přitom jsem všechny informace měl, nechápu, že jsem se nechal takhle překvapit. Příště si nad indíciemi o gamebooku, které zjistím, zkusím i zapřemýšlet.

Za Jitřní štíty se určitě bude líbit všem, kteří mají rádi propracované, věrné, popisné světy. Kdokoli jiný to bude mít s finálním hodnocením mnohem těžší. Za Jitřní štíty připravují příběh na vyvrcholení v následujícím díle a zhodnotit se dá pořádně až po přečtení obou. A tak to taky udělám.

Za Jitřní štíty
Autor: Michael Reilly
Žánr: gamebook, fantasy
Nakladatel: Mytago
Vazba: brožovaná
Překlad: Jan Kovář
Redakce: Petra Grünwaldová
Ilustrace: Michael Reilly
Počet stran: 400
ISBN: 978-80-87761-86-1
Cena: 799 Kč