KOMIKS: Ekhö 2

Článek od: Petr Simcik - 06.06.2017

V druhé Modré Crwi se opět setkáváme s naší známou hubatou a kozatou kůstkou Mravenou Draapulovou a jejím nedobrovolným společníkem v podnikání Jurijem. Ve dvou nových příbězích se vypravíme do dalších dvou měst zrcadlového světa Ekhö. Tentokrát je to Barcelona a Hollywood, což by mohlo být hodně zajímavé, ale není. Alespoň ne tolik, jak by si člověk přál. Celkově si myslím, že je druhý díl Modré Crwe trošičku slabší než jeho předchůdce. Možná je to tím, že už máme svět okoukaný, už známe pravidla, a tudíž nás tak nefascinují ty zvláštnosti světa Ekhö, které odkazují na naši realitu, kde jsou stroje, budovy či situace stejné, ale přesto jiné. Možná je problém v tom, že se musíme chtě nechtě zaměřit na příběh.

Příběhy, přiznejme si to otevřeně, nejsou nijak moc promyšlené. Ekhö je komediální detektivka, respektive měla by to být detektivka, ale ve skutečnosti je to komedie… francouzká komedie (to je třeba zdůraznit) s velice lehce načrtnutou a účelovou detektivní zápletkou, kde víme, že se nám Mravena převtěluje do mrtvých, že z toho mají vyplývat nějaké humorné situace a zároveň se má posouvat dopředu nucené vyšetřování, aby se Mravena přestala chovat jako psychopat a mohla se věnovat podnikání.

V Hollywoodu to celkem funguje, protože Mravena je tělesně velmi dobře vybavena a tady se převtělí do mrtvé herečky, která vypadá prakticky stejně jako ona. Teď si můžeme zapolemizovat, jestli je to tím, že Barbucci neumí nakreslit dvě blondýny, které by nevypadaly stejně, anebo jestli to tak má být schválně. Každopádně z Mraveny je nyní mrtvá herečka a ona musí zjistit, jak vlastně umřela a proč. Během téhle Hollywoodské eskapády jsem natrefil na několik momentů, kde jsem koukal, jestli to autor myslí vážně a jestli by se postavy takhle chovaly, ale musí se to brát s nadhledem, protože je to ta “francouzská” komedie založená na chaosu a prostě tak to beru. Občas si prostě i logika musí vzít dovolenou. Pořád ale Ekhö splňuje daná pravidla žánru a pořád je to vtipné. Sice je ten humor takový méně inteligentní, ten sofistikovnější byl asi vystřílen v předchozích dvou sešitech (Modrá Crew 1), a teď už se dočkáme jen toho pubertálnějšího založeného na sexuálních narážkách či odkazech na na náš svět. To se v Holywoodu nabízí víc, než kde jinde a opravdu se to daří a celkově to pořád funguje.

Měl jsem problém s druhým příběhem odehrávajícím se v Barceloně, která je dost chaotická i na ztřeštěnou komedii. Celé se to točí kolem Salvadora Dalího, který tvoří umělecká díla, jenž jsou jako živá, pak tu máme Mraveninu zatčenou umělkyni, kvůli které tam Mravena vlastně jede a pak… Pak se to všechno začne proplétat, “něco” se tam pořád kolem děje, sem tam se ocitneme na párty, na známé ulici, u Sagrady Familie, ale vlastně nevíme, co se děje, pak následuje akce a najednou je konec. Někdy uprostřed se najednou Mravena mění v kočku (čtyřnohou), začne skákat a škrábat a mňoukat a to má být jako vtipné. A pak nakonec se kočka najde, tím se vyřeší záhada a to má být asi taky vtipné. Ten předchozí odstavec je chaotický, že? Nepochopitelný? Bohužel, plus mínus vystihuje barcelonské dobrodružství.

Co naopak můžu hodně pochválit, je samozřejmě kresba, protože je stejně detailní, propracovaná a vychytaná jako u předchozích dvou dílů, a pokud se vám líbila minule, tak tady budete opět nadšeni. Hollywood vypadá krásně, Barcelona vypadá nádherně středověce, na každý panel se s potěchou dívá a je za ním vidět ohromné množství práce. Postavy jsou neustále v pohybu, z panelů přímo srší dynamika a pohyb. Jednoduše paráda.

Ekhö 2 je dobrý evropský mainstream a já se velice těším, až autoři dokončí šestý díl, jelikož pátý už mají, a až se dočkáme v Modré Crwi vydání posledních dvou, protože na co se teď momentálně soustředím, a co mě zajímá, je ten celkový příběh, který se točí kolem prikónů (těch malých veverek), a který sice taky není nijak složitý, ale není předvídatelný a to znamená, že tam je jakási naděje, že budeme překvapení a vyvine se z toho něco víc, než pouhá taškařice.