#DP98: Little Bird

Comics Blog - 21. Září 2020 - 13:21
Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Darcy Van Poelgeest Kresba: Ian Bertram 
Díky letošním Eisnerům jsem se dostal k několika komiksům, které by mě za normálních okolností vůbec nenapadlo číst. Dříve recenzovaný "Doctor Doom", který mě příjemně překvapil, toho budiž příkladem, ovšem tohle nebyl jediný případ. V kategorii Nejlepší uzavřená série byly nominovány hned dva komiksy výrazně vybočující mezi ostatními. Společné mají to, že svým pojetím a stylem vyprávění nepůsobí jako druhořadý komiks na trhu. Každý se zaobírá úplně rozdílnou tématikou, zkoumá naprosto odlišné myšlenky, jež postupně s každou další stránkou prohlubuje, a pracuje jak s fiktivním světem, tak s postavami v něm žijícími vskutku zajímavě. Jako první jsem se rozhodl zrecenzovat uzavřenou minisérii "Little Bird", která původně vycházela u mého oblíbeného vydavatelství Image, a která nakonec Eisnera v již zmiňované kategorii dostala. Teď se ovšem nabízí otázka. Je to opravdu zasloužené vítězství? 

Hned na úvod bych podotknul jednu zásadní věc. K minisérii "Little Bird" jsem zpočátku přistupoval s velkým sebezapřením. Co jsem si pročítal názory lidí z blízkého okolí, říkal jsem si: "Hm, toto bude přesně ten typ komiksu, který budu nucen číst v rámci eisnerovské mánie a nebude mě vůbec bavit." Už když jsem se díval na obálku, na níž je vyobrazena titulní postava, byl jsem ke komiksu jako takovému velmi skeptický a nedával jsem mu moc velké naděje. O to větší překvapení mě čekalo po dočtení. Ve chvíli, kdy jsem se dostal na poslední příběhovou stránku, jsem doslova a do písmene nemohl uvěřit tomu, že jsem četl něco, co kvalitativně přesahuje kdejaké moderní komiksy z mainstreamu. Ovšem to už předbíhám, začneme pěkně postupně. 

Dějově jde o velmi netradiční záležitost. Původně vyšel "Little Bird" pod taktovkou již zmiňovaného vydavatelství Image, kde mají kreativní týmy naprostou tvůrčí svobodu, takže si mohou se svými projekty naložit tak, jak oni sami chtějí, a mytologii mohou spolu s budováním světa dělat podle svého. Zde se to projevuje v celé své kráse. Ocitáme se v daleké dystopické budoucnosti, kde je svět ovládaný mocnými vládci. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby jejich vláda nebyla extrémní verze klasické teokracie. Všichni musí uznávat jednoho všemocného boha a musí poslušně sloužit systému. Jestliže půjdou proti, budou nejprve pronásledováni a následně zabiti. Hlavní hrdinka se nachází v situaci, kdy v krutém světě plného bezpráví a nespravedlnosti se musí coby bojovnice za lepší zítřky postavit proti zlým krutovládcům, úspěšně přežít a pomoci jejím přátelům, jež postupně potká na své dlouhé výpravě. 

Ano, uznávám, někdo by mohl správně namítat, že jde jenom o klasickou dystopii s prvky post-apokalyptických příběhů, která nepřináší nic objevného. Já bych s tímto tvrzením tak úplně nesouhlasil. Podle mého skromného názoru totiž jde o unikát ve svém žánru. Na jednu stranu sledujeme jednoduše koncipovaný akční příběh, který je ve výsledku dobře pochopitelný, na druhou stranu je vyprávěný docela chaoticky a složitěji, než se může na první pohled zdát. K tomu všemu je doplněný o několik filosofických a sofistikovaných myšlenek, čili ve skutečnosti není tak jednoduché se komiksem prokousat. Pokud navíc nedáváte dostatečně pozor, mohou vám uniknout některé drobné detaily. A přesně tohle se mi líbí asi ze všeho nejvíce! Nejde jenom o hloupou bezduchou akci bez nápadu, což vždycky ocením, protože tím tvůrci nejen dokazují svůj vypravěčský talent, ale také nám tím ukazují, jak se na první pohled zcela obyčejný nápad dá pojmout neokoukaným způsobem. 

Co se týče kresby, o té bych se mohl obsáhle rozepsat, ale pro účely recenze to raději trochu zkrátím. Ian Bertham má vskutku osobitý styl, který se jen tak nevidí a který na vás dýchá už od několika prvních stránek. To se projevuje hlavně na postavách, jež vypadají specificky, doslova unikátně. Všimnout si toho můžeme hlavně na očích. Ty jsou totiž výrazné, dovolil bych si říct i trochu karikaturní, ale kromě toho to jde poznat i na designech jednotlivých postav. S tím se pojí skvělý coloring, jenž je postavený hlavně na bledých a méně výrazných odstínech všech možných barev, a také panelování, jež i přes občasnou chaotičnost a přehnanou zmatečnost povyšuje čtenářský zážitek o stupeň výš. Zejména v akčních pasážích fungují oba dva prvky na výbornou, ovšem i v pomalejších částech pomáhají naprosto dokonale vykreslit atmosféru pustého světa.  

