Živé lodě

Loď osudu je triumf imaginace a mistrovského vypravěčství, podmanivá směsice intrik a magie, dramatu a špičkové fantasy. Příhodný závěr příběhu, který se nutně stane klasikou...

Robin Hobb vyšly v České republice dvě série knih, Farseer a Snědý muž (zatím sedm částí), čímž se nakladatelství Návrat pokusilo představit autorku, která sklidila několik nominací na ceny Hugo i Nebula, a své čtenáře si našla. Nyní se nakladatelství Fantom Print rozhodlo přijít se sérií Živé lodě. Magická loď vyšla v polovině loňského roku, druhá část, Šílená loď, v prosinci 2012. Recenze na obě už tu na Sardenu vyšly: Magická loď, Šílená loď. Nechcete-li si kazit chuť předem, doporučuji přečíst, neboť následující text vás možná odradí...

Jmenoval se Paragon. Dlouhé roky ležel jako velryba vyvržený na pláži. Vítr mu čechral vlasy a slunce se vpalovalo do jeho prázdných očních důlků. Občas v něm někdo přespal. Třeba Brashen Trell. Nebo Althea Vestritová. A zvláštní slabost pro něj měla jedna podivná umělkyně. Krutý osud mu nedopřál najít klid ani ve smrti. Jak se příďová figura na oživlé lodi může zabít? Nijak! Ale může zešílet.

Je to fantasy. Napínavá, veskrze magická, místy akční, místy maličko ukecaná, ale vždy čtivá. Nečekejte však námořní bitvy ve velkém stylu ani popis lodního života plný technických detailů. Živé lodě jsou lodě kupecké, platí na nich trochu jiná pravidla než na lodích z ,,mrtvého“ dřeva a jediné nebezpečí jim hrozí od pirátů.

Asi nejzajímavějším aktérem, osobou, která od samého počátku drží osud pevně v rukou a nenechá se jím vláčet, je pirátský kapitán Kennit. Má vizáž dnes už zapomenutého kapitána Blooda a myšlenkové pochody pomalu v zapomnění upadajícího Hornblowera. Jak jsou tito dva hrdinové dobrodružných maritimních románů kladní, je on záporný.