KOMIKS: DCKK Smrt v rodině

Článek od: Petr Simcik - 13.09.2017

V DC univerzu existuje několik ikonických příběhů. Ikonických a zároveň dobrých. U komiksových kompletů mám občas problém s tím, že obsahují příběhy, které jsou označovány za zlomové a obsahují opravdu některou ze světodějných událostí toho kterého univerza, ale jinak jsou neskutečně špatné nebo vytržené z kontextu. Proto jsem nejásal u několika předchozích Batmanů z DCKK, kteří tímto problémem do jisté míry trpěli, ale o tom radši samotné recenze. Tady se spokojím s konstatováním, že ač jde o RETRO, Batman: Smrt v rodině tímto hendikepem netrpí. Ba právě naopak, jde i přes mírnou naivitu dostatečně aktuální, i když má na krku necelých 30 let.

A přitom vše začalo potřebou zbavit se jedné neoblíbené hlavní postavy, tedy důvodem, z něhož většinou legendy nevznikají. Kolem roku 1988 si DC řeklo, že se zbaví Jasona Todda, tehdejšího Batmanova pomocníka – Robina. Robin motající se kolem Batmana, to byly jen potíže. Byl prchlivý, zbrklý a svéhlavý. Tedy velmi špatný společník pro pečlivě plánované akce Temného rytíře, a i když se nakonec vše v dobré obrátilo a akce dopadla dle očekávání, rozhodl se Batman, že Robinovi umožní vzít si pauzu a vyrovnat se se smrtí rodičů, po které se ho Batman ujal. Nápad to je jistě dobrý, ale Batman byl odjakživa špatný opatrovník a empatie nepatřila k jeho hlavním přednostem. Robin si to vezme jak jinak než osobně, a tak nad ním Bruce Wayne ztratí dohled. Což má dalekosáhlé následky, protože se Jason dozví, že je adoptovaný, a začne po světě hledat svou žijící matku... Batman (a svět celkově) má mezi tím jiné problémy. Na scénu se totiž vrací Joker, tentokrát vlastnící jadernou hlavici.

Spousta z nás má Batmana spojeného pouze s Gothamem, ale Batman za svými nepřáteli velmi často cestuje po světě. Ve Smrti v rodině se proto podíváme do Libanonu, Etiopie nebo třeba Iránu. Batman stíhá Jokera a Robin po vlastní ose hledá svou pravou matku, kupodivu na těch stejných místech. To není berlička, to je pořádná berle. Naštěstí to ale jako celek funguje. Dostáváme dynamický detektivní příběh plný soubojů a cestování ve stylu Jamese Bonda. Karate, hračky, teroristi, jaderná hlavice, ještě šílenější terorista Joker, zrada milované osoby. Vše to tam je. A hlavně, když si odmyslíme starší kresbu, stejný příběh by se mohl odehrát klidně dnes. Ty konflikty i geopolitická situace jsou na Blízkém východě a v Africe stále stejné, i po třiceti letech.

Smrt v rodině je zatím nejlepší Batman, kterého můžete v DCKK najít. Svou práci na tom odvedl fakt, že jsou jasně dané strany konfliktu. Je tu jeden klaďas, jeden záporák a jasný cíl.

Kresba je klasika přelomu osmdesátých a devadesátých let. Ta pravá moderna má teprve přijít, ale klasické retro už je za námi. Panely hýří barvami, Batmana zde zastihnete ještě v jeho staré modro-šedo-žluté barevné kombinaci a kresba je maximálně anatomicky realistická. Jedinou výjimkou je Joker, který svým rozmáchlým stylem a deformovaným obličejem vystupuje z každé strany, na které se objeví, a vnáší neklid a chaos.

Jako bonus dostaneme první sešit, ve kterém se zapojil Jason Todd do boje se zločinem. Shodou okolností také v zahraničí, v Guatemale. Příběh sám o sobě není špatný a svým způsobem je také stále aktuální. Co se týče kresby posledního sešitu, stylem je velmi podobná příběhu z roku 88, vždyť je od sebe dělí jen pět let. Co je jiné je coloring, který díky použité technice působí kupodivu dospěleji. Přitom jde, pokud v tomto případě nejde o záměr, pouze o starší techniku tisku barev s větším rozptylem.

Celkově je osmnáctá kniha DCKK jednou z nejlepších knih kompletu a ani stáří příběhu jí neubralo nic na působivosti a čtivosti. Mohl bych ji doporučit i těm, kteří komplet nesbírají, pouze mají rádi Temného rytíře a chtějí mít doma jeden z jeho milníků.