Abych jenom nechválil, musím komiksu jako takovému vytknout pár věcí. O chaotičnosti jsem tady již napsal své, nicméně trochu bych se vyjádřil k začátku celé minisérie. Přiznám se, že mi chvíli trvalo, než jsem se naplno začetl a autory vymyšlený svět mě dokázal naplno vtáhnout. Občas jsem si musel zvykat na hlavní hrdinku, která mi na můj vkus přišla zpočátku dost nezajímavá. Naštěstí se postupně všechno mění a vy si k ní dokážete vybudovat jisté sympatie. A z objektivního hlediska musím uznat ještě jednu výtku. Některé skoky v ději komiksu tak akorát škodí a neprospívají mu, přičemž některé konkrétní pasáže, o nichž tady moc psát nemohu, jsou docela nudné. Je to škoda, protože jinak bych neměl moc co vytknout. 

Sečteno a podtrženo, kreativní duo ve složení scénárista Darcy Van Poelgeest a kreslíř Ian Bertham vytvořilo specifický projekt. Podle mého názoru stojí za vyzkoušení, protože takhle podivné a netradičně napsané kousky se jen tak nevidí. Jak už mnozí lidé v diskuzích na internetu správně poznamenali, pojetím a svým osobitým prezentováním působí "Little Bird" jako počin od tvůrčího dua Alejandro Jodorowsky a Moebius, pod což bych se mohl hrdě podepsat. Pokud tedy máte styl mistra Jodorowského v oblibě, neměli byste tuto minisérii minout. Pro Image je to opět trefa do černého. A dle mého názoru to je opět ukázka toho, jak autorské projekty u jiných menších vydavatelství mohou kvalitativně překonat i ty největší řady ze superhrdinského mainstreamu. Ačkoliv nejde o nejlepší komiks, jaký kdy budete číst, stále jej mohu zařadit mezi to lepší z letošních nominací.
Kategorie: Bloggeři

Strašák – postřehová hra

Schefikův blog - 19. Září 2020 - 10:54

Vánoce se neúprosně blíží a to znamená, že na nás výrobci a distributoři deskových her začínají chrlit záplavu nových titulů. Mezi nepřeberným množstvím velkých titulů však najdeme i celou řádku menších kousků, které snadno zapadnou, což by byla samozřejmě škoda. Mezi ně patří i milá postřehovka pro předškoláky Strašák, kterou na náš trh přináší společnost [...]

The post Strašák – postřehová hra appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Jerry Frissen – Metabaron

Schefikův blog - 18. Září 2020 - 12:51

Jodoversum bezpochyby patří k nejvýznamnějším univerzům evropského a celosvětového komiksu. Alejandro Jodorowsky do tohoto světa zasadil svá nejvýznamnější díla, včele s legendárním Incalem a Kastou Metabaronů. A právě k Metabaronům se vracíme v nejnovějším přírůstku z Nakladatelství CREW, které nám ve 23. svazku edice MDEK představuje největšího válečníka vesmíru v podání zbrusu nových skvělých tvůrců! [...]

The post Jerry Frissen – Metabaron appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#DP97: Daredevil Vol. 1: Know Fear

Comics Blog - 16. Září 2020 - 11:49

 Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Chip Zdarsky

Kresba: Marco Checchetto

Daredevil od Chipa Zdarskyho je jedna z nejoblíbenějších řad, která u Marvelu aktuálně vychází v rámci iniciativy "Fresh Start". Fanoušci si ji nemohou vynachválit a směr, jakým se série ubírá, je vskutku netradiční. Není tedy divu, že letos byla nominována v cenách Eisnera, konkrétně v kategorii Nejlepší pokračující série. V té nakonec vítězně neobstála, nicméně i tak je její zařazení hodno zmínky. Podle mého názoru si navíc "Zdardevil", jak se občas této sérii legračně říká, zaslouží v rámci "eisnerovské mánie" na Comics Blogu menší zmínku, a tak vám přináším následující recenzi.

Abych pravdu přiznal, s aktuální daredevilovskou řadou už jsem trochu napřed, neboť jsem skončil u čtvrtého svazku a již netrpělivě čekám na pátý, jenž by snad měl dříve nebo později vyjít. V rámci následujícího článku se budu věnovat pouze prvnímu příběhovému oblouku s podtitulem "Know Fear" a budu jej hodnotit nezávisle na sobě. Právě z toho důvodu jej nebudu brát v kontextu celé série, nýbrž čistě samostatně. S tím se také pojí, jestli mě coby čtenáře dokázal začátek nově nastartovaného Muže beze strachu natolik zaujmout, abych pokračoval dál, na což samozřejmě budu klást velký důraz, jako tomu ostatně bývá u mých recenzí zvykem. A ještě před rozebíráním jednotlivých aspektů bych rád podotkl, že scénáristu Chipa Zdarskyho mám dost rád. Pokud pro to chcete jasný důkaz, můžete si přečíst mou recenzi na jeho digitálně vydávanou autorskou minisérii "Afterlift". 

