REPORTÁŽ: Skvělý nový svět

Dystopická literatura nás vždycky měla varovat před tím, co by mohlo být. Výstava v pražském DOXu přináší ukázku toho, jak moc jsme se dystopické společnosti stihli přiblížit.

Kdekdo z vás jistě četl díla Huxleyho, Orwella nebo Bradburyho. V jejich dystopických knihách jsou společnosti pohlcené nesvobodou, politikou a technologiemi. Čtenář těchto příběhů si nejednou řekne, jak je dobře, že je to celé jenom výmysl. Ale je to skutečně tak?

Výstava Skvělý nový svět probíhá v centru současného umění DOX v Praze od 11.9.2015 až do 25.1.2016, takže je stále ještě spousta času se na ni jet podívat. Jak už bylo zmíněno, je založena na dystopiích, které napsali Huxley, Orwell a Bradbury. Exponáty jsou zakomponované do čtyř pater budovy, přičemž můžete zhlédnout videa o autorech, dozvědět se něco o nadnárodních korporacích, prohlédnout si ilustrace ke knihám nebo zjistit, že z vyplivnuté žvýkačky na ulici jsou lidé schopni vyextrahovat vaši DNA a vytvořit tak vaši podobu.

Výstava má sílu. Nad některými exponáty se budete dobře bavit, abyste přešli jen o pár metrů dál a vyděsili se – je jedno jestli kvůli hromadě lebek nebo dětským embryům v místnosti označené jako líheň. Snaha výstavy je donutit návštěvníky zamyslet se, jestli už v dystopii nežijeme nebo k ní nemáme nakročeno. Upozorňuje na to, jak je dnešní společnost konzumní a medializovaná. Po opuštění budovy se budete myšlenkami stále vracet k zastřeným hlasům diktujícím, jak má společnost vypadat, a k videím, která před pár desítkami let používaly totalitní státy k propagandě.

Realita se tu míchá s fikcí. Základ je položen na knihách, ale čím hlouběji se ponoříte, tím reálnější se vše bude zdát – v mnoha případech i proto, že se to v minulosti dělo. Třeba takové rozdělení společnosti nacisty pomocí bodového systému ve vás zanechá zvláštní pachuť, protože víte, že tohle není výmysl.

Překvapilo mě, že se po budově pohybovaly i docela malé děti. Krom toho, že nemůžou hloubku některých uměleckých děl pochopit, si myslím, že některé exponáty pro ně mohly být dost nepatřičné. Z výstavy by si mohli něco víc odnést dospívající tak od třinácti let, ale někoho mladšího si mezi sochami diktátorů a videi s hořícími domy představit nedovedu.

Výstava Skvělý nový svět splnila to, co si slíbila. Představila dnešní společnost a její dystopické prvky, kterých si v běžném životě nemusíme ani všimnout. Návštěvníka donutí přemýšlet nad tím, jestli se taková společnost nedá změnit, a udělá to velmi konkrétním způsobem, takže se nemusíte bát, že nepochopíte hluboké metafory a abstrakce.

Oficiální stránka: http://www.dox.cz/cs/vystavy/skvely-novy-svet

Vystavující umělci:

Barbora Bálková (CZ), Zarko Baseski (MKD), Denis Beaubois (AUS), William Betts (USA), Hans Jürgen-Burkard (GER), Bureau d’Etudes (FR), Michal Cimala (CZ), Paolo Cirio & Alessandro Ludovico (USA/IT), Sylvie Fleury (CHE), Farma v jeskyni / Farm in the Cave (CZ), Jason Florio (UK), Douglas Gordon (UK), Heather Dewey-Hagborg (USA), Jens Hikel (GER), Martina Hozová (CZ), Shinseungback Kimyonghun (KOR), Krištof Kintera (CZ), Jan Macko (CZ), Simon Mckeown (UK), Petr Motyčka (collaboration: Filip Hepnar) (CZ), Numen / For Use (HR/AT), Daniel Pešta (CZ),  Reynold Reynolds (USA), Jaroslav Róna (CZ), Surveillance Camera Players (USA), Daisuke Takakura (JAP), Lukáš Weishäupl (CZ) & Anonymous

Koncept výstavy: Leoš Válka

Kurátoři: Leoš Válka, Michaela Šilpochová