Projekty (s dětmi): Booknook ze světa Falloutu

Prvně je potřeba opět plánovat, co a kam dáme. Já jsem chtěl, aby můj booknook ze světa Fallout stoprocentně obsahoval Vault/protiatomový kryt, a tak většinu zadní stěny zabírají dveře do něj. Protože se dveře otevírají jak ven, tak dovnitř, nemusím řešit nějaký prostor kolem a dejme tomu, že můj Vault 77 disponoval tou vnitřní variantou. Inspirací ke krajince kolem mi byl Vault 34 poblíž New Vegas, který se nachází v údolíčku a po jeho uzavření se před vrata ať už havárií, nebo schválně dostala hromada radioaktivních barelů. Se společností Vault-tec člověk nikdy neví. Nevěřil bych jim ani pozdrav. Tady ale spíše schválně, protože nad Vaultem se nachází bouda úložiště a další barel. Možná si je tam chtěli uskladnit jen na chvíli a pak dodpadly bomby... Každopádně můj Vault 77 je očividně násilně otevřený, a tak se dveře válí kus stranou a je vidět kousek vstupní haly s vnitřními dveřmi, zábradlím a tak. Světla kupodivu ještě fungují, i když podle stavu Vaultu je to s podivem. Stěny booknooku pak tvoří skály, na nichž občas roste nějaká ta houba, která v noci svítí a odráží se na nich radiační jezírko před branou. Tolik tedy k plánování, pusťme se do toho. 

Teď přjde na řadu zem a vnitřek krytu a taky základ skal, ale ten až nakonec. Opřel jsem si připravený díl zárubně a převisu tak, jak bude reálně umístěn a naznačil si na podlahu booknooku – vnitřní a vnější díl, který budu muset vyříznout a taktéž výšku vnitřního dílu. Ten bude muset nějak pasovat a ideálně podpírat převis ze strany od zad booknooku.

Vyřízl jsem si pro vnější díl podklad z kartonu a následně i ze styroduru / podhledu. Přiložil jsem je na sebe a naznačil si tužkou kaluži, kterou jsem poté vyřízl a zkosil okraje – je to koneckonců louže. V téhle fázi tyhle dvě části klidně můžeme slepit, ale pamatujte, že "kaluže" musí udržet tekutinu, takže minimálně v té oblasti nesmíte nechat ani škvírku. Resin – pryskyříce je sice viskózní kapalina, ale pořád kapalina a za 12–24 hodin tvrdnutí dokáže protéct i malou škvírou. Zem pak můžete ozdobit dalšími nerovnostmi, jako jsou vyřezané kameny, kusy kůry apod. U vrat krytu jsem položil desky z Merkuru pro industriálnější dojem. 

Vnitřní díl nebude úplně celý vidět, ale pro nějakou tu realističnost je fajn si s ním trochu pohrát. Zavrhl jsem červené poplašné světlo, protože venku bude světlo zelené a nevím, zda by to působilo dobře, i když by se to nabízelo. Z podhledů jsem vystřihl rám dveří a podlepil ho kartonem. Z kartonu a kousků destiček z Merkuru jsem pak dveře polepil pruhy a výstupky tak, jak vnitřní dveře vaultu vypadají. Poblíž jsem pak ještě ze styroduru a papíru připravil interkom a lékárnu. Zábradlí a schod nakonec skoro nejsou vidět, ale pokud se někdo podívá zeshora či ze strany, jsem rád, že tam jsou. Okraje jsem opět ozdobil kusy Merkuru a celý objekt slepil dohromady. Zatím jsem ho ale nelepil přímo k booknooku, až na tu lékárnu.

Vnitřek i vnějšek jsem nakonec natřel černou podkladovou barvou, aby uschla, a následně nabarvil. Vnitřek louže jsem nabarvil svítivě zelenožlutou barvou radioaktivního odpadu. Až ji nakonec zalejeme pryskyřicí, bude se v ní hezky šířit světlo. Stejnou barvou pak v další fázi nabarvíme vnitřky sudů. Pozor, ten ležatý jen tam, kde bude hladina, ale to předbíhám.  

Uvnitř vaultu je na vás, jak moc ho chcete zachovalý. Některé vaulty jsou pokryté rzí, jinde prosvítají i barvy označení dveří, lékárna či různé barevné dráty. Vaulty vyprávějí i smutné příhody v podobě krvavých fleků na zdi, otisků rukou nebo poházených kostí a v nejdrsnějším případě i zašlých hraček, plyšových medvídků, kostek či autíčka... Jiné jsou zase obsazeny všelijakým hmyzem. Každopádně už můžete malovat, protože díl bude znovu potřeba až při kompletaci. 

Pokud si chcete práci ušetřit, ani zavřený Vault nakonec ostudu neudělá, ale proč si to zbytečně zjednodušovat, že :).
 