Teď se však vraťme k recenzovanému komiksu, k němuž se hodí dodat menší kontext. Před zmiňovanou iniciativou psal Daredevilovu pravidelnou sérii Charles Soule. Toho například můžete znát ze sérií "She-Hulk", "Vader: Dark Lord of the Sith" nebo z již recenzované "Undiscovered Country", kde se scénářem vypomáhá Scottu Snyderovi. Tento autor s Mattem Murdockem pracoval velmi zajímavě. V jeho životě, ať už v superhrdinském nebo civilním, udělal několik zajímavých změn a začal s ním pracovat více noirově. Mnozí fanoušci směr, jakým se scénárista vydal, kritizovali a nebyli s ním moc spokojení. Po konci příběhového oblouku "The Death of Daredevil" začala vycházet minisérie "The Man Without Fear" od Jeda MacKayho, jež sloužila jako nástavba pro Zdarskyho řadu. Tím jsme se dostali až sem. Matta vidíme v situaci, kdy je opět psychicky na dně a musí se vypořádat s dalšími velkými problémy v Hell's Kitchen. Po jedné nešťastné události to navíc bude mít dost těžké, zvlášť když je v hledáčku místního detektiva, a proto se musí dostatečně připravit na výzvy, jež ho čekají. 

Co musím jako první obzvlášť vychválit do nebes, je kresba Marca Checchetta. Podle mého názoru jde o jednoho z nejlepších kreslířů, které má Marvel aktuálně pod svými křídly, a není se vůbec čemu divit. Jeho styl je osobitý, velmi propracovaný a opravdu detailní. Už od prvních stránek na vás hýří výrazné syté barvy, jež parádně doplňují městské scenérie a krásně dokreslují hutnou atmosféru Hell's Kitchen. A mimo jiné musím vypíchnout jeden neobvyklý jev, kterého jsem si při čtení všiml. Nevím, čím to je, ale Checchetto má hodně ve zvyku dávat do panelů, odehrávající se někde v otevřeném prostranství, pomyslný kouř, jehož si okamžitě všimnete, pokud dáváte dostatečně pozor. Ano, na jednu stranu to může v kontextu recenze vyznít jen jako naprosto zbytečná a nicneříkající informace, nicméně tento prvek místy dost prospívá kreativnímu týmu. Díky vloženému dýmu máte rázem pocit, jako byste byli součástí městské čtvrti. Připadáte si jako doma a jednotlivé scény na vás působí živěji a uvěřitelněji, což je něco vskutku neuvěřitelného.     

Dalším důležitým prvkem jsou postavy. Co se týče hlavního hrdiny, s ním jsem neměl sebemenší problém. Ve svazku "Know Fear" dokázal scénárista Chip Zdarsky skvěle vybudovat první větší zápletku a podařilo se mu perfektně vystavět problém, který Matta dost trápí a šíleně se podepisuje na jeho povaze. Ohledně toho se nechci moc rozepisovat, jelikož bych vyzrazoval důležitou část příběhu, ovšem mohu vám zaručit, že z nového pojetí Matta Murdocka rozhodně budete nadšení, přestože to zprvu nemusí být váš šálek kávy. Kromě Daredevila se však v komiksu setkáme s několika dalšími aktéry. Jde většinou o staré známé, takže se o nich podrobně rozepisovat nebudu. Mezi nimi však najdeme i jednoho, který dost vyčnívá, a to detektiva Northa. Je to zcela nová postava, která se nikdy předtím v daredevilovských řadách neobjevila, a tak má scénárista možnost si s ní více pohrát. Abych pravdu řekl, North je napsaný výborně. A co víc, paralely mezi ním a samozvaným Mužem beze strachu fungují naprosto bezchybně! 

Příběh je nabitý od začátku až do konce. Nenajdete zde slabá místa, jelikož styl vyprávění je svižný a krásně odsýpá. Akce je zde požehnaně. Dojde na několik skvěle zpracovaných bojových sekvencí, každopádně autoři také nezapomínají na pomalejší pasáže. V nich totiž mohou dokonale rozvinout osobnosti jednotlivých hrdinů a více je prohloubit. Ke každé si podle mě najdete cestu a vytvoříte si k ní určité sympatie, přesto však musím podotknout, že směřování děje může pro někoho zpočátku být docela divné. To, s čím přišel Zdarsky, je totiž něco, co se v nejnovějších moderních komiksech jen tak nevidí, a nedivil bych se, kdyby se našli tací, kteří se směřováním celé řady nebudou moc spokojení. Navíc, někdy budete mít pocit, jako byste viděli v praxi použité nápady, které už jste však viděli někde jinde, ať už v seriálu nebo jiném marvelovském komiksu. Zase na druhou stranu, ve výsledku jde naštěstí jen o drobné nuance, jež komiks nijak zásadně nekazí, čili nečekejte nic hrozného.  

Podtrženo a sečteno, kniha "Daredevil Vol. 1: Know Fear" je skvělým začátkem série, která má šanci zaujmout zejména svým specifickým, svěžím a velmi osobitým pojetím. Jako úvod funguje první svazek výborně a musím říct, že pro člověka, který by chtěl s Daredevilem začít, je série z "Fresh Startu" ideální volba, a to hlavně z důvodů, které jsem jmenoval výše. Je mi docela líto, že "Zdardevil" nakonec Eisnera neobdržel, ale tajně doufám v možný úspěch při dalším ročníku, který se bude konat už příští rok. Tak snad se Mattovi příště poštěstí!

