RECENZE: Vilma Kadlečková, Mycelium II.: Led pod kůží

Přestože byl první díl cyklu vlastně jen takový „lehký úvod“ do problematiky, na českém knižním trhu způsobil senzaci. Důkazem budiž záplava nadšených recenzí, vysoké umístění v žebřičcích bestsellerů a mimo jiné i fakt, že zájem čtenářů si u Arga vynutil první dotisk už půl roku po vydání.

Čím je to způsobené?

Zaprvé Mycelium je sice scifi, ale ne přímo z výsluní popularity ustupující (bohužel) hard scifi. Kdyby autorka kosmické lodě nahradila draky a místo mimozemšťanů dosadila třeba elfy, všichni by jásali nad novou a originální temnou fantasy. Tahle knížka má, podobně jako třeba Hvězdné války, potenciál oslovit obě poloviny fandomu a snad navíc svým charismatem vytvořit i vlastní fanouškovskou sektu. A když už jsem u toho, prvky hororu si tam zájemce také najde.

Zadruhé je to výborné řemeslo. Musím obdivovat, jak Vilma z dějové linie vybrala klíčové momenty, odsunula všechny události s menším dramatickým potenciálem a soustředila se jen na scény, při kterých může trochu pocuchat čtenářovy nervy. Nešetří slovy a námahou tam, kde je šance vyždímat emoce navozením atmosféry a kde naopak hrozí nuda a rutina, přejde vše jen zmínkou. Trochu jsem se bál, že v druhém díle podlehne autorka vábení popisovat Lucasovy bolestivé záchvaty migrény, ale elegantně se tomu vyhnula. Čtenář už ví, že hlavní hrdina tímhle trpí a není třeba ho obtěžovat připomínáním známých faktů. Raději necháme ubohého Lucase trpět ještě nějak jinak.

Další trik, který Kadlečková použila, je prozíravé servírování informací. V druhém díle už není kladen takový důraz na Lucase a do pozadí ustupuje i Pinky (k potěše mnohých). Větší roli naopak hrají Aš-šád a Kamila. Postavy románu se postupně dozvídají zásadní informace o tom, v jak hlubokých sračkách všichni jsou a co se ještě může podělat. A mají z toho hrůzu. Zvlášť Lucasovi se jeho arogance a povýšenost vrací i s úroky. Trik spočívá v tom, že různé postavy vidí jen svou výseč problémů a cítí jen svou malou porci strachu. Jen čtenář má všechny ty děsy jako na dlani a když si jeho oblíbaná postava zoufá, pomyslí si: Milá postavo, kdybys věděla ještě to a to, tak si asi hodíš mašli.

Jenže postavy si mašle neházejí, raději odstraní toho, kdo jim stojí v cestě, a zatím nezlomené pokračují ve svém mravenčím úsilí. A děda Mráz si zatím na zádech čtenáře vyznačil běžeckou dráhu a pilně trénuje na Olympijské hry.

V recenzi na první díl jsem vyzdvihl jak umně jsou v Myceliu podané intriky, manipulace a boj o moc. Byl kladen důraz na pevnost vůle, sílu charakteru a přirozené dělení na dominantní a submisivní osobnosti. To stále platí, ale v druhém díle už konečně dostaneme podrobnější obrázek o vlivu Össenských drog na vůli a větší prostor dostává také jejich náboženský fanatismus. Nejsem věřící ani drogově závislý a docela by mě zajímal názor někoho, kdo se s oběma fenomény seznámil blíže. Co já mohu posoudit, popasovala se jejich vylíčením Vilma na jedničku. Snad jen ta vsuvka s Brianem (pochopíte až přečtete) na mě působila trochu nepatřičně.

Další stavební prvek tohoto chrámu kosmické gotiky je telepatie, psychokineze a další parapsychické schopnosi, které dává tajemný Argenit. S mimosmyslovými schopnostmi se dá umělecky pracovat buď jako s darem, nebo jako s prokletím. Těžko budu jmenovat významné dílo, které staví na tématu parapsychologie a přitom jej popisuje jen jako dar. Téma prokletí je silnější a není divu, že se mi při čtení Ledu pod kůží vybavily vzpomínky na film Akira, nebo Silverbergovo Umírat zevnitř.

Posun oproti prvnímu dílu se neomezuje jen na děj a události, ve světle nových indicií a informací vyvstávají nové souvislosti okolo obsahu prvního svazku. Tahle provázanost se asi dala čekat, nemůžu se dočkat, až budu mít doma celou posvátnou pětici, a přečtu si ji celou od začátku, protože pasáže, které mi v prvním díle připadaly vcelku příčetné, s novými informacemi dostaly odstín skrytého šílenství.

Ano, motto celého Mycelia je, že nejdůležitější věci se odehrají skrytě a vzhledem tomu, jaké věci zatím Vilma před čtenáři poodhalila, to skryté odhaduji na nějakou skutečnou obludnost.

Jsem zpětně rád, že jsem Jantarové oči ve své recenzi nenazval dokonalými, protože druhý díl je lepší. Ale zase není dokonalý.

Mycelium 2: Led pod kůží
Kadlečková, Vilma
Nakladatel: Argo / Ebook: Kosmas
Obálka: Tomáš Kučerovský
Redakce: Viktor Janiš
Rok vydání: 2013
Počet stran: 327
Rozměr: 145x205
Provedení: paperback
Cena: 348 Kč