KOMIKS: Marjorie Liu - Sana Takeda, Netvora 2: Krev

Znepřátelila si světové mocnosti a stále neukojila svůj hlad – co čeká Maiku Půlvlčici na její cestě za pravdou o monstru v její krvi dál?

Po úspěšném útěku ze spáru čarodějek Kumaea i arkanického Soumračného dvora se Maika Půlvlčice vydává po stopách své matky do pirátského města Thyrie. S pomocí těch pár starých přátel, kteří jí zůstali, chce podniknout cestu za pravdou – na údajně prokletý Ostrov kostí. Najde tam odpověď na to, co je vlastně zač to monstrum, které se v ní skrývá, a odkud se bere její neutěšitelný hlad?

Před přečtením jsem si rychle rekapitulovala první díl, což mi zcela určitě pomohlo k lepší orientaci v ději. Opět se totiž potkáváme se spoustou postav, ať už nových, nebo těch, se kterými se Maika osobně zatím ani nesetká. Na každé straně musí být čtenář na pozoru, protože téměř každý detail se může ukázat jako důležitý, a navíc je děj tak hutný, že se v podstatě neustále něco děje. Střípky světa se ale zdárně skládají dohromady v kompletní obraz a reálie nezbývá než ocenit. Mytologii ras a historii má Liu promyšlené a kombinace východního steampunku s art deco jen tak neomrzí. Opět se v Krvi také projevuje fakt, že celá společnost ve světě Netvory funguje v modelu matriarchátu – nezvyklý úkaz nejen pro fiktivní příběhy.

Navzdory nálepce “young adult” se Netvora věnuje dost vážným a chmurným tématům ve světě, který se nikdy nevzpamatoval z války. Otroctví, otevřeně vyobrazené násilí a rasismus jsou všudypřítomné. Opět nechybí úryvky z přednášek kočičího profesora Tam-tama na konci jednotlivých sešitů – ty později nahrazují různé propagační letáky z války mezi lidmi a arkaniky, které lépe vykreslují atmosféru konfliktu. Blíž nahlížíme jak do mytologie, tak i do minulosti světa Netvory.

Ačkoli se vynoří spousta nových otázek, není čtení Netvory nijak frustrující, autorky totiž mnohé staré záhady zodpovědně vyjasňují. Největší prostor je samozřejmě věnován Maice, jakožto hlavní postavě, v jejímž podvědomí se navíc odehrávají úseky příběhu, kde se ona i monstrum snaží vzpomínat na to, co je v minulosti přivedlo do současné situace. Ani agenda a motivace ostatních nezůstávají upozaděny, každý si spřádá svou síť a nutno poznamenat, že zájmy mocných hráčů se kříží právě v otázce, co udělat s Maikou Půlvlčicí. Vrací se i staří známí v podobě lištičky Kippy a kočičího nekomancera Rina – právě tyto dvě postavy se starají o jediné vtipné a odlehčené pasáže, které se v Netvoře vyskytují, a to navíc velmi zřídka. Zmíněná dvojka cestující s Maikou je navíc prototypem postavy, kterou si čtenář lehko oblíbí, na rozdíl od Půlvlčice, která se často chová velmi krutě, podobně jako mnoho dalších aktérů příběhu. Vzhledem k situaci v jejich světě se není příliš čemu divit, ale obrnit se před dávkou intenzivní pochmurnosti a lidského zla by před čtením nebylo na škodu.

Stejně jako první díl i pokračování se může pyšnit naprosto úžasnou výtvarnou stránkou. V ojedinělém stylu Takeda kombinuje magické bizarno s technologiemi a barvami, to všechno pod vlivem japonské mangy, a je jisté, že valnou část čtení strávíte spíš obdivováním vizuálu, než abyste se soustředili na příběh. Bohužel, protože právě na ten je potřeba se soustředit maximálně, aby se čtenář neztratil. Před čtením dalšího dílu, který plánuje Crew vydat v květnu, si patrně ale kvůli množství postav budu muset znovu první sešity zopakovat. V případě Netvory mi to ale rozhodně vadit nebude, pokud totiž série i nadále udrží nastavenou laťku, rozhodně je na co se těšit.

Marjorie Liu, Sana Takeda – Netvora 2: Krev
Nakladatelství: Crew
Počet stran: 152, brož
Rok vydání: 2018
Cena: 399 Kč