NEDĚLNÍK: Jedna duha vládne všem aneb Pár slov o LGBT

Článek od: Daniel Palička - 17.09.2023

Nápady se občas vyrojí jako blesk z čistého nebe. V případě dnešního nedělníku to platí dvojnásob. To víte, párkrát si zaplavete ve vodách internetu a při troše štěstí narazíte na hezkou blyštivou perlu. A že jsem, přátelé, narazil na opravdu pěkný kus! Byl tak nádherný, že jsem neváhal a vrhnul se do psaní. Uznávám, byl to občas záhul. Ostatně psát o tak aktuálním, pro někoho citlivém tématu, jakým je LGBT, totiž není vůbec lehká disciplína. Tak snad se nikoho nedotknu a citlivé sněhové vločky se neroztečou.   

K sepsání článku mě přivedly hned dvě okolnosti. Nejprve jsem narazil na zprávu ze světového dění. Ugandský prezident Yoweri Museveni letos v květnu podepsal kontroverzní zákon mířený proti LGBT komunitě. Za vyučování či podporu LGBT komunity si můžete vysloužit trest odnětí svobody, za homosexuální styk jdete po zbytek života za katr. Na jednu stranu nepřekvapivý krok. Co jiného totiž čekat od země, která dlouhodobě bojuje proti lidem s odlišným sexuálním zaměřením. Na druhou stranu jsem se nemohl zbavit jisté pachuti v ústech.  

A pak přišla novinka z českých luhů a hájů. Nakladatelství Golden Dog sdílelo na svém facebookovém profilu odkaz na článek o zajímavých knihách s LGBT tematikou. Jenže co by člověk nechtěl, rozjela se diskuze, kterou odstartovala jedna nespokojená slečna. Původní komentáře v diskuzi jsem bohužel nedohledal, protože je autorka pravděpodobně smazala. Budu tím pádem jenom volně parafrázovat její pohled na věc. Podle jejího názoru příspěvek na facebook Golden Dogu nepatřil, jelikož všechny potřebné informace si člověk může dohledat jinde. Navíc pokud je prý informací o LGBT příliš mnoho, může to vést až k vzájemné nenávisti. K diskuzi se detailně vyjadřovat nehodlám. Jenom dodám, že do debaty se zapojili různí autoři (jmenovitě např. Tereza “Temnářka” Matoušková nebo Honza Vojtíšek).

Nebudu lhát, o LGBT bych mohl psát hodiny a hodiny. Jde o velice široké téma, které se dá uchopit z mnoha různých perspektiv, a osobně si myslím, že se k němu dá říct opravdu hodně. Jenže tohle není sáhodlouhá analýza celé problematiky, nýbrž krátký nedělník, jehož prostor je dosti limitovaný. Článek proto bude především věnovaný literární tematice. Předem zdůrazňuji, že chci pouze prezentovat své názory, které vám ovšem nijak nevnucuji.  

Nyní přejdeme k hlavní, ryze subjektivní části. Osobně LGBT komunitu podporuji. Aby nedošlo k mýlce, nejsem aktivista, který by se účastnil pochodů typu Prague Pride. A už vůbec se nepovažuji za fanatika, který by LGBT musel každému cpát pod nos. Nicméně LGBT plně toleruji a dle mého názoru má právoplatné místo nejen ve světě literatury, ale také v kultuře obecně.

Ať už si to chceme přiznat, či nikoliv, LGBT se v literární historii objevovalo hodně často, ať už v mytologiích nebo v knihách. Pokud se chcete dozvědět více, vřele doporučuji například článek na britském Penguinu, v němž se můžete dočíst pěkné informace: https://www.penguin.co.uk/articles/2023/06/fiction-lgbtq-history-novels. Takže ano, LGBT není v literatuře nic nového, jen je více medializováno a otevřeněji se o něm mluví. Přesto se nabízí jednoduchá otázka – proč bychom LGBT měli cpát do literárního světa? Má to nějaký smysl? Podle mě má! Vysvětlím proč.

Svět se posunuje neustále kupředu. Země je čím dál tím komplikovanějším místem k životu a mnoho lidí, zejména teenageři, se stále hledají a nejsou si jistí nejen svou budoucí kariérou, ale také sami sebou. Strádají na místě, neví kudy kam, hledají své místo mezi lidmi. A mimo jiné přemýšlí nad svou vlastní sexualitou. Když proto narazí na knihy, ve kterých se mohou s hrdiny podobného smýšlení aspoň trochu ztotožnit, mohou dojít k nalezení vlastní identity. Zjistí, že nejsou jediný člověk na planetě, komu se líbí lidé stejného pohlaví a že jde o naprosto přirozenou věc. LGBT literatura si v žádném případě neklade za cíl podněcovat lidí k nenávisti a násilí, ba naopak usiluje o přesný opak. Snaží se LGBT komunitu prezentovat jako soukolí lidí, kteří jsou v jádru stejní jako ostatní. Prožívají obyčejný život, trápí se s každodenními problémy a jdou si za svými sny. Nejde o žádné podřadné bytosti, nýbrž o jedince, kteří také prožívají obyčejné emoce a chtějí být přijati ostatními. Jako příklad z literárního světa uvedu Irvingův Svět podle Garpa, který mě myšlenkově hodně posunul. Mnohovrstevnatý román, původně vydaný v 70. letech, se dotýkal mnoha ožehavých témat (feminismus, strach ze smrti, podstata individuality apod.). Jedna z dějových linek se mimo jiné věnovala Robertě Muldoonové, bývalému ragbyovému hráči, který se nechal přeoperovat na ženu. Na první pohled úsměvná postavička je v ději využita perfektně. Její charakter má zajímavý vývoj a působí věrohodně. Navíc vzájemné interakce mezi ní a Garpem mají hlavu a patu a působí přirozeně, což přidává na uvěřitelnosti některých situací.  

