LIDÉ: Slavíme narozeniny!

Slavíme narozeniny!

Tak se na něj podívejme!  Už nám hezky povyrostl, nasbíral základní zkušenosti a vědomosti. V poslední době se hodně osamostatnil, a i když se od své původní rodiny ještě úplně neoddělil, ve světě se neztratí. Má celkem slušný přehled nejen o tom, co se děje doma, ale občas už i vykoukne za humna a určitě tam nachází spoustu věcí, kterými se nechává inspirovat.

Z toho všeho vyplývá především to, že už ví úplně přesně, čím chce být, až bude velký.  Hlavně chce být NEJLEPŠÍ ZE VŠECH!

O kom že je vlastně řeč? No přece o SARDENU, který slaví své desáté narozeniny.

Protože kulatá výročí svádějí k bilancování, dovolili si redaktoři krátký oddech, během kterého odpověděli na následující otázky:

1. Kdy a jak jste se seznámili se Sardenem?

V květnu/červnu (teď si nejsem jistý, který měsíc to bylo) 2008. Nalákal mě náborový lístek na Mfantasy. Jelikož jsem se chtěl podělit s ostatními čtenáři o svoje literární zážitky, rozhodl jsem se na výzvu odpovědět. A dostalo se mi velice vřelého přijetí od šéfredaktora Jana Pechance, který mě vzal pod svá ochranná křídla a dal mi šanci. Tenkrát jsem získal nejen skvělého rádce a průvodce recenzenstvím, ale hlavně skvělého kamaráda, na něhož jsem se mohl vždycky obrátit a který vždycky vyslechl moje nápady, z nichž se většina zrealizovala a klapou přesně jako hodinový strojek. Hlavně nikdy nezapomenu na naše první setkání na Světě knihy v Praze roku 2008 a jeho větu: "Myslel jsem, že jsi vyšší." (Sirius)

Prvý raz som naň narazil kedysi v roku 2007, s tým ako som sa pohrúžil do fantastiky (začal som čítať mnoho recenzií (aj na staršie diela), diskusií a iných článkov) a chcel som o nej vedieť čo najviac. Ale bližší vzťah začal vznikať až minuloročným májovým vydaním recenzie na Simmonsov Terror, čo by nebolo bez Pechyho a Siriusa, ktorý ma sem zlákal z Legii. (Majkl)

Rok 2002. Knižnica s večne obsadeným prístupom na internet (ak ste si chceli niečo stiahnuť na disketu (čierny plastový štvorec), museli ste požiadať pani, aby vám ju skontrolovala, či tam nemáte vírusy). Na Sarden som sa dostal cez odkaz na slovenskej Fantázii. (mato)
Někdy před dvěma lety jsem na něj prostě narazil. Ale už fakt nevím jak. (DreamChaser)

Před půl rokem, přes velkého Siriuse. (Tobiáš Smolík)

Ani nevím, možná jsem se k němu nachomýtl díky JFK (kterému jsem dělal stránky), nebo Nárazníku (takové menší konkurenci co se recenzí týče), který mi před rokem vybouchl, a tak jsem se přesunul s recenzemi pod křídla Sardenu. Zkrátka, dostal jsem se do redakce ani nevím jak - možná jsem se tu jenom vyskytl, kdo ví. (petrsimi)

To už si ani nepamatuju. Vždyť v naší ještě poměrně mladé komunitě fanů se pohybuju relativně dlouho a čas tak letí. Kdo by si o něm udržel přehled? Každopádně Sarden byl pro mě spjat s fandomem téměř od počátku. Někdy někde jsem zjistila, že se na něm dočtu aktuality o dění a od té doby ho nepřestávám číst. (Lament)

Nevím, řekl bych tak 2005, asi při čtení Neviditelného psa? (Dalmatin)

Do světa sci-fi/fantasy jsem vběhla teprve nedávno. Jsem především čtenářka, takže jsem hlavně navštěvovala stránky, na kterých stabilně vidím nabídku nových knih a na Sarden jsem narážela, jen když jsem něco googlovala, ale určitě to nebylo dřív než v roce 2007. Pravidelným navštěvovatelem stránek jsem až od té doby, co mi Sirius nabídl práci v redakci. Jako nováček se tu teprve rozhlížím. (Renča)

Jako čtenář jsem sem došel klikatou cestou přes Seznam a Neviditelného psa někdy v době, kdy jsem začal chodit na výšku. A králův groš jsem vzal v prosinci 2009, zlákala mě recenzentská soutěž Laseru. (JŽ)

Někdy, kdy mě začalo zajímat, co se to v té fantastice vlastně děje. Autorsky to budou nějaké 3 roky zpátky, z potřeby recenzovat. (DejF)

