RECENZE: Philip K. Dick, Podivný ráj a jiné povídky

Co napsat o mistrovi žánru, jenž je obdivován, někdy až nekriticky, zástupy fanoušků? Nebudu se pouštět do úvah, zdali jsou povídky takové, či makové. Dickova tvorba patří mezi ty, které máte buď nezměrně rádi, nebo… jim vůbec nerozumíte a potom vám nezbývá, než je mít neradi. Čímž nechci v žádném případě říci, že bych si o komkoli myslela cokoli zlého. Jen bych ráda připomněla notoricky známý fakt, že autor si libuje ve vrtání se do lidské (i jiné) mysli, a ne každý to má rád. Nejinak je tomu i v případě jeho povídek a mnohdy vám zcela překvapivá pointa vyrazí dech na konci povídky, u které si myslíte, že VÍTE, jak dopadne.

V knize najdete celkem dvacet dva povídek. Některé se mi líbily více a jiné méně. V některých lze jen tak mimochodem při cestě potkat převratné myšlenky a vize našeho světa v různých alternativních podobách budoucnosti. Většinou v dost děsivých alternativách. Někdy nejsou tak úplně děsivé, o to víc ovšem elektrizují hlavu a dávají šoky vašemu mozku v honbě za zamyšlením. Některé jsou úsměvné, i když poněkud cynickým a zvráceným způsobem. Ale je to Philip K. Dick, tak co byste asi čekali?!

S ohledem na množství povídek v souboru obsažených a s ohledem na to, že tentokrát mi nešlo se zmínit jen o některých, předkládám zde laskavému čtenáři poněkud twitterový nástin jejich obsahu.

Na mušce: „Když jste paranoidní, neznamená to, že po vás opravdu nejdou,“ praví jedno známé rčení. Jak to s těmi emzáky tedy vlastně je?

Oběšenec: Opět mimozemšťani versus paranoia. Tentokrát na téma: Komu věřit a věřit vůbec někomu? Co dělat, když v parku visí oběšenec, kterého si nikdo nevšímá?

Zlatý muž: Povídka by mohla sloužit jako pramáti X-menů, čili jsou mutanti hodní, nebo zlí? A ubližují nám schválně, nebo si nemůžou pomoct?

Kolo osudu: Rasová nesnášenlivost a dogmatické hodnoty, život podle pravítka – ale co když vám přijde nečekaná pomoc od méněcenné rasy – přijmete ji?

Poslední pán: Roboti, řád a blahobyt versus lidé, anarchie a nouze. Na čí stranu se ve válce postavit? Kdo zvítězí a co je to vůbec vítězství?

Otcova napodobenina: Co dělat, když je vám osm let a zjistíte, že doma v obýváku je falešný otec, který sežral toho pravého. Boj o život vás zřejmě nemine.

Podivný ráj: Odedávna se traduje, že by muži neměli věřit krásným ženám, neboť ony jednají vždy jen ve svůj prospěch a je úplně jedno, jestli jste na Zemi, nebo na cizí planetě. Jen emzáci vědí, odkud se tohle úsloví vzalo, pravděpodobně přišlo rovnou z kosmu.

Tony a betláci: Věčné téma války a rasové nenávisti, pro změnu na vzdálené planetě. Lidé a hmyzáci. Útok a ústup. Ústup a útok. Útlak a podrobení se. Věčný boj a nekončící nenávist, jen jazýček vah se překlápí na tu, či onu stranu.

Nulovost: Absolutní vymizení základních lidských vlastností, které nás činí lidmi, a jejich přeměna ve stoprocentní paranoiu, čistou logiku a technickou genialitu. K čemu vede totální ztráta emocí? Raději na to ani nemyslet!

Oddaný sluha: Postkatastrofický svět, kde už vlastně nikdo neví, co nebo kdo zkázu způsobil a kdo a proč vyhrál. Roboti proti lidem, nebo lidé sami proti sobě? A jak mám poznat, komu mám věřit?! Už zase!!