Kategorie: Bloggeři

Jason Aaron – Thor #2: Válka říší se blíží

Schefikův blog - 15. Září 2020 - 13:55

Komiksová superstar Jason Aaron je zpět, aby nám představil další část příběhu nezdolného Thora.  Mjolnir mu sice stále chybí, avšak ani s tím co má po ruce se nebojí ohánět. Ostatně, nic jiného mu ani nezbývá. Malekith chystá své síly na závěrečnou bitvu a Válka říší již nezadržitelně klepe na dveře… Ještě než se však [...]

The post Jason Aaron – Thor #2: Válka říší se blíží appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

7 Divů světa – desková hra

Schefikův blog - 15. Září 2020 - 10:10

Ačkoliv dnešní turbulentní doba zrovna nepřeje deskoherním trvalkám, naštěstí stále najdeme řadu titulů, které jsou zde s námi již pěknou řádku let. Jedním z nich je i 7 DIVŮ SVĚTA Antoina Bauzy. Tato deskoherní klasika navíc v českém překladu vstává z mrtvých a po dlouhých letech nedostupnosti míří na český trh ve zbrusu novém vydání… [...]

The post 7 Divů světa – desková hra appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#DP96: Crowded, Vol. 1: Soft-Apocalypse

Comics Blog - 14. Září 2020 - 11:49

 Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Christopher Sebela 

Kresba: Ro Stein 


V rámci letošních Eisnerů jsem se setkal s různými komiksy. S většinou z nich jsem byl spokojený, některé mě dokonce příjemně překvapily, ovšem našlo se i pár takových, které mě moc nebavily. Musím však ihned podotknout, že v posledním jmenovaném případě to byly série, které jsem dokázal na jeden až dva pokusy úspěšně dočíst a které navzdory mým negativním dojmům měly aspekty, kvůli nimž jsem měl aspoň trochu důvod se dostat na samotný závěr. Ačkoliv to nebyla většinou převratná díla, stále jsem měl pocit, že tím autoři chtěli něco říct a věděli, jaké nápady a myšlenky by chtěli předat čtenářům. U prvního svazku komiksu "Crowded" jsem se však setkal s něčím vskutku výjimečným, a přesně o tom vám povím v následující recenzi. 

Víte, každému z nás se občas za život stane situace, kdy si chce přečíst kvalitní komiks, avšak namísto toho si přečte totální hnůj. Mně se to stalo v případě prvního svazku série "Crowded", která usilovala o cenu v kategorii Nejlepší pokračující série. Abych všechno uvedl na pravou míru, k řadě jako takové jsem se - podobně jako u několika dalších nominovaných - dostal úplnou náhodou. Měl jsem o ní jisté povědomí a věděl jsem, že pravidelně vychází u mého oblíbeného vydavatelství Image, nicméně nikdy jsem neměl důvod si ji přečíst, protože mě zkrátka nelákala a neměla mě jak oslovit. Pak ovšem přišlo vyhlášení jednotlivých kategorií a já si o jednotlivých projektech, jež jsem v té době neměl ještě načtené, zjišťoval více a začal jsem si je postupně načítat. V případě recenzovaného kousku jsem došel k několika zajímavým zjištěním, jednak k tomu, že kreativní tým pro mě byl úplnou neznámou, i když o Sebelových autorských projektech "High Crimes" a "Shanghai Red" jsem slyšel jen to dobré, a druhak k tomu, že na "Crowded" se názory různí. U nás v Česku ovšem převážně panuje názor, že v cenách Eisnera neměla série vůbec co dělat. A pod toto tvrzení se naprosto podepisuji!  

Pokud si přečtete anotaci, hned si řeknete: „Hm, ten námět náhodou není špatný!” Děj se odehrává ve světě předaleké budoucnosti, přičemž v hlavní roli máme Charlie Ellison, mladou dívčí hrdinku se světle růžovými vlasy, která si žije úplně obyčejný život plný zábavy a pokušení. Jenže co se nestane, sama se stane cílem speciální platformy jménem Reapr. Jde o službu, jež je součástí každodenního života (tj. využívat ji může úplně kdokoliv) a která slouží k legální asasinaci lidí. Z toho vyplývá, že na Charlie je vypsaná odměna v hodnotě milionu dolarů, a tak je nucena se vydat na dlouhou cestu, kde bude muset nejenom zjistit, kdo ji chce vidět mrtvou, ale také, proč se jí tohle všechno musí dít. A ano, předem uznávám, nápad je dost zajímavý a věřím, že pokud by se něčeho takového chopil jiný scénárista, dokázal by z toho vytěžit opravdu hodně. Jenomže namísto toho máme na postu scénáristy Christophera Sebelu, který tohle všechno vzal a doslova spláchl do záchodu.  

