Kromě toho, že Stroncium je poměrně vzácný a vysoce reaktivní kov, patřící mezi alkalické zeminy, tak se o něm mluví jako o další knize páně Kulhánkově. Netrpělivě očekávaný akční nářez se dostavil po dlouhých třech letech půstu mnoha fanoušků tohoto komerčně úspěšného autora. A jaké bylo? V mnoha ohledech inovátorské, v dalších podobné předchozím knihám, hlavně však krvavé a, řekněme, akční. Takové, jaké ho čtenáři chtějí.

Ačkoliv českým názvem a obsahem vůbec příběh navazuje na Alenku - či Alici - Lewise Carolla, dějištěm tu nejsou fantaskní světy v říši divů či za zrcadlem, ale podobně fantaskní svět sklonku jedenadvacátého století.

Charlie Nancy už dávno není klukem a taky nějakou dobu už není otylý - přesto se ho přezdívka Tlustý Charlie drží a vynořuje se bez ohledu na to, jak se Charlie snaží jí zbavit. Ta přezdívka je vlastně památka na jeho tátu, bohéma a bonvivána, od kterého Charlieho matka i s chlapcem utekla už kdysi dávno. Ale ani Atlantik mezi Charliem a jeho otcem nerozpustil jejich vzájemné pouto.

Žijeme v době zázraků. Vydavatelství Laser -book, specializované na vydávání zahraničních autorů, vydalo sbírku povídek českému autorovi. Vlastně autorce. Další zázraky pak čtenáře čekají při samotné četbě knížky, která ho zavede "Za okraj světa". Laseři krom svého dosavadního zvyku vydávat zahraniční repertoár porušili i obecně platná vydavatelská přikázání: "Povídky vydávati nebudeš!" a " Pouze osvědčené autory vydávati budeš!"

Když otec Tlustého Charlieho něco pojmenuje, tak to sedí. Jako když dá Tlustému Charliemu jméno ‚Tlustý Charlie’. Dokonce ani teď, po dvaceti letech, se nemůže Charlie Nancy zbavit svého přídomku, jednoho z mnoha zahanbujících ‚darů’, kterých se mu dostalo od jeho otce ještě předtím, než padl mrtvý k zemi na pódiu karaoke a úplně tak zničil Charliemu život.

Fantaskní příběh trojice obyvatel bývalého Dayton Centralu, nyní známého jako Veniss, je spíše řetězením volných obrazů plných kontrastů. Láska tváří v tvář technologické dekadenci, reprezentované především genovým inženýrstvím bez hranic a bez zábran, tu tvoři hlavní spojovací můstek jednotlivých pasáží. Svět už dávno přešel svým zenitem a blíží se svému nadiru - pokud už do něj nevstoupil.

Přečetl jsem jednu pro mne doposud neznámou knihu napsanou jedním, pro mě doposud neznámým, autorem a rozhodl se pro prostý, leč mnohdy nesnadný úkol. Napsat o ní pár slov...

I mladičký Peter Jackson, podobně jako mnozí další tvůrci filmů v tomto žánru, se pro kariéru filmaře rozhodl po shlédnutí původní verze King Konga z roku 1933. Svoji vlastní loutkovou verzi oné vrcholné scény na Empire State Building natočil již jako dvanáctiletý. Předprodukční fáze dospělé Jacksonovy vize tohoto klasického filmu byla dána k ledu po dobu, kdy pracoval na trilogii Pán prstenů, a jeho remake byl dychtivým divákům představen až po dlouhé době. King Kong Petera Jacksona je předurčen být prvním významným opičím filmem nového tisíciletí, ale otázkou je, zda dosáhne kvality a vizuálního dopadu klasického originálu. Historie totiž spíš naznačuje opak.