LITERATURA: Sci fi v roce jedna a krátce předtím
Článek od: Marek Küchler - 25.05.2010
Když jsem si na stránkách Sardenu přečetl článek Jiřího Halamy (Ikarie dvacetiletá: nostalgické vzpomínání) věnovaný prvním číslům scifistického měsíčníku Ikarie, opět jsem si na svoji ideu vzpomněl; ovšem ani teď nemám čas a sílu se do nastíněného podniku pustit. Nicméně alespoň několik slov a zasutých vzpomínek bych k dotčenému tématu uvést mohl.
Napřed něco k Ikarii. První číslo, a tím myslím ono ÚPLNĚ PRVNÍ, které vyšlo, jsem si koupil v trafice na nádraží buď ve svém bydlišti, nebo v Praze. Na začátku července jsem se účastnil v Praze dvoutýdenního vzdělávacího kurzu učitelů cizího jazyka a vím bezpečně, že Ikarii jsem měl celou dobu u sebe. Naprosto přesně si vybavuji, že o přestávkách mezi přednáškami a semináři jsem si v jedné třídě základní školy v Truhlářské ulici četl povídky z Ikarie a - byl z toho celý pryč. Ten pocit by dnešní mladí scifisté (myslím teď třicetileté a mladší) asi stejně nepochopili, nebudu ho tedy ani popisovat. Dlouhé chvíle jsem se třeba jenom díval na obálku dotyčného čísla, jelikož mi přišla úžasná; jednalo se o ilustraci k povídce Davida Brina Křišťálové sféry. Dalších asi deset let svého života jsem si neuměl představit bez každoměsíční dávky science fiction právě ze stránek Ikarie.
Stejně jako Jiří Halama, i já si vzpomínám na povídky z prvních ročníků, které mě v Ikarii nesmírně zaujaly a které jsem možná četl i víckrát. Tak třeba Můj nepřítel patřil vskutku k výjimečným čtenářským zážitkům. Tehdy jsme ještě netušili, jak bude tato novela zmasakrována ve filmovém zpracování. Dost podobně jsem lapal po dechu nad Veisovým Pajdi so mnoj, maľčik, řekl Rusák; vůbec jsem nechápal, jak mohl někdo něco podobného napsat. A tak bych mohl nad památnými povídkami z onoho časopisu dlouho pokračovat.
Ve jmenovaném článku Jiřího Halamy jsou zmíněny i další pokusy uvést na trh sci fi periodika, většinu z nich vlastním dodnes a za pár desetiletí z nich (snad) budou sběratelské rarity. Mám většinu čísel Exalticonu, mám i Ramax. Jistě mám i další podivnosti, ale nechce se mi je hledat ve sklepě v úhledně svázaných balících a vodotěsně zalepených pytlích a igelitkách. Ano, část časopisů musela jít do sklepa, v knihovně není místo.
Co ale dodnes v knihovně mám, jsou svazky pofiderně vyhlížejících periodik, která jsou starší než Ikarie, a která po roce 1989 zanikla. Periodik, která nám v oněch minulých dobách přinášela oblíbenou četbu, přeloženou ovšem nikoli z angličtiny, ale většinou z ruštiny. Ano, mám na mysli třeba pět svazků měsíčníku Sovětská literatura, ve kterých jsem si přečetl slušné povídky např. Dm. Bilenkina (Síla silných), ale hlavně bratří Strugackých Brouk v mraveništi (1980/12) a Vlny ztišují vítr (1985/12). Nevím ale, zda těchto SF speciálů vyšlo skutečně jenom pět.
Další raritou jsou svazky Románových novinek Nakladatelství Práce. Vlastním osm svazků (Hvězdy v trávě, Neděle na prodej atd.), ale vím, že jich vyšlo o dost víc, některé dost bizarní, jeden byl věnovaný, myslím, albánské science fiction!
Co ovšem zabírá v mých „předrevolučních“ regálech nejvíce místa, jsou svazky edice Saturn z Lidového nakladatelství. Mám jich dvacet osm, ale to je opět jenom část z celkového počtu. Z 99 procent to byly překlady z ruštiny, přičemž tyto útlé svazky se prodávaly jenom v trafikách. Mezi spoustou nevýrazných antologií a románů v této řadě vyšly občas i vynikající věci: Země je příliš daleko a Slyšel jsem Zemi (K. Bulyčov), Hotel U Mrtvého alpinisty (Strugačtí), Dlouhé svítání na Enně (J. Guljakovskij), Génius zkázy a Hlava profesora Dowella (A. Běljajev) a další. Na Bulyčovovy dva romány vzpomínám jako na zjevení, uchvátily mě. Jakkoli byla rusky psaná fantastika často ideologicky podbarvená, pro patnácti- až dvacetiletého čtenáře v Československu představovala některá její díla tolik žádanou četbu oblíbeného žánru. Bez výjimky to platí o Strugackých a do značné míry ještě o pár dalších autorech.
Na toto téma by bylo možné ještě nějakou dobu pokračovat, leč nechme si něco i na příště. Třeba se najde někdo poučenější, člověk se spoustou času, který danou matérii rozpracuje podrobněji. Seznamy jmenovaných edic, včetně fotografií obálek, se dají sehnat na internetu, hlavně na stránkách www.legie.cz a http://scifibaze.wz.cz/index.html.
- Přidat komentář
- 5746x přečteno
Komentáře
Marvin odpověděl/a v Trvalý odkaz
K tuzemským SF časopisům a magazínům
Pounámka částečně k tématu: Někde v hlubinách archívu Sardenu je částečně k tomu to tématu moje stručné pojednání o nemalém počtu různých SF a F časopisů, které se u nás od roku 1989 ojevily (bez nároku na úplnost) - kopie je i zde.
Jan Pechanec odpověděl/a v Trvalý odkaz
podivam se po tom
Ahoj Marvine,
podivam se po tom, ale archiv je opravdu velmi rozsahly, takze by mi pomohlo priblizne urceni ctvrtleti a roku. Kdyz ho takhle projizdim, tak casto nachazim skutecne nezapomenutelne a nadcasove texty.
Přidat komentář