RECENZE: J. P. Hogan - Něžní obři z Ganymedu

Krátce po prvním dílu - Kdo zdědil hvězdy - vyšel v nakladatelství Straky na vrbě druhý díl Hoganovy hard SF trilogie. V prvním díle jsme dva hlavní hrdiny - Vica Hunta a Chrise Danchekkera - zanechali na Ganymedu, kde byly objevena havarovaná loď neznámé rasy, a tam také pokračuje děj druhého dílu.

Krátce po zahájení rozborů vzorků z lodi, která toho měla hodně společného se zničenou desátou planetou Minerva a která patřila rase dva a půl metru vysokých bytostí, se v prostoru u Ganymeda objevuje kosmická loď Shapieron. Není pozemská - je to výzkumná loď Obrů, která měla problémy při jakémsi experimentu ve Vesmíru, a tak se zpozdila o pětadvacet miliónů let. Díky tomu se setkávají Obři s lidmi.

Větší část druhého dílu je jakýmsi převyprávěním dílu prvního - v rozhovorech s Obry si lidé ověřují, nakolik správně dedukovali dění na Minervě. Některé věci byly překvapením i pro posádku Shapieronu, odehrály se až po jejím odletu z planety, ale poměrně rychle se obě rasy shodly na objevech, které se týkaly Minervy. A Obři lidem předali základy nových oborů fyziky, které by měly pomoci lidem při dobývání vesmíru stejně tak, jako pomohly Obrům.

Je tu ale jedno ale: Obři se vyhýbají všemu, co souvisí s jejich výzkumnou stanicí na Zemi, která tu experimentovala s prehistorickými živočichy před pětadvaceti milióny let. Vic Hunt a Chris Danchekker tuší, oč se jedná, ale stále nemohou odhalit tajemství, které stojí za osudem Obrů, Lunarů i minervanských živočichů vůbec.

Obři se zaletí podívat na Zem, ale jejich neagresívní, hierarchicky uspořádaná společnost se samozřejmou disciplínou je tak vzdálená pozemské civilizaci - chaotické, útočné, neposlušné, plýtvající - a úspěšné! Obři jen s obtížemi a s pomocí Vica Hunta si zvykají na na to, s čím se setkávají na Zemi. Do Earthnetu předává ZORAC, jejich palubní počítač, ohromné objemy zkušeností, a naopak si do svých paměťových modulů stahuje pozemské znalosti.

Nakonec - a náhle - Obři odlétají hledat Hvězdu Obrů - planetární systém, ve kterém doufají nalézt své soukmenovce, kteří již dávno opustili Minervu. A s sebou si odnášejí jedno velké tajemství, velký hřích rasy Obrů, stigma, které jim nedovolilo zůstat na té podivné, ale přesto přátelsky naladěné Zemi.

Tahle kniha je přece jenom slabší než díl první - zavinilo to ono převyprávění řady skutečností, které již čtenář zná z prvního dílu. Je tam ale také něco navíc, kvůli čemu stojí za to si přečíst i druhý díl. Jen s fyzikou zacházel autor trochu volněji, než by si tento exaktní obor zasloužil. 

Překlad se proti prvními dílu zlepšil, redakce opět zaslouží pochvalu za dobře odvedenou práci. Zůstaly jen drobnosti - obálka mi spíše svým obsahem sedí k prvnímu dílu a  control room není místnost kontrolní, ale řídící nebo velitelská.

hodnocení: autorské 6/10, překlad "=" (až na tu kontrolní místnost!), redakce 7/10

James P. Hogan: Něžní obři z Ganymedu
překlad: Marek Čtrnáct
obálka: Darrel K. Sweet
Straky na vrbě, 2001
239 stran, 135 Kč, brožované
ISBN: 80-86428-10-9
Na Sardenu poprvé vyšlo 9. dubna 2001.