A co že jsem se to snažil říct? LGBT tematika – za předpokladu, že není násilně propašovaná do díla – může parádně fungovat. Důkazem budiž například grafický román Srdcerváči, jenž byl později zadaptován do veleúspěšného netflixovského seriálu, nebo kniha Já, Simon, která se dočkala pěkného filmového zpracování. Podobných příkladů bych mohl nadhodit opravdu hodně. Obdobně se mohu vyjádřit ke komiksům, kde platí stejné pravidlo. Rád bych zmínil například týmovka Young Avengers, v níž dvě ústřední postavy, mladý čaroděj Wiccan a mimozemský bojovník Hulkling, prožívají homosexuální vztah. Romantická linka, rozvíjená v průběhu několika let, nepůsobila vůbec násilně a do jednotlivých příběhů vnášela osobitou dynamiku. Stejným způsobem bych se mohl vyjádřit i k jiným postavám, ať už jde například o lesbickou batmanskou hrdinku Batwoman nebo o záporáčku Poison Ivy. Zkrátka a dobře, to, že nějaká postava spadá pod LGBT, nemusí automaticky znamenat, že bude špatně napsaná. Jak jsem ovšem nastínil výše, pokud jsou postavy odlišné sexuality jenom proto, aby se aspoň trošku odlišovaly od jiných hrdinů či záporáků, je něco špatně. Koukám na tebe, Icemane z X-Menů! 

Jaká je tedy pointa? LGBT má v literatuře místo a tvrdit, že do knižního rybníčku nepatří, mi přijde liché. V souvislosti s dnešním tématem se nabízí jednoduchá otázka - chceme jít kupředu, nebo se budeme zpátečnicky motat v kruhu? Já osobně spadám do první kategorie, ale pokud se mnou nesouhlasíte, máte na to plné právo. Vaše názory pište dolů do komentářů, rád si je pročtu. 

Komentáře

Krásně jsi to napsal, děkuji.

Tu diskuzi na GD jsem stihla a stihla jsem paní taky poslat do háje :). Zrovna Golden Dog má v knihách docela dost LGBT postav a to nejen u mně nebo teď u Temnářky díky Jinému kraji. Takže zkoušet to u nich byl fakt hloupý nápad.

 

Zdar a Sílu přeje Kadet

Máme na celou tuhle tématiku hodně podobný názor. Když to ještě víc zobecním, v příběhu snesu prakticky cokoli, pokud to není samoúčelné a má to své opodstatnění - ať už je to brutalita a sex obecně, nebo právě "problematika" stejnopohlavních párů a "křížení krevní či mezidruhové". Koneckonců fantastika sama o sobě jistým způsobem odjakživa bourá (nebo minimálně posouvá) hranice toho, co je považováno za všeobecně platnou normu.

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Problém shazující téma jsou aktivisti, kteří LGBT prosazují sprostým vydíráním, cpou ho do školní výuky a organizují různé PRDy (podezřele podobné prvomájovým průvodům - za neúčast ostrakizace) placené z veřejných financí, tedy z daní. Nátlakovky hraničící s terorismem pak silně znechucují jak většinovou populaci, tak neaktivistickou LGBT menšinu. Takže se nelze divit odporu, který téma vzbuzuje na všech frontách.

Ak som článku správne porozumela, tak s ním súhlasím. Staviam sa ku komunite LGBT rovnako ako autor a rovnako si myslím, že ak má niečo miesto v deji, tak to tam patrí. Nesúhlasím však, a možno aj dôraznejšie s tým, aby neštandartná sexuálna orientácia bola v texte úplne samoúčelná. A to sa, bohužiaľ, v dnešnom svete deje často. Niektorí autori si štyri percentá mýlia s jednou štvrtinou, toľko ich postáv totiž býva LGBT. Prostredníctvom young adult románov nám navyše podsúvajú bezvýhradné prijatie tejto komunity, čo je síce pekná myšlienka, ale robí diela, kde sú LGBT všetci všetkými v pohode prijímaní, veľmi nerealistickými.

Chápem, že LGBT zrejme čakali už dlho na pretras svojej problematiky aj takéto jej uchopenie. Ja však s povzdychom musím čakať ďalej na dielka o postavách, ktoré neriešia svoju sexualitu predčasne (čím je v mojom prípade pred dvadsiatkou), pre ktorých bolo hlavnou témou puberty nadviazanie čistého priateľstva a nie hľadanie lásky. Nepáči sa mi, že heterosexuálne osoby, ktoré sa vzťahovým záležitostiam chcú venovať až neskôr, sú v súčasnej kultúre automaticky LGBT či v lepšom prípade označení za asexuálnych (dokonca už v absurdných štrnástich rokoch!). Nepáči sa mi to, že každé príliš blízke priateľstvo je zrazu partnerská láska, keďže už ani pohlavie nie je prekážkou. Rešpektujem LGBT, ale bojujem proti myšlienke, že je automatickou odpoveďou na absenciu partnerských vzťahov pomaly vo veku, v ktorom sa ešte chodí na nočník. Svet je veľmi pestrý a nezabúdajme, že aj dúha je len malým výrezom z celého spektra elektromagnetického žiarenia. :-)

Přidat komentář