KOMIKS: Spider-man/Deadpool 1: Parťácká romance - Joe Kelly, Ed McGuinness

Článek od: Petr Simcik - 09.08.2019

Lití vody do kyseliny se nedoporučuje, protože by se mohla voda začít rychle vařit a vybuchnout vám do obličeje, což by vám docela zkazilo den. Stejně tak by se neměla doporučovat spolupráce různých komiksových postav jen proto, že z komerčního hlediska se to zdá jako dobrý nápad. Příkladů by se našlo jistě víc, ale Spider-man/Deadpool 1: Parťácká romance je rozhodně jedním z nich. Ono to zní zkrátka dobře – Deadpool je velký fanda Spider-mana jako vzoru, který sice hláškuje stejně jako on a je to jeho přirozenost, ale na druhou stranu je čestný, zodpovědný a prostě dobrák, což našemu polepšujícímu se žoldákovi imponuje. Zároveň dostane Deadpool zakázku na vraždu Petera Parkera.

Tady si musíme udělat odbočku k tomu, co mi na tomhle komiksu vadí asi nejvíc. To, v jaké době se odehrává a v jaké životní fázi je Peter Parker. Pokud by totiž hrdinou tohohle komiksu byl ten studentík, maximálně mladý učitel z období Odhalení, bylo by to asi víc v pohodě. Jenže "dobrý soused" Spider-man je částečně Peter Parker a částečně záskok, který mu jakožto milionáři a korporátnímu bossovi umožňuje důstojné krytí. Což je prostě divný a ještě divnější je, když je na tom postavená zápletka. Krom toho tahle týmovka vlastně není týmovka. Je to příběh o tom, jak se Spider-man snaží přežít to, že za ním leze pošahanej vopruz a snaží se ho nechtěně zabít a při tom opatrně zjišťuje, jestli by mu nevadilo, kdyby schválně zabil jeho šéfa. Kde mám ty vtipný a veselý kluky z počátku sérií? Proč se musím koukat na to, jak se snaží Deadpool ženatý s královnou podsvětí dělat správňáka, a přemýšlet o tom, že už autoři dosáhli toho, že je rychlokvaška Harley Quinn pomalu živější a uvěřitelnější? Proč se musím nutit do toho, abych věřil Peteru Parkerovi jeho klučičí duši a občas přemýšlel, kdo vlastně pod tou maskou je a jestli Parker zrovna Spider-manuje nebo řídí firmu? Jo, tohle všechno tam je tak nějak zapracované, aby to dávalo smysl, ale otázka je, proč to muselo být nutné? Proč dávat dohromady dvě postavy jen proto, že se nemusí a obě hláškujou?

Moc otázek – a komiks mi na ně nedal odpověď a to už vůbec nemluvím o těch otázkách děje.

Tohle můžou být jen moje pocity fanouška zhrzeného tím, že se mu hrdinové vyvíjí. Kniha má spoustu více či méně vtipných momentů (jako je scéna v baru), dojde na Spider-buginu, Dormamua. Občas se uchechtnete i některým hláškám, takže tragédie Spider-man/Deadpool 1: Parťácká romance určitě není. Jen nečekejte, že se vtipnost a akce použitím dvou vtipných a akčních postav násobí. Spíš se prostě dělí mezi ně, takže máme napůl vtipného Spider-mana a napůl vtipného Deadpoola. Ono půlení ale neplatí o Deadpoolově ukecanosti. Deadpool je tu tak ukecaný, jako by ho psal sedmdesátkový Stan Lee a občas tím lezl na nervy nejen Spider-manovi, ale dokonce i mně. Uvědomuje si ta postava, která ví o čtenáři, že je v komiksu a ne v knize?

Co se týče příběhu, tak krom výše nastíněného se samozřejmě cestuje, je tu spousta společných úkolů a vedlejších linek, záporáků, ale bohužel nic zapamatovatelného. Pokud si po roce a půl vzpomenu na to, o čem je Drákulova výzva nebo Mrtví prezidenti, ale nedokážu si vzpomenout na víc než několik scén z Parťácké romance a musím si ji potřetí přečíst, je v plynulosti a pochopitelnosti děje něco špatně. Kreslíř i scénárista se tu dost utrhli ze řetězu, a tak zatímco se Joe Kelly a Tom King vyžívají ve skládání potencionálně veselých momentů a scén zcela náhodně za sebe, a tím tvoří dějovou linku, Ed McGuinness a Gabriel Hernandez Walta se snaží o co nejdrsnější filmový střih a naprosto chaotické akční panelování. Oboje má pak za následek, že se u akčního vtipného komiksu musíte vracet, abyste pochopili, co se stalo.

Pokud jste fanoušky alespoň jednoho z obou parťáků a nevadí vám, že je komiks posunutý v čase někam, kam jste jako český čtenář neměli moc šanci nahlédnout, což se ještě nějakou dobu nezmění, jděte do toho. Komiksů se Spider-manem nebo Deadpoolem tu není zas tolik, abysme si mohli vybírat, a jak jsem psal výše, pořád je to vtipné, sem tam zazní dobrá hláška a akce je v komiksu také dosytosti. Co ale hodně pomůže při čtení, je nic neočekávat.