 Teď s hrůzou koukám, že to bude už rok a půl! A jak? Haluzoidně. Petr Šimčík (kterého jsem nikdy neviděl, známe se jen virtuálně) sháněl recenzenty pro Nárazník, já se mu přihlásil, něco málo napsal a Nárazník vybouchl (jak tu Petr trefně píše)... No, a to "něco málo" se asi líbilo Pechymu, který mi napsal náboroidní mail (znáte to - "uncle Pechy needs you!"). A bylo. (Jajoch)

Jsme kamarádi od úplného začátku, protože se objevil na Neviditelném Psovi. (Alča)

Na úplné začátky zavzpomínal i guru Pechy:
To jsem se takhle místo přípravy na maturitu seznámil s Daltem a vysvětlil mu, že web SciFiWorld má budoucnost. 26. dubna 2000 se stal vlastně jednou z prvních fantastických stránek. Brzy jsem zjistil, že na scéně není samotný a konkurují mu Fantasy Planet a nějaká podružná rubrika Neviditelného psa. Později jsem poznal Sarden osobně. Bylo to na Parconu 2001v červenci, kdy mě překvapil svou vstřícností modrooký vousáč Pagi. Chvilku trvalo, než jsem uvítal vhozenou rukavici a Sarden přijal za vlastní...

2. Čím je pro vás Sarden v současnosti?

Sarden je pro mě prostor, kde můžu využít na plno svou kreativitu, zlepšovat svoje schopnosti. Ale především je to kolektiv úžasných lidí, kteří vás dokážou kdykoliv podržet a pomoct vám. Myslím, že to celé je hlavně o přátelství a pohodě, která tu mezi námi panuje. A hlavně: Sarden není o webové stránce, ale o těch lidech, kteří jej tvoří a že bez nich by nebyl tak úžasný, jako je teď. (Sirius)

Výcvikovým seržantom, ktorý vľúdne, ale nemilosrdne odhalí každú chybu v mojich článkoch. Radcom vo výbere diel, ktoré prečítam. Rodinou z vôd fantastiky. (Majkl)

Miesto, kde sa môžem realizovať a kde recenzie na mnou zbožňované horory v súčinnosti s ostatnými článkami vyznievajú ako tak (ehm) inteligentne. (mato)

Jednak je pro mě stále deníkem, kde si můžu přečíst nejrůznější novinky a recenze (pravda, ty spíše na fóru). Jednak je pro mě místem, kde se můžu seberealizovat a díky kterému mám knížky zadarmo (za recenzi). (DreamChaser)

Místem seberealizace. To, co napíšu, nemizí v šuplíku, ale je přístupné na internetu a ještě na známé a navštěvované stránce. Navíc motivace v recenzácích taky není zrovna nejmenší. (Tobiáš Smolík)

Zdroj zábavy a nových zkušeností co se sci-fi týče - víte, že jsem SF a F donedávna ani nečetl? (petrsimi)

 V současnosti je pro mě trošku strašidlem pro mé svědomí. Na jeho tvorbě jsem začala spolupracovat teprve nedávno, přestože jsem věděla, že se tomu pro svou vytíženost nemůžu věnovat, jak bych chtěla. Jenomže jak bych mohla odmítnout stát se součástí legendy? Tak tiše trpím a těším se, až se budu moct do dění kolem redakce zapojit naplno a až se se stejnou vervou budu moct věnovat upevňování vztahů s redakčními kolegy. (Lament)

V současnosti je Sarden mým černým svědomím a důkazem mojí lenosti/přepracovanosti/nervového vyčerpání, protože od konce minulého roku jsem nedokázal nic napsat (ani toho moc přečíst...),  a současně je to také místo, kde můžu obdivovat neuvěřitelnou píli a aktivitu svých kolegů, které tímto zdravím a slibuji, že se pokusím polepšit. (Dalmatin)

Sarden je pro mne zdrojem informací a teď i prostorem k seberealizaci. Fórum pak místem setkávání se s podobně naladěnými lidmi, na které už jsem občas na různých fórech narážela a od kterých se můžu něco přiučit. (Renča)

Zdroj libidózních pocitů. (JŽ)

Stále aktualizovanou nostalgií. (DejF)

Sarden je pro mě především platformou, kam můžu občas něco napsat. Nikdo po mně nic nechce, sám si můžu vybírat, co a kdy budu recenzovat. To mi vyhovuje, protože toho (jako ostatně každý, ne?!) mám hodně. Sirius tu zmínil kolektiv, zmíním jej též. Ke kolektivu Sardenu mám zvláštní vztah - tím, že se objevím a něco napíšu spíše jednou za čas než pravidelně, mám určitý pocit cizince či pozorovatele z povzdálí, na druhou stranu kdykoliv přijdu, je to, jako bych tu byl mezi kamarády (ačkoliv živě se znám jenom s Dejfem), v přátelském, příjemném prostředí. Zajímavý úkaz...(Jajoch)

