Povídky

Začal sa tak jedenásty ročník v súčasnosti najprestížnejšej slovenskej literárnej súťaže zameranej na fantastické žánre (sci-fi, fantasy a horor). „Oproti predošlým rokom sa udiali dve zásadné zmeny,“ hovorí vyhlasovateľ súťaže Ivan Aľakša...

Jak to s výpravou na planetu Raginis dopadlo se dozvíte v závěrečné části naší povídky na pokračování...

Dobrodružství na planetě Raginis pokračuje...

Dobrodružství na planetě Raginis pokračuje...

Začátkem třetího tisíciletí bylo na planetě Zemi těsno, velmi těsno.

Několik dlouhých minut zíral na hlášení, které vyskočilo na monitoru jako by ani nedokázal uvěřit tomu, co vidí. Nakonec s povzdechem pohlédl z okna na zářící a noc si užívající město. On si rozhodně neužíval. Ne potom, co viděl.

Památce sympatického a bezelstného moderátora, na jehož počest vznikl v pražských Dejvicích každoroční festival Frýbest.

Na Štědrý den jsme si pro vás připravili povídečku, která ukazuje, jak naše moderní společnost snadno zapomíná. Povídka je strašidelná a není vhodná pro děti bez dozoru rodičů ;-)

"Nic," pronesl zamyšleně technik, jehož prsty zběsile pobíhaly po klávesnici, zatímco na něj trojice zpřažených monitorů zavěšených nad stolem, chrlila data ze scannerů, čidel a bezpečnostních kamer rozmístěných po městě.

I kdybychom nevěřili slovům Popravčího, od návštěvy Převorství nás spolehlivě odradil kordon pěti obrněných transporterů, které sem poslala armáda. Alepoň, že se tentokrát nerozpadly už cestou. Taky tady byly dvě stovky těžkooděnců a bezpočet pochůzkářů. Zůstali jsme stát v davu čumilů a opatrně se rozhlíželi.

Mohutná exploze se prohnala vrstvami Prolnutí a nízký kopec pokrytý kyselými dešti zdecimovaným lesíkem se propadl do sebe.

Seděl v křesle naproti chladnoucí mrtvole Chovatele a zvolna dopíjel jeho víno. Bylo jemné a lahodné, jak už to bývá u odrůd pěstovaných na věčně slunných stráních Knížectví.

Seděl v křesle naproti chladnoucí mrtvole Chovatele a zvolna dopíjel jeho víno. Bylo jemné a lahodné, jak už to bývá u odrůd pěstovaných na věčně slunných stráních Knížectví.

Tak to je ono? pomyslel si Chovatel, když v ruce potěžkal starobyle vyhlížející ručnici s pažbou z leštěného kamene, zdobenou jemnou rytinou. Kvůli tomu, že bylo tolik zabíjení? Zavrtěl hlavou. Bylo to vlastně docela zklamání.

Když jsem na čtečce otvíral Půltou planetu Ladislava Szalaie, bál jsem se, abych podruhé nevstoupil do příslovečné stejné řeky. Obavy byly zbytečné. Bohužel. Tato sbírka povídek je totiž spíše mělkým brodem a řeka vás příliš neobohatí. Dokonce jsou místa, která se snažíte co nejrychleji přeběhnout a už už dosáhnout druhého břehu.