Exponát: Co je lepší, momentální, přesně nalinkovaný život v současné budoucnosti, nebo ten pestrý a nepředvídatelný v dvě stě let staré minulosti? Jsem kurátor výstavy, nebo jsem se již stal jejím exponátem?

Lezouni: Mrazivá, děsivá scifi a přece hororová jednohubka. Co dělat, když se místo dětí začnou rodit podivní slizcí tvorové? Je správné vystěhovat je někam, kde nebudou nikoho znechucovat, a dělat, že neexistují?

Obchodní strategie: Co uděláte, když na vás útočí reklama ze všech stran a nakonec se vám výrobek vnutí až do bytu, aby se sám prodal? Povídka vznikla v roce 1954, už jenom z toho jde mráz po zádech!!

Pouhá skořápka: Jdou po nás mimozemšťani, pozemšťani, nebo my sami? A kde jsme se tu vůbec vzali?

Z nebe se k nám sklání: Horůrek jak malina! Je radno si zahrávati s jinými dimenzemi, nebo není radno si zahrávati s jinými dimenzemi?

Fostere, jsi mrtvý: Jak by vypadala budoucnost, ve které je nejdůležitější, jestli máte doma nejmodernější protiatomový kryt a platíte poplatky za obranná vznášedla? Račte vstoupit, právě vynalezli zavrtávací bomby a je potřeba opět modernizovat!

Daň za obtiskování: Mimozemšťani zachránili zbytky zdecimovaného lidstva. Byla to však skutečná záchrana, nebo jen oddálení hořkého konce? A dokáže se lidstvo z toho vzpamatovat?

Válečný veterán: O téhle vynikající povídce se dají říct pouze dvě věci, že je o válce a že je to vynikající povídka. Cokoli dalšího by vyzradilo zápletku a pointu.

Zlatá střední cesta: Puristi, nebo naturalisti? Sterilní čistota, nebo přirozený zápach? A co když z toho uděláte politický boj? A co když chcete za každou cenu zůstat neutrální? Jakou zaplatíte cenu?

Odchylka od normy: Jste parakinetik? Potom ale nejste normální a je třeba vás eliminovat! Kdo ale určí, co je norma a jak se to bude měřit?

Svět výjimečných: Jak by vypadal svět, ve kterém by žili paranormálové, co vidí do budoucnosti, nebo umí oživovat mrtvé? A byli by s námi (normály), nebo proti nám? A považovali by nás vůbec za sobě rovné?

Psioniku, zachraň moje dítě: Stejná alternativní realita jako v předposlední povídce, jen o pár desítek let později. Ještě že prokazatelně žádní parakinetici ani psionci (zatím) neexistují... Kdo koho by asi zachraňoval, nebo ochraňoval, kdyby se takové alternativní mutace projevily v naší časové ose?

Všechny povídky zde zmiňované, napsal Philip K. Dick v průběhu pouhých dvou let 1953 a 1954 a nejgeniálnější na tom všem je fakt, že pokud netušíte, jak jsou staré, ve snu by vás to nenapadlo. A pokud to víte, o to víc jste udivenější, protože všechny vyznívají naprosto současně, či spíše nadčasově a prakticky žádná z autorových myšlenek neztratila svoji platnost. Za přečtení stojí i jeho vlastní poznámky k některým povídkám, uvedené na konci knihy.

Co říci závěrem? Snad jen to, že nedokážu vybrat žádnou povídku, která se mi líbila nejvíc. Některé se o vás jen otřou a pravděpodobně jejich námět rychle zapomenete, ale většina textů se vám zavrtá pod kůži a budete o nich ještě dlouho přemýšlet. Chcete-li se dozvědět něco o hlubinách lidských i nelidských myslí, směle otevřete a nechte se vtáhnout do podivných světů a rájů.

Philip K. Dick: Podivný ráj a jiné povídky
Nakladatelství: Argo
Překlad: Bob Hýsek, Filip Krajník, Štěpán Valášek
Rok vydání: 2011
počet stran: 523
Cena: 398,- Kč