RECENZE: P. C. a Kristin Cast, Pronásledovaná (Škola noci 5)

Kniha začíná snovou scénou, která má působit vábivě, ale podle mě se příliš nevyvedla. Hlavní zloun je možná bůh s úžasnými křídly, ale charisma nemá, a basta fidli. Mohla by mu je dodat snad filmová podoba. 

Text se podobně jako poslední díl pirátů z Karibiku  řídí heslem: když se něco děje rychle, nevadí, že se tam vloudí spousta nelogičností. Hlavně, že se nám to hodí do krámu. S tím drobným rozdílem, že ono ,,něco“ se ve Škole noci zase až tak rychle neděje. Uvědomme si, že ještě neuplynuly dva měsíce od doby, kdy byla Zoe označena, a již tu máme nejméně pět dílů. Děj plyne den po dni, ba snad přímo minutu po minutě. Občas i pouhá hodina vystačí na padesát stránek.

Ale zpátky k nelogičnostem. Abych byla konkrétní: Když se ku příkladu upíří mláďata potřebují rychle sejít či si něco tajně sdělit, opakovaně se pracně nahánějí po areálu školy nebo si posílají lístečky, místo aby jednoduše použili mobilní telefon (který ve škole funguje a oni ho mají). Mobil si vzpomenou použít jen občas. Chápu, že kdyby se všechno vyřešilo několika textovkami, kouzlo by se vytratilo, ale v tom případě mobily pryč. To však není nic, proti již zmíněnému hlavnímu arcipadouchovi. Náš okřídlenec se chová naprosto nekoncepčně. Jakkoliv je bůh, padlý anděl či něco podobně mocného, není schopen vtrhnout spolu s bandou ostrých zobanů (ptakomuži jsou jeho ,,palebná“ síla) do prostor, v nichž se Zoe a její parta schovává, a všechno to tam zklovat do kuličky. Vzmáhá se ve mně představa, že Kalona při svém pádu z nebes, když se přibližoval k matičce zemi, letěl hlavou napřed.

Další problém s Kalonou (kromě toho že např. neví, co jsou to boty nebo tričko) spočívá v tom, že se vloudil do Zoeyných snů a přesvědčuje ji, aby se mu poddala. Zoey - Nyktyně bohynižel - nikdo nedával soukromé lekce nitrobrany, takže těmto snům nedokáže, alespoň z počátku, čelit. Je na to však recept, jistý Jindra Hrnčíř by se mohl od upířích mláďat učit… 

Upíří velekněžka Neferet je krásná, mocná a stále ,,naživu“. Zdá se, že alespoň ona má svůj plán pevně pod kontrolou a drží se ho zuby nehty, aniž by se dopouštěla nějakých bláznivých eskapád. Pominu-li ovšem tvorbu červených upířích mláďat, pokud si z nich však nechtěla vytvořit svou armádu. (Proč je pak ale dosud nevyužila?) Každopádně červení výborně posloužili jako postranní dějová linie a stejně jako v předchozím dílu si Zoe pokládá otázku, zda jsou opravdu všechna červená mláďata ,,polepšená“.

Nutno podotknout, že po prvním nezdařilém uvedení záporáka na scénu a po několika rozbředlých stránkách, v nichž ku příkladu deset stran tahají mláďata ze zraněné Stevie Rae šíp (viz konec předchozího dílu) se však děj najednou rozjede, a až do svého závěru autorky téměř nepoleví z nastaveného tempa. Jen to neustálé vysvětlování, proč se stalo to a to, by šlo vynechat. Čtenář je sice ,,pitomec“, ale tak velký zase ne a nemyslím si, že by toto byl ten typ cyklu, jehož díly se vychutnávají jako lahodné víno a čtou se s větším časovým odstupem. Kdepak, buď konzumovat hezky svižně jako svačinu ve fast foodu, nebo raději vůbec. Ve srovnání s předchozími díly je kniha jako taková zase o trochu lepší, a věřím, že své čtenáře, které si zejména z řad teenagerů již jistě našla, potěší. Zoe se po debaklu s upířím básníkem Lorenem Blakem opět pouští do milostných záležitostí a počet jejích nápadníků zase o něco vzroste. Jen prosím pro příště více mrtvých nemrtvých, a více strachu o hlavní hrdiny by také neuškodilo.

Pronásledovaná /Hunted/
Cast, P. C. - Cast, Kristin
Nakladatel: Euromedia Group - Knižní klub
Překlad: Jana Kunová
Obálka: Viera Fabianová
Redakce: Iveta Poláčková, Martina Bekešová, David Dvořák
Rok vydání: 2010
Počet stran: 368
Rozměr: 130 x 205
Provedení­: hardback
Cena: 299 Kč