Nevím, jak to cítí někteří z vás, v každém případě jsem byl nesmírně zklamaný z toho, jakým směrem se příběh ubíral. Zpočátku člověk nabude dojmu, že na jednu stranu bude mít komiks trochu odlehčenější nádech, na tu druhou se bude snažit aspoň trochu ukázat nejistotu hlavní aktérky. Přece jenom, když po vás jdou elitní zabijáci a vůbec nevíte, kdo na vás může ze všech koutů číhat, ani komu můžete důvěřovat, rozhodně byste nereagovali lehkovážně a tak, jako kdyby to byla jen úplně prachobyčejná věc. Přesně takhle bohužel Charlie reaguje po celou dobu vyprávění, a to ať už sama nebo se svými společníky. Budu upřímný, od začátku celého komiksu jsem si k ní nedokázal vybudovat vztah. Je sice docela pěkná, ale její osobnost je tak šíleně nezajímavá a nudně napsaná, že si k ní nevytvoříte žádné sympatie. Navíc tím, jak je strašně dokonalá, bezchybná, všechno jí vychází a nemá sebevětší potíže při všemožných přestřelkách, vás bude tak akorát vytáčet.   

Ale dobře, špatně napsaná hlavní postava by ještě nebyla takový problém, kdyby kolem sebe měla několik vedlejších, jež by byly více rozvinuté. Ovšem to je další kámen úrazu! I další postavy, ať už jde o spojence Charlie nebo o její nepřátele, jsou strašně ploché a jednotvárné. Většinou se jedná o markantně zamaskované archetypy, jež se zpočátku tváří zajímavě a nápaditě, ale ve výsledku jsou jen nevýrazné figurky, se kterými si scénárista hraje, protože to zrovna chce, ovšem aby se zaměřil na jejich postupný vývoj, už pro něj není vůbec představitelné. A když k tomu připočtu sáhodlouhé konverzace, kde se řeší témata, jež jsou pro děj naprosto nepodstatná, tak dostaneme opravdu "výbornou" kombinaci. Perfektní, Sebelo, perfektní! 

Jak už jsem psal výše, námět se mi už od přečtení anotace zamlouval, jenomže jeho realizace je mizerná. První polovina je ještě v rámci možností slušná, ovšem v druhé polovině už jsem měl pocit, jako kdybych jenom sledoval sled několika na sebe divně navazujících scén, které byly postavené hlavně na přihlouplém, nijak obohacujícím humoru. Děj se nikam neposouval, tedy až na pár zásadních scén, a několik pasáží mi přišlo úplně zbytečných. Například scény v klubu mi přišly totálně bizarní. A co teprve svět? Slyšel jsem názor, že do letošních Eisnerů bylo "Crowded" nominováno díky světu, jenž je prý rozmanitý a promyšlený. Vážně? Když jsem komiks samotný četl, nepřipadalo mi, že by autor se světem, v němž je příběh odvyprávěn, nějak výrazněji pracoval. Naopak mi prostředí jako takové připadalo místy dost prázdné a šíleně nevyužité. Kdybych nevěděl, že děj se odehrává někde v budoucnosti, tipoval bych jednotlivé lokace spíše na současnost. 

Každopádně, abych jenom nekritizoval, musím na celém komiksu ocenit akci, která byla zábavná a příjemně odsýpající, a mimoto též musím vyzdvihnout kresbu Ro Steina spolu s coloringem. Barvy jsou velmi výrazné a barvité, takže z jednotlivých panelů hýří ryzí hravost, designy postav vypadají jako z neobyčejného animovaného filmu a z jednotlivých scén, zejména z těch akčních, jde v celé své kráse cítit dynamika. Ale kromě toho musím ještě - k mému osobnímu překvapení - vyzdvihnout lettering. I když není jakkoliv převratný, písmo v barevných čtvercích mi připadalo docela pěkné a nápadité. 

Co říct závěrem? První kniha ze série "Crowded" s podtitulem "Soft-Apocalypse" pro mě bylo trýznivé čtení. Pár pozitiv bych sice našel, nicméně negativa z velké části převažují, což vám ostatně došlo, pokud jste se dostali až sem. Za mě jde zatím o nejhorší zážitek z letošních Eisnerů. Jestli jste masochista, je tento komiks určený přímo pro vás. Vy ostatní se mu raději obloukem vyhněte. A na závěr se vám ještě přiznám k jedné věci. Kdybych se nepřekonal, pravděpodobně bych se čtením tohoto kousku skončil hned v polovině druhého sešitu. Ano, až takhle hrozné to bylo!

Kategorie: Bloggeři

Nick Spencer – Captain America – Steve Rogers #3: Budování impéria

Schefikův blog - 14. Září 2020 - 10:42

Miláček Ameriky je zpět! Captain America se vrací na scénu již ve třetí knize zajímavé série Nicka Spencera, jenž nám tohoto ctnostného hrdinu ukazuje ve zcela novém světle. Event Secret Empire se nezadržitelně blíží a tak přišel čas rozestavit jednotlivé figury na startovní pozice. Boj o nadvládu nad světem může začít… Už předchozí dvě knihy [...]

