A. Sapkowski

Osmé Čtení na víkend je tu. A tentokrát ho strávíme se samými klasiky.

Kdyby se toho dne po setmění někdo přikradl k chatrči v mokřinách a škvírou v okenici se podíval do světnice, spatřil by i v chabém osvětlení bělovousého starce soustředěně naslouchajícího popelavé dívce sedící na špalku u krbu...

Časopis Jupiter vydal svoje prvé číslo. Prvýkrát sa v ňom objavuje v slovenčine Zaklínač, konkrétne v jeho prvom príbehu. Po slovensky nevyšla zatiaľ ani poviedka “Vierozvestci” Juraja Červenáka.

Aneb O čem se píše k fantastiky pýše.

Geralt se vydává zachránit Ciri, ale nemůže si být jist svým životem ani před vojáky útočícího Nilfgaardu, ani před jednotkami obránců, a tím méně před záškodnickými komandy Veverek...

Svět zachvátily plameny běsnící války. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...

Zaklínač Geralt z Rivie. Jméno, které snad ani nemá smysl v Česku představovat. Sapwkowskiho pětidílná sága o zaklínači spolu se dvěma knihami povídek má u nás hromadu fanoušků, kteří po dlouhém čekání  mohou konečně jásat. Po sedmi letech se dočkala nového vydání i brožovaná verze dříve beznadějně vyprodaného prvního dílu zaklínačské ságy.

Opět poskočíme trochu v čase. Mám krátce před dvanáctými narozeninami. Zájem o historii přetrvává, zajímám se o Přemyslovce a Habsburky. Zůstal mi i zvyk z dětství – koukat se v sobotu ráno na kreslené pohádky. Silně mnou rezonuje vášeň pro Pokemon. Sbírám samolepky, kupuji časopis, který je na ně tématicky zaměřený. A právě v jednom z těch čísel byl asi čtyřstránkový článek o NĚM. Tady se s ním poprvé SETKÁM. Nemluvím o nikom jiném, než o Harry Potterovi.

Tak, a je to vonku. Nebyť Eragona, možno by som dnes bol úplne odlišným človekom. Práve za tento fakt mu musím poďakovať a to aj napriek tomu, že je to kniha nevalných kvalít.

Jako kulisy si pro své vyprávění autor vybral jednu z největších válečných zón na světě – Afghánistán. Nejsou to však žádné ochotnické kulisy vesnického divadla, ale s obrovskou péčí budované reálie military příběhu. Živě si dokážu přestavit tu dřinu - desítky a desítky hodin stráveného pátráním, a studováním tématu, historie, vojenské terminologie a hantýrky. Počet použitých zkratek, vojenských termínů, přezdívek a žargonu je jedním slovem dechberoucí.

Na počátku stála rudoarmějská legenda, příběh, který za války v Afghánistánu jako machorková cigareta koloval mezi sovětskými pěšáky. Vyprávění o vojákovi, jehož při průzkumu terénu uštkla zmije, takže se nestihl včas vrátit na základnu. A díky tomu jako jediný z posádky přežil zničující úder komanda mudžáhedínů. Možná je to městský mýtus, možná polopravda, avšak kdo ví, co je vlastně v zemi pod strmými svahy Hindukúše možné, a co ne.

Andrzej Sapkowski v Praze na Světu knihy. Dozvíte se nemálo "pikantních" věcí ze života i tvorby známého polského spisovatele. Zítra se pak zpětně podíváme na to, jaký byl letošní knižní veletrh.