Velmi příjemnou povinností a pupeční šňůrou ke sci-fi. (Alča)

Intimní zpověď na závěr přidal i guru Pechy:

Je pro mě milenkou, naplněním a smyslem života. Nutí mě být lepším a o něco usilovat, seznamovat se s lidmi, kteří mají společné záliby a snad i cíl. Co víc si pak může člověk přát? Myslím, že už toho moc není.

3. Jak bude podle vás vypadat Sarden za další desetiletí?

Jak bude vypadat Sarden za další desetiletí? Inu, věšteckou kouli nemám a hádat si taky netroufnu. Já jen doufám, že Sarden tu bude pořád i za těch deset let a bude stále přinášet horké novinky ze světa fantastiky. (Sirius)

Starší, skúsenejší, iný a pritom stále rovnako pohostinný a známy. (Majkl)

Samostatná UI v systéme VR. (mato)

Zajímavá otázka, ale doufám že to bude pořád ten starý dobrý Sarden. (DreamChaser)

Sarden půjde nahoru. Bude tu víc redaktorů, s větším umem a zkušeností, budeme se víc hádat o recenzní výtisky, Sarden bude ještě známější a ještě navštěvovanější. (Tobiáš Smolík)

Bude lepší, aktuálnější, přístupnější a samostatný - tentokrát to bude Sarden, který bude brát pod svá křídla nové projekty. (petrsimi)

Za deset let tu samozřejmě Sarden stále bude. Patrně bude ještě profesionálnější (těžiště volnočasových aktivit se v naší civilizaci přesouvá stále víc do popředí), bude technicky vymakanější, ale jádro, složené z lidských bytostí, dychtících po pocitu úžasu a toužících ho předat, to přetrvá. (Lament)

Vzal bych to podle sebe - bude starší, zkušenější, tlustší a do důchodu bude mít stále daleko... (Dalmatin)

Jako pesimistka, co se týká "trvanlivosti" současného světa, si myslím, že pokud tu bude za 10 let tenhle svět a internet, tak tu bude i Sarden. A vzhledem k rychlosti, kterou se vše na netu řítí, si netroufám odhadovat, jak bude vypadat. (Renča)

Čertví. Ale jelikož za deset let se určitě změní technologie, ale nikoliv lidi, tak bych řekl, že Sarden bude sice vypadat úplně jinak, ale bude stejný. (JŽ)

To záleží na tom, jestli si Bruce poradí s tím asteroidem. (DejF)

Chcete po mně sci-fi?! Sarden už nebude "první a jediný český scifi internetový deník - od roku 2000". Díky časové smyčce jej předběhne dnes ještě neexistující deník "Asteroid". Sarden se mezitím personifikuje, naštve, zahltí Asteroid nepublikovatelnými nadávkami, aby se posléze změnil z antropomorfní personifikace na obyčejný papír. Vznikne tak papírový týdeník Sarden, který - a teď přijde největší scifi a nejméně uvěřitelná část celého příběhu - v počtu odběratelů v ČR předběhne i Blesk! (Jajoch)

Bude to rozsáhlý deník se svými pravidelnými rubrikami, sloupky, fejetony a i na moje oblíbené povídky určitě dojde.  „Chcete vědět, co je ve světě sci-fi nového? Čtěte a poslouchejte Sarden!“ (Alča)

No a nakonec vyjádření toho, kdo o té budoucnosti bude hlavně rozhodovat – sám velký guru Pechy pravil:

Na rozdíl od Martina si myslím, že křišťálovou kouli mám, alespoň na nejbližší měsíce. Nicméně za deset let tu Sarden určitě bude. Bude to platforma a vůdčí síla pro každého milovníka fantastiky. S mojí osobou už bude spjat jen okrajově, protože ho bude utvářet celé společenství lidí. Já odejdu do ústraní a z povzdálí, z houpacího křesla, hodlám sledovat, jak se ti mladí s nadšením honí za úspěchy a vizemi věcí příštích. Možná bude v arabštině a číst se od konce zprava doleva a rozebírat variace Koránu, ale kdo ví.

Všichni redaktoři jsou optimisté, což je jistě potěšitelné, ale již konec zahálky a planých úvah, chutě do práce!

Vždyť nás ještě čeká spousta úsilí, aby si náš oslavenec za pár let, v dospělosti, mohl říct: „Jsem nejlepší ze všech!“