The post Nick Spencer – Captain America – Steve Rogers #3: Budování impéria appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#2131: Vynálezce Alva 3

Comics Blog - 11. Září 2020 - 18:44


Vynálezce Alva 3

Vydala Česká televize v pevné vazbě v roce 2020. Vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.
Scénář a námět: Klára Smolíková a Jiří W. ProcházkaKresba: Luděk Bárta
Po knihách "Vynálezce Alva" a "Vynálezce Alva 2" tu celkem logicky máme díl třetí. Celkem logicky pokud se čísel týká, ale myslím, že je docela pozitivní, že se podařilo vytvořit třetí knihu a vydat ji. Navíc na zadní obálce máte uvedenou docela zajímavou informaci: "Tyhle příhody z večerníčku neznáte!" A to je věta, která potěší. Kniha "Vynálezce Alva 3" tak není jen přepracováním toho, co jste mohli vidět v podvečer se svými dětmi, ale jedná se o příběhy originální. Některé kratší, některé o trochu delší. V knize jich najdete dohromady devět a k tomu devět doplňujících komiksů. Ano, kniha "Vynálezce Alva 3" podobně jako její předchůdci, je knihou, kde komiks nemá prim, ale je spíše doplněním k jinak bohatě ilustrovaným prozaickým textům. V případě Kláry Smolíkové si ale můžete být jistí, že trochu více textu bez problémů kousnete. A stejně jako u knihy "Vynálezce Alva 2" s ní na textu spolupracoval Jiří W. Procházka.

Jednotlivé epizody na sebe nijak zásadně nenavazují. Jejich základní spojovníkem jsou jednoduše tři dětské postavy - vynálezce Alva, to je ten rozcuchánek, ale to už určitě dávno víte, a jeho dva přátelé, sourozenci Denisa a Filip. Všechna dobrodružství prožívají společně, a tak jsou v podstatě nerozdělitelní. Sem tam si až řeknete, co jim to ti rodiče všechno dovolí a kam je dospělí bez problémů pustí. Třeba v posledním příběhu s kostrami si řeknete, jak je možné, že se vlastně dostaly do školy, když ještě ani nebyla pořádně otevřená. Ale to jen tak na okraj, že ta trojice jsou místy vlastně docela pěkní rošťáci. Ale kdo v dětském věku nebyl, že? A někdo zůstal rošťákem i v dospělosti. Všechny příběhy se pak točí kolem toho, že Alva něco vynalezne anebo se dostanou do nějaké situace, kdy se jeho vynález hodí. A ten má samozřejmě ve svém velkém modrém batohu.

A co že budou kamarádi vyvádět v tomhle třetí díle? Zúčastní se závodů veteránů na hodně speciální motorce. A on i závod bude mít hodně speciální průběh. Budou hledat zkratku do školy, což je samo o sobě podivné, ale ještě podivnější bude jejich noční táboření a ranní probuzení. Zachrání jednu uměleckou výstavu těsně před jejím koncem a Filip se bude dokonce účastnit běžeckých závodů - i když je to spravedlivé, když bude mít Alvovu pomoc? Projedou se domem hrůzy, který je v Alvově podání skutečně velmi speciální, a dokonce si dojdou i nakoupit. Ne, ani to nebude jen tak, protože Alva má zlepšovák pro všechno. Půjdou si také zabruslit, a to by člověk nevěřil, jak složitá cesta k takovému bruslení na ledě někdy vede. A nakonec si budou hrát s kostrami. Na poměrně krátkou knihu toho stihnou skutečně hodně a budete se u jejich dobrodružství bavit.

I když se kniha "Vynálezce Alva 3" tváří primárně jako něco, co by mělo být především zábavou pro děti, nebyla by to Klára Smolíková, aby do jednotlivých epizod nevložila něco trochu navíc. Ve většině z nich nechybí nějaké to morální ponaučení nebo jednoduše něco, co vám říká, že i když sem tam děti provedou nějakou tu neplechu, pořád to vlastně myslí dobře a snaží se případné problémy napravit. A to je dobře. Myslím, že takhle by měl vypadat příběh pro děti. Zábavný a s něčím navíc, co je ale podáno takovou formou, aby to nevyznělo násilně. A v knize "Vynálezce Alva 3" to rozhodně násilně nevyznívá. Kniha "Vynálezce Alva 3" je tak dalším skvělým čtením pro vaše děti a nejspíš i pro vás, kteří jim tyhle příběhy budete číst třeba před spaním. Klára Smolíková dál dokazuje, že je jednou z nejlepších autorek knih pro děti. Jiří W, Procházka jí v tomhle směru skvěle doplňuje a výsledek pak podtrhuje skvělá rozeznatelná kresba Luďka Bárty.

Kategorie: Bloggeři

#2130: Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji

Comics Blog - 10. Září 2020 - 18:00



Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji (The Walking Dead Vol. 32: Rest In Peace)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako čísla 187 až 193 v sérii "The Walking Dead". Souborně v originále komiks vyšel jako "The Walking Dead Vol. 32: Rest In Peace" v roce 2019. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 449 Kč.

Scénář: Robert KirkmanKresba: Charlie Adlard, Stefano Guadiano, Cliff Rathburn

A je tu konec... Skoro se mi chce napsat jen tohle, i když mi to vlastně není tak líto, protože jsem to dopředu věděl. Věděl jsem, že kniha "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji" uzavírá příběh série "Živí mrtví", u níž jsem - přiznám se - doufal, že bude nekonečná. Už na začátku, když ji Robert Kirkman začal psát, se holedbal tím, že ji bude psát, dokud ho bude bavit, že chcete vědět, co bude dál, dál tam, kde většina hororových zombie filmu končila. A ano, tak nějak jsem si myslel, že by to mohl psát až do smrti. Ale to by byl nesmysl a z určitého pohledu je dobře, že už to skončilo, že se to nemůže víc zkazit. A nemyslím si, že se série za tu dobu, co vycházela, za celkem 193 dílů, které se vměstnaly do 32 knih, zhoršila. "Živí mrtví" jsou sérií, která byla dobrá od začátku do konce. Jasně, byla v ní slabá místa, sem tam děj hodně zpomalil, ale nebyl zde nikdy propad na nějaké dno, nebyla zde nikdy skutečně nudná vata, která by čtenáře odradila.

