RECENZE: Jeaniene Frost, Nenávist až za hrob

Nějak se to komplikuje, mohli by si hlavní hrdinové v tomto dílu povzdechnout. Jo, když vás pronásleduje Nenávist až za hrob, dají se nějaké ty zádrhele vcelku očekávat. Bones sice souhlasil, že bude s Cat pracovat pro vládní agenturu, ale má i vlastní upírské povinnosti a závazky. Zrzavá smrtka si musí pomalu přiznat, že jako návnada při chytání upírských lumpů je už víc nebezpečná než přínosná, protože i převleky přestávají fungovat a bude nutné najít novou volavku. Navíc její sadistický zubatý tatík jí stále dýchá na záda a čeká na příležitost, jak se jí co nejefektivněji, ale zároveň co nejbolestivěji zbavit. No, a když k tomu přičteme ještě nečekanou nabídku upírského Velmistra Mencherese na propojení jeho a Bonesova klanu, která určitě nebude zadarmo… Musíte sami uznat, že je zaděláno na parádní průs..švih.

Hlavní postavy ani prostředí netřeba představovat, téměř nikdo extra výrazný (kdo by hodlal zůstat déle) nám nepřibyl, jen některé postavy se trochu vybarví a nejvíc mě bavila Catrinina matka, o které si i sama Cat chvílemi myslí, že ji museli vyměnit mimozemšťani. Nějaké zásadní zvraty se určitě odehrají, ale to samozřejmě nehodlám prozrazovat. :-) Tak co třeba pár hlášek, protože humor autorce rozhodně nechybí:

„Kdo by potřeboval nepřátele, když má kamarády, jako jsi ty?“ ozval se ostrým hlasem Bones. (str. 13)

Matka dokázala zvládnout jen určitý počet upířích chrupů naráz a Annette lezla na nervy i mně.
Mimoto už jsem se viděla, jak matce vysvětluju, kdo Annette je. Mami, tohle je Annette. Kdysi v osmnáctém století, když byl Bones ještě gigolo, mu platila za to, že s ní šukal, ale i když si spolu po dvě staletí užívali, teď jsou jen přátelé.
Jo, Annette matce představím – hned potom, co sama sobě udělám lobotomii. (str. 37)

Denise zatleskala. „No paráda. Nikdy dřív jsem s mrtvolama svátky neslavila!“ (str. 101)

Konečně mi to došlo. „Ty jsi Drákula? To si ze mě musíš dělat prdel!“ (str. 115)

Takže i Drácula, Annette? Vsadím se, že kdyby byli Frankenstein a Vlčí muž skuteční, vrhla by ses i po nich. (str. 116)

„A pokud si myslíš, že na mě ušiješ boudu, jako že mě knokautuješ a odneseš do vrtulníku, pak se vrátím na plný úvazek do práce a budu brát takové úkoly, ze kterých ti vlasy zbělají ještě víc, než jsou teď.“ (str. 211, Cat k Bonesovi)

Třetí díl Nočních lovců je upírská romance jak řemen – je celistvá a pevná a nemá žádná slabá místa, jako mívají řetězy. Drží vás na místě jako ty kalhoty a nepustí, dokud nedočtete poslední stránku. Umí i štípnout a vyděsit, ale jen na únosnou míru, protože víte, že řemen drží v ruce někdo, kdo vás má ve skutečnosti rád a nechce vám nijak ublížit. Jeaniene Frost si drží nastavenou laťku stále stejně vysoko a zatím jí u toho vůbec nebolí ruce. Uvidíme, jakou mňamku nám chystá do dalšího dílu a jestli bude stejně křupavá a vypečená jako tahle v pořadí třetí.

Jeaniene Frost: Nenávist až za hrob (Noční lovci 3)
Překlad: Zuzana Ľalíková
Nakladatelství: Fantom Print
Obálka: Larry Rostant
Rok vydání: 2013
Vazba: pevná
Počet stran: 239
Formát: B6 110x165
Cena: 239 Kč