Recenze

Zápis do Guinessovy knihy rekordů aneb minirecenze...

Zatímco předchozí svazek měl 388 stran, tenhle jich má 476. Zatímco v minulém se dostalo na dvacet autorů, dnes jich lze číst pětadvacet. Zatímco první díl (stal se, mimochodem, díky ceně Akademie science fiction, fantasy a hororu nejlepší antologií roku) mapoval úvodní polovinu minulého století i století devatenácté, svazek momentální podchycuje následující tři desetiletí do konce sedmdesátých let. Zač ta éra stála?

V čem a proč jsou si náboženská a politická víra podobné? Proč si za své vůdce často vybíráme narcisistní a paranoidní psychopaty? Kde se bere nutkání vést nenávistné diskuse na internetu?

Představujeme vám pravidelný komiksový servis Marka "Kerama" Barányiho: "Vitajte v meste Exodus. V meste, v ktorom by určite radi žili Jeffrey „The Dude“ Lebowski, aziat Harold a jeho indický kamoš Kumar, alebo trojica hlavných postáv seriálu Bored to Death. V tomto meste je totiž marihuana legálna a každodenne používaná. Ale občania Exodusu nie sú napriek svojej zhúlenosti šťastní..."

Přestože jsem některé autory a jejich dílka poněkud zepsul, celkově hodnotím knihu jako zdařilou a nelituji, že jsem si ji koupil. Antologiím zahraniční science fiction se u nás totiž v posledních letech moc nedaří...

Když jsem bral do ruky lednovou XB-1, rozhodně mě nenapadlo, že držím v ruce prozatím nejlepší číslo vůbec.

Jo Nesbø se proslavil především sérií důvtipných detektivek s rozervaným hrdinou Harry Holem. Nyní se ale také na české pulty dostává kniha, která se ze série vymyká. A Cimrman by měl radost - autorovi se “úkrok stranou” rozhodně vyplatil.

Sotva galaktická republika zažehnala jednu hrozbu, plíživě přichází na scénu další.

Na konci roku 2007 je v souhvězdí Taurus zničen raketoplán Columbia 4. Média ihned informují svět, že za jeho destrukcí stojí cizí mimozemská rasa. Veřejnost žádá jedno: odplatu.

Svatba hned na začátku, to je věc, která člověka zaskočí. Je nepsaným pravidlem, že drsní hrdinové obojího pohlaví zůstávají svobodní. Mohou randit, mohou mít dokonce stálého partnera, ale nesmí se nechat svázat papíry. Patricia Briggs docela překvapila, že to dopustila tak brzy. Odvaha jí nechybí a chuť plavat proti proudu taky ne.

New York. Město typické svými žlutými taxíky a polorozbořenými mrakodrapy. Město, které nikdy nespí a neutichá v něm ruch bojů proti mimozemské invazi, jejíž zastavení závisí na jediném muži. Tedy, typický New York v létě roku 2023.

O štyri roky neskôr... Jedna kapitolka, počas ktorej sa udeje niečo, čo už mohlo byť pár rokov vybavené a... O ďalších sedem rokov neskôr...

Dan Simmons je všelicos, ale rozhodně ne troškař. Proto může kniha o pouhých třech stech šedesáti čtyřech stranách čtenáře překvapit. To si asi odskočil napsat jen takovou jednohubku, mezi jedním a dalším románem, ne? No, vlastně ano. Z Ohňů z ráje jsem měl pocit, že je to přesně ten případ, jako když si nějaký jiný autor napíše krátkou nenáročnou povídku.

Vládce podsvětí je mrtev a lvi se začínají rvát o kořist. Začíná válka. Ulice zaplavuje nová droga. Daredevilova pravá totožnost byla málem prozrazena a hrdina je tak nucen odejít dočasně do exilu.

Vojkůvka zrovna nehýří nadpřirozenými motivy. Patří k proudu autorů hororu, kteří si prakticky úplně vystačí s hrůzami, které dokážeme napáchat my, lidé. Dokonce i v případě, že se v jeho próze vyskytne nadpřirozeno, většinou je zlo konané člověkem úplně zastíní. Myslím, že to klidně můžete brát jako poselství. Zmučené a z kůže stažené poselství.