A teď je konec. Tak se mu pojďme trochu věnovat. Kniha "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji" je nejtlustší knihou v celé sérii, protože ta si udržovala za celou dobu celkem dobrý standard. Prostě šest původních komiksových sešitů, nic víc, nic míň. Tentokrát je těch sešitů sedm a ten poslední je navíc extra dlouhý. V knize "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji" se toho musí vyřešit docela dost, takže je pochopitelné, že trochu nabobtnala. V první řadě se musí vyřešit konflikt ve velkém Společenství. Jako kdyby Rick, kamkoli přijde, rozséval rozbušky, kterých se někdo chytne a nechá pak idylku vylétnout do povětří. I když pravda, on ten konflikt ve Společenství bobtnal už nějakou dobu, stačilo jen málo, aby to pořádně bouchlo. A tady to pořádně bouchá. Až dojde na úplný závěr a něco se ve vás zlomí. A pak je tu ještě poslední díl, který je výletem do budoucna, i když především ohlédnutím za tím, jak to s některými postavami dopadlo.

Nebudu lhát. Konec, který Robert Kirkman v knize "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji", mi nesedí. Představoval bych si jiný, popravdě bych si představoval klidně ten, který nastínil v doslovu. Jsem prostě pro jiný typ konců a tohle mi přišlo... No prostě to zakončil tak, jak by se očekávalo. Velké drama, ale v konečném důsledku happy end. Já bych raději to velké drama a pak ještě vzít poslední naději. Přesto má asi pravdu v tom, že by to tak dobře nefungovalo. Lidé si chtějí prožít emoce, a to se jim v knize "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji". V tom druhém konci... No asi by to byly trochu jiné emoce, nejspíš vztek a frustrace z toho, jak to skončilo. Nebude asi tolik lidí, jimž by se to zamlouvalo tolik jako mně. Takže to je jen takové jediné moje povzdechnutí, ale jinak nebudu lhát, zhltl jsem knihu "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji" na posezení a nemohl jsem se od ní odtrhnout, dokud jsem nedošel do konce.

S knihou "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji" jako kdyby se něco zlomilo. Robert Kirkman ukončil jednu z nejzásadnějších komiksových sérií, ale já se na ní dívám především jako na něco, co výrazně posunulo zombie žánr. Anebo ho alespoň vrátilo do popředí zájmu. Doufám, že po něm přijdou další autoři, dostatečně zajímaví, kteří ještě budou schopni světu ukázat, že zombie žánr tu pořád je, je pořád zajímavý a má o čem vyprávět. Robert Kirkman začal tvořit "Živé mrtvé" čtyřicet let poté, co George A. Romero stanovil, jak bude tento žánr na dlouhou dobu vypadat, z čeho bude vycházet. A i po těch čtyřiceti letech ukázal, že je co vyprávět, že to může chytnout masy. Jasně, objeví se spousta napodobovatelů, lidé, co nemají co říct a jen se vezou na vlně zájmu, ale mezi tím vznikají i další zajímavá zombie díla. A za to jsem moc rád. Díky za "Živé mrtvé" a díky za to, že končí jako skvělá série.
Na blogu najdete také recenze na knihy:Živí mrtví 1: Staré dobré časy
Živí mrtví 2: Míle a míle
Živí mrtví 3: Bezpečí za mřížemi
Živí mrtví 4: Touha je slepá
Živí mrtví 5: Nejlepší obrana
Živí mrtví 6: Život plný utrpení
Živí mrtví 7: Ticho před bouří
Živí mrtví 8: Zrozeni k utrpení
Živí mrtví 9: Smutek nás pozůstalých
Živí mrtví 10: Čím se stáváme
Živí mrtví 11: Střez se lovců
Živí mrtví 12: Život mezi nimi
Živí mrtví 13: Těžká cesta zpět
Živí mrtví 14: Není úniku
Živí mrtví 15: Kým chceme být
Živí mrtví 16: Ten velký svět
Živí mrtví 17: Důvod se bát
Živí mrtví 18: Co přijde pak
Živí mrtví 19: Válečné bubny zní
Živí mrtví 20: Totální válka, část první
Živí mrtví 21: Totální válka, část druhá
Živí mrtví 22: Nový začátek
Živí mrtví 23: Šepot a řev
Živí mrtví 24: Život a smrt
Živí mrtví 25: Není cesty zpět
Živí mrtví 26: Volání do zbraně
Živí mrtví 27: Válka šeptem
Živí mrtví 28: Neodvratný osud
Živí mrtví 29: Jak daleko zajdem
Živí mrtví 30: Nový světový řádŽiví mrtví 31: Skrz naskrz prohnilé
Živí mrtví: Teď poznáte Negana!
Kategorie: Bloggeři

Fanzóna – fotbalová kvízová hra

Schefikův blog - 10. Září 2020 - 9:11

Na kvízové hry sice spousta ostřílených hráčů deskových her kouká tak trochu mezi prsty, rozhodně však mají na trhu své místo a patří k oblíbeným kouskům, které uvítají i naprostí laici. Toto portfolio nyní rozšiřuje Fanzóna od společnosti Blackfire, která jak už název napovídá, cílí především na sportovní a fotbalové fanoušky. Asi nebudu daleko od [...]