Neodmyslitelnou součástí mého dioramatu je kůlna na sudy, nářadí a další drobnosti, které potřebuje každé pouštní úložiště jaderného odpadu a každé staveniště vaultu. Ne, nepotřebuje, ale my ano, protože do kůlny se schovají baterie k osvětlení celého booknooku. Z toho důvodu jsem si nejdřiv přeměřil, jak je velká krabička na baterie a kůlnu udělal velikostně zhruba podle ní. Aby nemusela být tak vysoká, vyřízl jsem odpovídající otvor i do převisu, na kterém kůlna stojí, takže krabička půjde ještě jeden a půl centimetru "pod zem". Díky tomuto otvoru taky můžu nenápadně vyvést světelný řetěz a začít ho pomalu umisťovat na místo, ale s lepením ještě počkám, až udělám stěmu se skálou. Kůlnu jsem slepil z prken vyřezaných z balzy, ale jde použít i odřezky z jahodového košíku nebo další zdroje dostatečně placatého dřeva. Dokonce by to šlo i ze styroduru, ale působilo by to uměle, a proto jsem zůstal u dřeva. Jelikož se v tomhle případě jedná o stavební boudu, kterou se po dokončení vaultu nikomu nechtělo bourat, vytiskl jsem si ceduli Vault-tec a umístil ji na jednu ze stěn. Taktéž původní je asi rezavý plot. Ten ale můžeme umístit až úplně naposled. Ve chvíli, kdy je slepeno z prken a přiděláno k převisu (přiložením do booknooku vyzkoušejte, jak to vše pasuje), můžeme barvit komplet převis i kůlnu. Tady jsem vrstvil jemnou hnědou a drybrush šedé, bílé, žluté, abych udělal skálu co nejpřesvědčivější. Beton pod ní má ale nepřírodní šedý odstín. 

Mezitím jsem si na tři sirky (které jsem zakulatil a nechal čouhat zakrojené špičky pro zápich) nalepil kus obvazu jako pletivo a přetřel ho hnědou, žlutou a pak jejich kombinací. Tím vznikl právě onen rezavý plot. Po jeho zaschnutí jsem ho zapíchnul do převisu a dokreslil tekoucí rez. Barel může klidně ležet za plotem navolno. Ničemu to nevadí. 

Celý vršek jsem dokončil trsy z topenářského konopí, cedulí ze sirky a balzy a také střechou z vlnitého papíru. Ten se dá buď koupit, nebo vyrobit ze čtvrtky. Protože máme skoro hotovo, je čas na skalnaté okolí. Jen je potřeba vnímat obrys vaultu i boudy nad ním, aby nám tam následně pasoval. 

Tak a teď ta elektřina. Vše už máme nabarvené, takže teď to jen pěkně sesadit k sobě a dozdobit tam, kde to ještě není. Do kůlny jsem navolno umístil krabičku s baterkami tak, aby šla vyndat a baterky vyměnit. Drát jsem pak táhl po stropu a dolů pod tím rohem, který zakrývají opřená vrata. Tam klidně můžete lepit a teoreticky už i přilepit vnitřek a podlahu. 

Na vnější části nás čeká ještě dost úprav. Chceme světélkující louži a světélkující houby, světélkující barely a louži radioaktivního odpadu. Na místech, kde budou otevřené sudy a houby, jsem proto vyvrtal díry pro prostrčení diod. Jednu jsem pak schoval na nejbližším břehu a za posledním sudem. Díry, které jsou v louži, jsem zespodu zakápl po prostrčení diod tavnou pistolí a zeshora je různě skryl. Diody v sudech skryjí sudy, ale ty na břehu je ideální zakápnout tavným lepidlem a skrýt až na malou část trsy trávy, nebo je přímo zakrýt trsem zelených hub, které jsem vyrobil pomocí tavného lepidla zelené barvy. Jde taky použít bílé a houby nabarvit fixou. Původní zelená ale vypadá líp. Když máme komplet ozdobenou zem trsy trávy, houbami kameny a nabarveno vše, co je potřeba, aby louže vypadala dostatečně jedovatě, můžeme zemi osadit do booknooku a přilepit ji nebo ji jako já zafixovat rovně pomocí svorek. Drát s dalšími diodami jsem pak vyvedl za skalou a nalepil na ni další houby a trávu. Pokud používáte řetěz s mikrodiodami, co jsou jen zalité v pryskyřici a samotný řetěz jsou dva holé dráty, lze ho bez problémů zastřihnout.

Nakonec jsem přilepil sudy a okolo nich nalil připravenou pryskyřici. Pokud si nejste jistí, že jsou sudy dobře přilepené, je ideální ji nalít kolem, nechat zatuhnout a následně teprve vyplnit sudy.