Viriconium

Viriconium... Město pastelových věží, jež spatříte ve střepech zrcadel, v hladině kaluží po jarním dešti, v denních snech a ve výkladních skříních zapadlých obchůdků. Záhadně proměnlivé, organicky tvárné, bující a hynoucí kdesi na vzdáleném konci času. Domy, bulváry a viadukty vystavěné na deset tisíc let starých skládkách zapomenutých říší, poslední ostrov civilizace v pustinách jedovatých řek a kovových pouští. Viriconium... jehož historie se kroutí a mění, zatáčí a uhýbá jako uličky slumu, jako střeva mytické bestie otevřená na oltáři senilního boha.