The post Fanzóna – fotbalová kvízová hra appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Noelle Stevenson – Nimona

Schefikův blog - 9. Září 2020 - 12:27

Jak to dopadne, když se autorka Záleskautek rozhodne postavit na hlavu všechna žánrová klišé, se kterými se ve fantastické literatuře setkáváme? O tom se můžeme přesvědčit v nejnovějším komiksu ze stáje nakladatelství Paseka. Noelle Stevenson v něm boří řadu žánrových klišé, díky kterým je komiks Nimona je drzý a nepředvídatelný stejně jako titulní hrdinka. Noelle [...]

The post Noelle Stevenson – Nimona appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

James Robinson – Wonder Woman #6: Děti bohů

Schefikův blog - 5. Září 2020 - 14:01

Znovuzrození hrdinů DC je u nás již v podstatě minulostí. Jednotlivé série však pokračují dál a jednou z nich je i nezdolná Wonder Woman. Tu si po krátké epizodce od Shae Fontany vzal na starost James Robinson, aby dal nezdolné Amazonce nový směr.  A autor v šesté knize série rozhodně nijak netroškaří na scénu přichází [...]

The post James Robinson – Wonder Woman #6: Děti bohů appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Bananagrams (hra se slovy)

Schefikův blog - 4. Září 2020 - 10:43

Malé cestovní hry mají na trhu své nezastupitelné místo a troufám si tvrdit, že každý z nás má nějaký ten kousek doma. Není proto divu, že tato kategorie her se neustále rozrůstá. Jedním z posledních přírůstků je i zajímavá slovní hříčka Bananagrams, kterou na náš trh přináší společnost MindOK. Na rozdíl od svých konkurentů se [...]

The post Bananagrams (hra se slovy) appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Santiago Garcia & David Rubín – Béowulf

Schefikův blog - 3. Září 2020 - 12:01

Béowulf patří bezpochyby k největším hrdinským příběhům všech dob. Příběh, jenž inspiroval bezpočet věhlasných autorů při tvorbě svých děl, dodnes patří k pilířům evropské kultury, a tak bychom na něj neměli zapomínat. Navíc díky Santiagu Garciovi máme nyní jedinečnou možnost si tento fantastický epos užít i ve stravitelnější komiksové podobě se stylizovanou kresbou Davida Rubína. [...]

The post Santiago Garcia & David Rubín – Béowulf appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

František Kotleta – Válkotvůrci

Schefikův blog - 30. Srpen 2020 - 9:14

Coronavirová krize pořádně zamávala celým knižním trhem, přesto se i v této těžké době našlo pár světlejších okamžiků. A o jeden z nich se postaral František Kotleta, který dal v době krize svým fanouškům volně k dispozici svou povídkovou sbírku Válkotvůrci ve formě e-booku. S mírným odstupem se tato sbírka dočkala i tradiční tištěné podoby, [...]

The post František Kotleta – Válkotvůrci appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Robert Kirkman – Živí mrtví #32: Odpočívej v pokoji

Schefikův blog - 29. Srpen 2020 - 9:39

Pokud bychom měli najít jen jednu komiksovou sérii, která si i přes zdánlivě nekonečný počet dílů zachovává až neskutečnou kvalitu, bezesporu by jím byli Živí Mrtví Roberta Kirkmana. Bohužel všechno jednou končí a tak nastal čas zamáčknout slzu a ještě jednou se ponořit do neutěšeného světa, kterému vládnou živí mrtví. Poslední číslo je zde a [...]

The post Robert Kirkman – Živí mrtví #32: Odpočívej v pokoji appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Paul Jenkins & Andy Kubert – Wolverine: Zrození

Schefikův blog - 28. Srpen 2020 - 16:13

X-meni u nás neměli dlouhou dobu na růžích ustláno. Časy se naštěstí mění, a tak i u nás začínají vycházet opravdu zajímavé kousky s tímto mutantským týmem. Ke komiksové řadě Josse Whedona se nyní navíc přidává jedna opravdu zajímavá jednohubka. Čeští čtenáři díky ní mohou konečně odhalit nejlépe střežené tajemství jednoho z nejslavnějších mutantů Marvelu. [...]

The post Paul Jenkins & Andy Kubert – Wolverine: Zrození appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Hugh Howey – Silo

Schefikův blog - 28. Srpen 2020 - 10:05

Už je to tady zase. Země to má za pár a poslední zbytky lidstva se musí ukrývat hluboko pod zemí, aby vůbec přežili. Klasická šablona, kterou najdete s pár obměnami v každé druhé young adult dystopii. Naštěstí se ale najde i pár výjimek a právě mezi ně by se teoreticky mohl řadit i bestseller Hugha [...]

The post Hugh Howey – Silo appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři
Přihlásit se k odběru sarden.cz agregátor - Bloggeři