KOMIKS: Frank Miller - Bill Sienkiewicz, Elektra: Atentát

Pánové, já jsem se zamiloval. A na první pohled! To se jen tak někomu nestane. Vlastně jsem na to nikdy nevěřil a vidíte, stalo se. Jmenuje se Elektra a je to fakt kost. Jo, jako ženská má asi svoje mouchy. Je to šlachovitá, vytáhlá, bezcitná vražedkyně, má spoustu jizev na těle i na duši, tedy pokud někde nějakou duši má. Je trochu psychopat. Trochu víc, řekl bych, protože kudy projde zůstanou jen mrtvoly, nebo trosky s vygumovaným mozkem. Občas se nechá zavřít S.H.I.E.L.D.em, zajmout, postřelit nebo co já vím, což je dost nebezpečný koníček, takže si ještě rozmyslím zda ji vidět i jako matku svých dětí, ale... Teď mě napadá, ona je vlastně i trochu prolitá různými chemikáliemi a drogami aby potlačila emoce a vyzdvihla zvířecí povahu, takže nevím jestli to náhodou nemá vliv na ty potřebné orgány. S tím mateřstvím ještě uvidíme. Každopádně i přes těch pár mušek ji miluju. Jako fakt! Nebo možná kvůli nim? Nekoukejte na mě tak, každá ženská nějakou tu menší vadu má. I chlap, když se to tak vezme. 

 

Nejdřív jsem se trochu bál toho věkového rozdílu přeci jen se tahle Elektra pod perem Franka Millera a štětcem Billa Sienkiewitze narodila v roce 1986 a v té době jí bylo ... to nevím, ale rozhodně kolem pětadvaceti, třiceti let. Naštěstí jsem brzy zjistil, že Elektra nestárne. Docela se divím vzhledem k její minulosti. Byl jsem svědkem jejích vzpomínek na dětství, smrt matky, zneužití otcem i jejího výcviku, který jako by vypadl z filmu Kill Bill, akorát byl mnohem tvrdší a skutečnější. Proto se zdá tak bez citů, a možná i proto, že ví. Ví o Bestii a klanu Ruka a ví že s nimi musí bojovat vždy a všude. 

 

Jako tenkrát, když mi vyprávěla o atentátu. Tedy vyprávěla není to správné slovo. Spíš mi hlavou prolétaly její vzpomínky, myšlenky a pocity spojené s tou dobou. Protože přesně tak ona vypráví. Není to člověk, který by vás vzal za ruku a pečlivě vám vyložil co zažil, popsal příběh se vším všudy. To ona nedělá. Asi to i umí, ale čert to vem, to umí kde kdo. Ale dovolit vám prožít to co ona skrze pocity a myšlenky, to může jen Elektra. Umí se šťourat v hlavě vám i ostatním, pozměnit realitu, vyměnit si mysl s někým jiným, či ošálit smysly abyste ji viděli jinde a jinak. To ona umí. Je totiž nindža. Proto by bylo trapné, kdyby vyprávěla tak jako my ostatní, obyčejní lidé.

 

Ale zpět k Atentátu. Je to nádherně béčkový příběh plný agentů, superagentů, zla a dobra, smrti a mentální manipulace. Stalo se to za prezidenta Nixona, který už měl v té době na kahánku a na paty mu šlapal jakýsi Wind, demokrat hlásající svobodu a vítězící drtivým náskokem protože jeho mediální tvář, kterou nesundal po celé vyprávění byla dokonalá. Bohužel pro Ameriku i pro svět to nebylo tak, jak hlásaly noviny a měli jsme vážně štěstí, že se do toho vložila Elektra. Elektra, která v té době vstala z mrtvých a rozpomínala se kdo vlastně je a proti čemu stojí. Pravda, ne všichni v té době měli štěstí. Třeba spousta zaměstnanců S.H.I.E.L.D.u měla naopak hroznou smůlu. Takový Garrett, nebo Perry. Dostali Elektru na starost a tak museli zemřít. Jenže nezemřeli na dlouho. Bestie, která má nitky všude je měla i v S.H.I.E.L.D.u a pomocí své nastrčené organizace ExTechOp dokázala oba postupně přivést k životu a prakticky nesmrtelné je znovu vyslat na souboj myslí a hlavně zbraní plný svištících kulek, raket, hvězdic, cákající kyseliny a míhající se katany. Jak to dopadlo, se někdy zeptejte Elektry. Její vyprávění je opravdový zážitek.

 

 

Ty obrazy v její hlavě jsou někdy skoro skutečné, jindy naopak mlhavé či karikované. Tak jak si paměť hraje s naší myslí tak si hraje i s myslí Elektry. Jenže víc. Je to jako by měla v hlavě malíře a ten se před každým obrazem rozhodoval jak ho namalovat, kterou techniku použít, jak moc jsou některé objekty na obraze důležitější než jiné a také jak šílená a narušená v té době Elektra byla. Ještě dlouho mi zůstanou v mysli vrtulníky ve tvaru (šachových?) věží, elektroniké obvody propletené v myšlenkách, nebo agent Perry v podivně deformovaném obraze Americká gotika.  

 

Proto Elektru miluju. Jsem jako sultán z 1000 a 1 noci. Ne kvůli hebkému tělu, protože její tělo je boji zoceleno a zjizveno a nenajdete na něm jedinou měkkou a poddajnou část, ne kvůli nějaké vnější nebo vnitřní kráse, protože ta tam sice někde je, ale Elektra ji schovává hluboko, stejně jako svou duši. Miluju Elektru kvůli jejím myšlenkám, kvůli tomu jak je skládá a předává, kvůli tomu jak si se mnou hraje. Proto tu pořád jsem. Vzpomínám na ni a čekám. Doufám, že se ještě někdy vrátí. Protože ji miluju, šíleně, vražedně miluju. Stejně jako by někoho milovala ona kdyby to dokázala a stejně jako si ji zamilujete i vy, pokud jí dovolíte dostat se vám do hlavy.  

 

Elektra: Atentát
Frank Miller - Bill Sienkiewicz
Nakladatel: Crew
Překlad: Darek Šmíd
Provedení: Pevná vazba s přebalem
Počet stran: 264 
Rok vydání: 2016
Cena: 899 Kč