RECENZE: Arthur Charles Clarke, 2061: Třetí vesmírná odysea

Skoro se mi chce úvodem napsat, že Arthura Charlese Clarka není třeba představovat. Ale to bych mu křivdil – málokterý spisovatel si tolik zasluhuje publicitu a propagaci. Clarke je totiž symbolem hard SF, tedy literatury, která ve spojení science fiction klade důraz právě na tu vědu. Je neuvěřitelně pozitivní technooptimista, v jeho knihách skoro nenajdeme nic postkatastrofického a když dojde k nějaké katastrofě, tak jen aby následovalo něco ještě velkolepějšího a úžasnějšího. Ve svých knihách se dokonce obešel i bez otevřeně nepřátelských mimozemšťanů. Stačilo mít je nepochopitelné, záhadné a mlčenlivé.

V dnešní době, kdy dominuje fantasy a technická sci-fi si povětšinou kálí do vlastního brlohu a hloupě svaluje na civilizaci a technologické vymoženosti vinu za všechny potíže, je čtení Clarka opravdovým balzámem na duši skalního scifisty.

Clarke aktivně psal cca 60 let a jeho tvorba prodělala určitý vývoj. Můj názor je, a to nejen v tomto případě, že za nejlepší se dají považovat díla prostřední třetiny autorovy kariéry. Už je vypsaný a zkušený, ale ještě se nezačala projevovat senilita, velikášství, vyhořelost, nebo co to všechno literární hvězdy na sklonku jejich života potkává. Nazíráno tímhle úhlem vznikla Třetí vesmírná odysea na vrcholu spisovatelových tvůrčích sil.

Ke čtení vlastně ani nepotřebujete přesně vědět, o čem byly předchozí dvě odysey – kniha sice silně odkazuje na druhý díl (příběhy dělí půl století, zatímco knihy byly vydány v rozestupu desetkrát menším), ale vše důležité je čtenáři připomenuto.

Děj se opět točí hlavně kolem Jupiterových oběžnic, ale také letopočet 2061 nebyl vybrán náhodou – tehdy se do centra sluneční soustavy vrátí Halleyova kometa. A jakkoli se Clarke v mnoha předpovědích věcí příštích sekl, tak jedno mu upřít nelze – předvídal rozmach kosmické turistiky a převzetí iniciativy soukromými společnostmi. Právě jedna taková firma organizuje „zájezd“ na zmíněnou vlasatici – poklidný průběh výletu je ale narušen únosem sesterské lodi onoho výletního kosmidla...

Více bych o ději asi prozrazovat neměl. Clarke se nikdy nesnažil psát dobrodružnou literaturu nebo dokonce nějaká melodramata, takže ani 2061 není úplně typické napínavé a dějové čtivo. Když se autorovi zachce, popisuje své představy světa budoucnosti, pak ohromuje čtenáře nějakými nápady ohledně toho, co se dá zažít, najít a vidět v kosmu a potom nechá postavy popovídat si o něčem, co jemu zrovna přišlo zajímavé, byť bez přímé souvislosti s dějem. Prostě úplná tvůrčí svoboda. Určitě to ale není nuda – pro mě jako čtenáře, který šablonovitých dobrodružných románů přečetl stohy, byla 2061 vítaná změna. Kniha není tak předvídatelná a občas není nic nudnějšího než nepřerušovaná akce. Na druhou stranu je to možná důvod, proč mnozí třetí Odysseu řadí mezi tu slabší sortu Clarkových knih.

V překladu jsem nalezl trochu víc kostrbatostí než u knih vydaných Laserem vídám, ale pořád ještě je s přehledem nadprůměrný. Původní, přes dvacet let starý překlad, určitě není tak špatný, aby bylo nutné zadávat nový. Jazykovou stránku knihy jsem si tedy mohu říci vychutnal.

Snad jsem vás přesvědčil, že starouše Clarka a jeho Odysey má smysl číst i v době, kdy jsou první dva díly de fakto alternativní historie. Je to dílo výjimečné, zajímavé a nadčasové.

Arthur C. Clarke
2061: Třetí vesmírná odysea
datum vydání: 28.11.2012
ISBN: 978-80-7193-362-5
překlad: Zdeněk Volný
cena: 219 Kč
vazba: brožovaná
rozměry: 105 x 165
počet stran: 296
autor obálky: Michael Whelan