REPORTÁŽ: 6 tipů, jak si užít Festival fantazie

Chotěbořské „efefko“ má poněkud rozkolísanou pověst. Jedni ho zatracují, druzí na něj pějí ódy. A oba názory se dají snadno obhájit (zvlášť jste-li senior, který jako vždy vyrazil do Doubravky pro rohlíky a najednou se ocitl v obklopení opláštěných exotů). Říká se, že to své tam najde jak ostřílený veterán, tak úplný nováček. A je to pravda. Protože to, jak si FF užijete, záleží čistě na vás.

Já pomalu padám spíš do té první kategorie, do Chotěboře pravidelně vyjíždím víc jak pět let (a stále nevěřím tomu, že Golčův Jeníkov existuje!) a pokaždé to má podobný průběh: kolem Vánoc už si kreslím velkolepé plány, jak se tentokrát budeme bavit ještě víc než minule, v červnu se potím nad přednáškami, na Festivalu se pravidelně zapřísáhnu „příště už ne!“ a jakmile se zase vyspím doma v posteli, už jsem na DepConu a obratem bych se tam vrátila. Selektivní paměť prostě funguje a to, že byly chvíle, kdy jsem opravdu neměla do čeho píchnout, kdy jsem myslela, že mi z toho neustálého elektronického hluku ze Sokolovny vyteče mozek, kdy se mi fakt nechtělo vracet se do Arény a kdy už jsem měla dost hranolek a fazolí z konzervy… to už je dávná historie.

Možná jste slyšeli, že Festival fantazie je „hlavně o těch lidech“. Větší pravdu nehledejte, je to tak. Nejlepší vzpomínky mám beztak na to, jak s kamarády sedíme nad nějakou zapeklitou či naopak neuvěřitelně primitivní deskovkou, dáváme si cider (do vratných kelímků, konečně!) a vzájemně se obviňujeme z toho, že jsme Hitler. Ale to by tahle reportáž skončila asi hodně rychle, tak se podělím o pár tipů, jak si vytvořit nezapomenutelné zážitky…

1. Přednášejte
Za tuhle radu byste mě v posledních dnech před odjezdem na FF pravděpodobně nechali rozčtvrtit a v závislosti na počtu přednášek je dost možné, že po chvíli uvidíte okna z PowerPointu všude, ale ono to za to stojí. A to vám říká asociální introvert, jehož noční můrou je říkat něco před lidmi. Protimluv? Patrně, ale i tak považuji dny, kdy mám v programu vlastní přednášku, za mnohem zábavnější. Výhodou je i to, že přednášet se dá pomalu na jakékoli téma, vždycky se pro něj najde kategorie a hlavně publikum. A i s tou introverzí vám přednášení může pomoct.

2. Dobře si vyberte přednášky
Smutnou pravdou je, že některé přednášky (či přednášející) vás můžou zklamat a v extrémních případech unudit až do apatie. A tak si vybírejte – to, že má pořad v názvu vaši oblíbenou sérii, ještě nemusí znamenat, že vás bude bavit. A naopak téma, o kterém jste nikdy nic neslyšeli, může příjemně překvapit. Letos byl absolutní výhrou Viktor Bocan, u jehož přednášky se smíchy dusili i lidé, kteří nikdy neslyšeli o Kingdom Come a počítačové hry jsou na okraji jejich zájmu.

3. Choďte na kvízy, i když nic nevíte
Nebo spíš – i když si myslíte, že nic nevíte. Ono když se nahrnete na seriálový kvíz, kde se všichni jen překřikují a vy vůbec netušíte, o co jde, tak vás to pravděpodobně spíš znechutí. Ale slyšeli jste někdy o Hře o trůny? Skočte na kvíz Poznej postavu podle očí. Posloucháte muziku? Poznej kapelu podle obrázku je váš pořad. A na Soundtrackové poznávačce si minimálně vyslechnete povedený výběr instrumentální hudby. Nakonec ještě budete překvapeni odcházet s cenou (nebude-li to Vaškocena, tu si spíš vystavíte do krabice bizarností, kde bude sbírat prach).

4. Neignorujte Outcon a Movecon
Někomu celodenní sezení na přednáškách a v deskovkárně vyhovuje, nechcete-li ale úplně otupět, najděte si čas v programu a dejte si nějaký pohyb. Jasně že Posilování v páru nebo Historický zápas zní dost výhružně, ale že by se vám tam někdo smál nebo byli všichni nabušení borci, to opravdu nehrozí. Spíš se spolu s ostatními sportovními analfabety budete hodinu snažit naučit jeden cvik nebo pohyb a bude to neskutečná švanda. Letos pro mě jasně vyhrál Raven s poi tríčky. Jen škoda, že nějak nedošlo na šerm, což vždy býval vrchol.

5. Dělejte blbosti na párty
Prakticky každý večer se jedna linie ujme tematické párty, kde se chvilku snaží předvádět nějaký zábavný program, tombolu či scénky, ale všechno se nakonec zvrhne v disko. A vy buď můžete nadávat, že dělají bordel, nebo se k nim přidat.

6. Zkoušejte nové věci
Jeden příklad za všechny: minule jsme si ťukali na čelo a smáli se lidem, kteří v deskovkárně pobíhali kolem stolu a řvali na sebe „candát“. Letos jsme tu zrádnou plyšovou rybu vytáhli my a co myslíte? Pobíhali jsme kolem stolu a řvali na sebe „candát“, jak jinak. A neskutečně jsme se bavili.

Je to všechno? Ani zdaleka! Pokud máte dobrou partu, vymyslíte další hromadu blbostí, kterými se zabavíte a které chápete právě jen vy mezi sebou a právě jen vy se jim nemůžete přestat smát. A tak jsme zpátky u těch lidí… čekali jste snad něco jiného?